Ve spárech ďábla

Ve spárech anorektické holčiny, je horor který se nebojím zařadit do kategorie "naprosto debilní". Rok co rok, se objeví tři typy hororu děsivé = Hereditary, zábavné = The Nun a debilní, v tomhle roce, se nebojím tenhle horor, označit za ten debilní. Zatímco Valakovi, se vyčítají lekačky a hloupé kliše, tak tomuhle filmu, by se snad, dalo vyčíst naprosto vše, hloupé postavy, nulová atmosféra, zvláštní pořadí v jakém postavy umírají a naprosto legrační a úsměvný modrooký démon, který umí zvedat lidi aaa to je vše. Zatímco Valak, velice zdařile vytvářel atmosféru, lekačky měli správný lekací efekt a každé strašení bylo intenzivnější a intenzivnější, tady nic takového neni, v polovině sem měl chuť se zvednout, a odejít, asi sem to neudělal, jelikož sem naivně doufal, že se v té druhé polovině se něco stane, to byla chyba. Když sem nedávno viděl trailer, říkal sem si, to je dobré, to vypadá velice dobře a prostředí márnice, je neotřelé, bude to fajn horor, taková příjemná jednohubka ke konci roku, no mé hodnocení snad mluví za vše. (12.12.2018)

Horory z prostredia nemocníc a obzvlášť márnice môžem. Possession of Hannah Grace (znovu musím doceniť "fantastický" český preklad Ve spárech ďábla) je však o triedu slabší od Autopsy of Jane Doe, ktorý je podľa mňa vrcholom v danom subžánri. Vďaka sympatickej hlavnej hrdinke, produkčnému zázemiu kinofilmu a pár atmosferickým momentom však na jedno pozretie neurazí, aj keď vyslovene vidieť ho asi nemusíte... Priemer a 55%. (20.10.2023)

Je to takové nenápadité,děj má mnoho klišé a rutinních lekaček. Není využit potenciál ze zápletky a ani z děsivého prostředí nemocniční márnice. Chodící stereotyp – třicátnice s traumatem z bývalého zaměstnání se sotva vzpamatovala ze závislosti na prášcích, má kvůli tomu hrůzné halucinace, ale stejně vezme za vděk nočními šichtami ve skladu mrtvol. Samotná márnice pak nabízí pochopitelně místnost se schránkami na nebožtíky, výtah, spalovnu a několik temných chodeb, v nichž se zářivky dost neochotně spouštějí na pohybová čidla a dveře se otevírají na magnetickou kartu, přičemž o patro výš se již nachází běžná nemocnice. Nic z toho ale není využito k čemukoli alespoň trochu nápaditému a celá ta lokace je tudíž děsivá jen svou vlastní existencí a chmurnou ošklivostí, aniž by tomu nějak dopomáhaly jiné filmové prostředky. Přeludy a vidiny hlavní hrdinky se také přihlásí o slovo jen sporadicky. (14.04.2020)

Hvězda za využití neuvěřitelné brutalistní budovy bostonské radnice jako ústřední nemocnice a to i včetně interiérů. Opravdu monumentální monstrum z betonu, které se jen tak nevidí. Zbytek je obvyklá ulekaná nuda s nezajímavými postavami a nijak zábavným vývojem, který alespoň trochu nad vodou drží taneční výkony Kirby Johnson. (13.03.2019)

V hororovém žánru prostředí pitevny, márnice a krematoria vždy tvůrce přitahovalo a přitahuje i nadále. I v české kinematografii máme jeden takový, dokonce ceněný, kousek pod názvem 'Spalovač mrtvol' (1968). Český distribuční název dalšího snímku už ledasco napovídá, o čem že to vlastně všechno zase bude. Vymítání ďábla tu máme však pouze na začátku, v podstatě jako takový malý prolog. A tak, když už tímto víme oč běží, můžeme se plně vcítit do situace mladé Megan Reed, coby nové zaměstnankyně právě ve výše představeném zařízení, kde se začnou dít věci vskutku podivné a vlivem prostředí děsivé. Námět je tedy daný a příběh pro správné uchopení značně jednoduchý. Samozřejmě hýří předvídavostí, neboť v jádru věci nepřináší nic nového, avšak atmosféru a napětí buduje dobře a diváka zbytečně nezatěžuje složitostmi. Ocenění si zaslouží Kirby Johnson, která ve své roli využila své schopnosti takzvané hadí ženy. V určitých záběrech si tvůrci CGI efektem sice dopomohli, ale jinak je veškeré její zkroucení a vykloubení kloubů skutečné. Klobouk dolů. (28.05.2020)