Prvý napravený

Režie skvělá, herecké výkony ujdou, příběh je trochu slabší, jelikož trvá než se to trochu rozjede. Od začátku sledujeme depresivního kněze závislého na alkoholu. Amanda je skvělým zpestřením, ale její postava není dostatečně zajímavá, aby vnesla do filmu nějaké kouzlo. Konec mě nas*al a to vážně hodně. U některých filmů mi takové nevyjasněné konce nevadí, ale u tohoto mi to vadilo hodně. (20.03.2019)

Dobrý film. Iný, silný, atmosférický a s perfektným Ethanom. Príbeh o viere fungujúci zároveň ako ekologická agitka sleduje množstvo malým drám, ktoré nám postupne odkrývajú myšlienky a pocity hlavnej postavy. Rozumieme tej beznádejí. Rozumieme tej túžbe. Je to film, ktorý nie je šokujúci. Je len na zamyslenie. Nepoučuje - ukazuje len bezmocnosť a túžbu niečo zmeniť hoci svet funguje inak. A zároveň je to o láske. Takej tej silnej. Ktorá príde po utrpení. Nie dokonalé. Ale silné. Veľká spokojnosť. (03.11.2018)

Príkre rozpory medzi konaním cirkvi ako inštitúcie a slovom Božím. Farár ich postupne odkrýva reflexiou denníkových záznamov, no najmä oboznámením sa s trápením sa manželov, jeho farníkov a zároveň ekologických aktivistov. Poznáva neutešený stav sveta, pokrytectvo správcov a sponzorov náboženstva a silu odhodlania v správnu vec. Tentokrát tú, ktorá sa postaví na obranu Zeme a zabránenia jej ďalšiemu znečisťovaniu. Znečisťovaniu pôdy, ovzdušia, viery i jeho symbolov tými, ktorí ubližujú permanentne dnes a denne. Čo môže v tejto situácii kňaz? Teda ten, ktorý sa musí vždy podvoliť cirkevnej hierachicky vyššie postavenej persóne? Teda tej, ktorá rozhoduje o prijatí sponzorského daru na opravu kostola a výročnú slávnosť z rúk najväčšieho miestneho priemyselného podnikateľa a zároveň znečisťovateľa v okolí. Nuž, asi len návrat ku koreňom. Bolestivý, trpký, autentický. Prirodzene a nenútene pôsobí celý film, s ľahkosťou ukazuje každodenný život a strádanie duchovnej osoby, snažiacej si zachovať pôvodné kresťanské ideály v každodennom prežívaní. (06.07.2020)

Působivý film, tak trošku něco jako kombinace Bressonova Deníku venkovského faráře (o němž mimo jiné Schrader napsal odbornou studii) a Scorseseho Taxikáře (k němuž pro změnu napsal rovnou scénář). Hodně zajímavě minimalisticky natočená meditace nad lidskými strachy, nejistotami, tápáním, ale i nadějí s velice silným poselstvím že v posledku je vždy důležitější láska ke konkrétním lidem (symbol naděje, který nás nutí žít), než radikální akt (sebe)destrukce, byť ve jménu jakkoliv ušlechtilých cílů (symbol beznaděje a skepse, který vede ke smrti). Není to lehce stravitelný zážitek, spíše hluboký duchovně-psychologický ponor do tenat otázek typu být či nebýt a jsem vážně rád, že ačkoliv Schrader toto dilema nezlehčuje, nakonec se miska vah převažuje k bytí - jakkoliv těžkému, krutému a nejistému - jako k tomu vyššímu dobru... (28.03.2019)

Nemysím si, že by tento film příliš prospěl ani církevnímu ani ekologickému hnutí, ani divákům samotným; rozhodně však marketingu a businessu, které si zde našly pole své působnosti, přestože už i zde se konkurenční prostředí přiostřuje; tak jako v církvi, ekologii i v hledišti. Rev. Ernst Toller a jeho chráněnec Michael Mensana mají mnoho společného, proto si předávají nejen své názory, ale i "sebevražednou vestu", oba jsou na dně. Reverend má, právě v den oslav První reformované církve, tři možnosti volby, které, jak se zdá, zavisí pouze na momentální shodě okolností, buďto se vyhodí (i s předním znečisťovatelem prostředí) do povětří, nebo se stane církevním mučedníkem, nebo se poddá lásce k vdově po Michaelu Mensanovi. O tom samozřejmě nerozhodne sám, to má v rukou Paul Schrader. (30.01.2022)