Hra na plač

Hodne povedeny film, ktery se da rozdelit do dvou casti. Prvni cast jako minimalisticke drama s rukojmim britske armady s vybornym Whitakerem v hlavni roli. Druha cast se venuje clenovi IRA Fergusovi, ktery jde po stopach zajatce, snazi se vyrovnat se svou minulosti a zamiluje se do trochu zvlastni zeny:-). Slusne a netradicni drama. (31.12.2012)

Základnou chybou filmu je, že hlavnému hrdinovi trvá celý film, kým povie to, čo má. Neznášam takéto zbytočné naťahovanie. A posledná scéna bola strašná, aký to sentiment. Priznám sa, že na mojom hodnotení trochu uberá aj to, že som sa kvôli téme nemal s kým podvedome stotožniť, čo je pri tomto type filme potrebné. Každopádne rovnomenná skladba v podaní Boy Georgea je absolútne dokonalá!!! (28.03.2008)

Krásně pojmenovaný starší snímek mého oblíbence, obsazený mým neoblíbencem - no, myslím, že za zkoušku to stojí - řekla jsem si - bohužel, nestálo.... Tak hlavně - celou dobu jsem měla pocit, že postavy předstírají něco jiného, než k čemu nakonec dojde, nic na mě nepůsobilo opravdově (včetně Dil, kterou jsem prokoukla při prvním detailním záběru v kadeřnictví, takže překvapení se nekonalo), nefungoval pocit viny jednoho, ani oddaná láska druhého, tím padá i smysl celého příběhu a já odečítám jednu hvězdu za druhou, až mi zbývá jen jedna jediná - za hudbu. P.S. Nakonec mě nejvíc ze všeho zaujala biografie Jaye Davidsona, kterou jsem si díky Hře na pláč přečetla. (07.01.2012)

Že je terorista taky jenom člověk a že z toho nenávistného kolotoče (hlavně v podání jiných patriotů) není snadné vystoupit, ukazuje irský tvůrce Neil Jordan. Hlavní hrdina nejprve se svým zajatcem předvede klasickou ukázku stockholmského syndromu – jeden je britským vojákem, druhý členem IRA. Vzniká cosi, co se podobá přátelství, tragédie tak nakonec přijde z jiné strany. Přichází druhý poločas. Ve snaze splnit poslední přání oběti vyhledá Stephen Rea ženu, o které mrtvý Forest Whitaker tolik mluvil. A zakouká se do ní. SPOILER: Jenže ona je transvestita, takže se pohybujeme ve vztahu na hranici vášně a instinktivního odporu. Navíc se ozvou škraloupy z minulosti v podobě radikálních bývalých spolubojovníků. Je paradoxní, že také v devadesátých letech byla tematika IRA využívaná častěji než mnohem děsivější nebezpečí ze strany islámského světa. Jordan je znovu silně autorský (námět, scénář, režie), znovu mnohovrstevnatý a znovu je jeho dílko tlumočené velmi silnými hereckými výkony. (22.05.2015)

Crying Game je bezpochyby zaujímavý film, svojim spôsobom aj kontroverzný (čo mám rád)...Neviem čím to bolo, ale ten mix všetkého možného ma nechával chladným (áno aj pri TEJ scéne - Nunka odhalila všetko dopredu:)))...Skrátka fajn sa na to pozeralo, ale hlbšie dojmy nezanechalo... Teda pardon- tú úžasnú bájku o žabe a škorpiónovi si zapamätám! (12.11.2008)