L'occhio nel labirinto

Karlos80 dobre pise, ze to nie je dzallo. Skor ta atmosfera ako Karel popisal tam je. ja som mal problem vobec dostat sa do deja a do filmu, jediny znamejsi bol pre mna Adolfo Celi /prizrak svobody, Bratr Slunce, sestra Luna/, no i toho zomlela reziserska rutina. Reziser Caiano /Napoli Spara, Milano Violenta/ sa ani nijak nesnazil, odbil si to svoje a nechal tak. Baby a samice tez nic moc  : 46 % (26.02.2022)

Po väčšinu stopáže nie príliš napínavé giallo/detektívka, pretože dej je mierne zmätočný, našťastie to dá na konci relatívne zmysel a všetko sa vysvetlí. V podstate až posledných desať minút zaraďuje tento film vďaka krvavým vraždám a nejakej tej pochybnej psychológii a motiváciám do gialla, film dovtedy zaujme skôr atmosférou letoviska, samozrejme nesmú chýbať vysoké útesy a fetiš pre opálené chudé sexi telá. Že tak ide o pomerne málo známy kúsok, nie je prekvapivé. Videné s jednoduchým anglickým dabingom, ktorý dokáže slušne ubrať na konečnom zážitku. (27.08.2023)

Zaujímavé, netradičné giallo, ktoré zostáva neprávom zabudnuté. Hneď v úvode sa objaví citácia z J. L. Borgesa: Labyrint bol postavený, aby zmiatol ľudské duše... Atmosférou je spočiatku halucinatívna a snová, neskôr sa stáva goticky temnou, najmä vo chvíli, keď sa dianie presunie do zvláštneho domu so zvláštnimi obyvateľmi, v ktorom hrdinka hľadá svojho strateného milenca. Základná schéma príbehu je veľmi podobná s Amadiovým giallom Alla ricerca del piacere (1971), a to aj nábojom erotizmu, samozrejme, ak si odmyslíme lesbický nádych. Caiana takisto, ako v jeho staršom horore Amanti d'oltretomba (1965), inšpirovali poviedky E. A. Poa. Táto inšpirácia sa odrazila na atmosfére. Zmes rôznych vplyvom je v tomto prípade zárukou bizarného filmového zážitku. Navyše je príbeh situovaný v prostredí ostrova Elba a sprevádza ho jazzová hudba. L´Occhio nel labirinto určite stojí za pozornosť, pre fanúšikov gialla nepochybne... (16.07.2011)

Zcela neznámý a dnes již zapomenutý film žánrově spadající do subžánru giallo, i když to tak skoro není. Toto bylo hodně atypické a divné giallo, spíše se dá mluvit o jakési bizarní psycho-halucinogenní (Signumd Freud by měl radost) detektivce (eurocrimi-thrilleru), které režisér Caiano ("Milano violenta", "Napoli Spara" atd) uměl. Sleazy VHSková atmosféra byla místy opravdu velice dobrá, úvod v labyrintu omšelých chodeb předznamenával něco velkolepého, symetrický příběh byl podle mě napsán dobře, byl hodně spletitý a zmatený, téměř do konce si nejste jisti, kdo je ten podezřelý, jenže jak už zde bylo napsáno, mezitím příliš vaty, nesmyslností a nudných scén. Celkově tedy lepší průměr, čekal jsem větší biják, více násilí a nápaditých vražedných sekvencí. Momentální hodnocení na IMDb 69% ze 72 hodnocení zůstalo daleko za mým očekáváním, já to vidím na pěkných 60%. Rosemary Dexter byla pro oko diváka okouzlující, ale překvapil i euroveterán Adolfo Celi v roli darebáka, uchu lahodná jazzová hudba ve stylu Milese Davide se hodila. Film mi nakonec v něčem připomínal "Top Sensation", což ale nebylo giallo, to podle té skupiny excentrických lidí pořádajících zvrhlé slavnosti na ostrově. (04.06.2010)

Julie se vydává hledat svého přítele Luca, který odjel a doposud o sobě nedal vědět. Když konečně najde místo, kde Luca naposledy pobýval, začne se vyptávat a vyzvídat. Naráží však na hradbu mlčení. Všichni jí tvrdí, že Luca nikdy neviděli, jenže Julie postupně nalezá střípky důkazů a ví, že skutečnost je jiná. Divák nakonec zjišťuje, že se nechal zatáhnout do hry, u níž nezná pravidla. Občasné zdánlivě nesmyslné chování Julie je nakonec vysvětleno... Zdařilá kamera s velmi dobrou hudbou (Roberto Nicolosi ) a výbornými herci, mezi nimiž vyčnívá padouchovská ikona Adolfo Celi (mj.Largo z Thunderball) a chladná Alida Valli (mj.Suspiria, Inferno...). Jinak jsem čekal o něco temnější snímek. Horor ne, ani giallo bych neřekl (postrádám klasické znaky, byť jistá podobnost zde je), spíše jen kriminální film s prvky thrilleru na italský způsob. (23.01.2015)