Purpurová ruža z Káhiry

Vynikající, mimořádně nápaditý a originální snímek, který řadím mezi absolutní top díla Woodyho Allena. Hned vedle Annie Hall, Manhattanu a Zelig. Film je (v super zkratce) o snění a tvrdé realitě, v které na lidi není moc spolehnutí...:-) Výborný film, všem doporučuji! "GO WITH TOM, HE´S GOT NO FLAWS." (02.02.2007)

Jedná ze zásadních výtek filmových kritiků, kterou většina diváků nejen nesdílela, ale ani nechápala, směřovala proti odtržení filmového světa od skutečnosti. Film má reflektovat realitu všedního života a řešit reálné problémy, ne nabízet únik do světa iluzí. Naproti tomu diváci vždycky odpovídali, že všední reality mají plné zuby a do kin přicházejí snít a bavit se. Woody natočil zábavnou hříčku o filmovém průmyslu jako tradiční továrně na sny, kam se chodíme schovat před bídou každodenní ubíjející reality. Filmová postava se jednoho dne vzbouří a rozhodne poznat skutečné city a skutečný život a osloví divačku ve filmovém sále. Následuje romance jak z těch nejpokleslejších dílek červené knihovny okořeněná Allenovým ironickým nadhledem, která má ovšem pro vyznavače žánru červené knihovny poněkud bolestné zakončení. Purpurová růže je komedie, ale narozdíl od raných Woodyho dílek není založená na hláškách a bláznivých gazích. Milé obsazení, Woody už tady jasně dokázal, že jeho nejsilnější parketa je práce s herci a propracované dialogy. Celkový dojem: 85 %. (27.10.2013)

Další z nezapomenutelných filmů Woodyho. Překvapuje mě, jak je jeho tvorba tematicky rozmanitá. Tentokrát zvolil romantický motiv a krásně k tomu využil prvky fikce. Ačkoliv zde sám Woody tentokrát nehraje, vůbec to nevadí, protože málokterý jeho film vám tak skvěle představí jeho osobnost a myšlenky. Navíc Mia Farrow a Jeff Daniels hrají takřka dokonale, takže jeho absence ani trošku nevadí. 9/10 (18.03.2008)

Malinké kino na předměstí / malinké jako lidské štěstí / a před ním zaprášený akát / / Tam služky chodívaly plakat / a slzy upřímné a jasné / v takovém kině když se zhasne / / chutnají na rtech jako moře / Byla tam láska smrti i hoře / na bílém plátně koňská hříva / ohneň jenž v krbu dohořívá / / a vášeň která prudce plane / / To všechno trochu potrhané / tak jako všechno lidské štěstí / / (V malinkém kině na předměstí) - - - Jan Skácel (11.03.2008)

Na Allenových filmech nejvíc obdivuji jejich různorodost. Ačkoliv jsou všechny tvořeny ze stejného základu, každý je ve výsledku zcela odlišný. Stejně tak Purpurová růže z Káhiry. Krom vtipné romance plné dialogů o lásce, smrti a Bohu nám neúnavný jazzman tentokrát ukuchtil především krásnou poctu zašlé slávě kinematografu. Pryč jsou ty doby, kdy si lidé vážili každého vzniknuvšího filmu, v dnešní společnosti trpící všeobecnou bulimií jenom ta skutečně mimořádná díla nevyvrátíme ihned po zhlédnutí. Purpurová růže nás poklidně starosvětským tempem ukolébá do stavu dokonalé blaženosti, aby ve správný čas přišel zdrcující závěr, tvrdící dost nevybíravým způsobem "Tohle je realita!". Přičemž právě láska k filmu, k fiktivním příběhům je to, co hlavní hrdinku drží po celou dobu nad vodou. A nejen ji. Jde o ten nejjistější druh úniku. 85% (17.11.2005)