O tele a duši

Hodně těžký romantický příběh. Do hlavy obou hrdinů vůbec nevidíte. Jen pozorujete, jak se k sobě snaží dostat a jak jim to vůbec nejde. Do toho tvůrci nešetřili záběry z jatek, které bych si klidně odpustil. Chápu ale, že to představuje určitý odraz toho, v čem hlavní postavy žijí, a kde notně postrádají trošku toho lidského cítění. Závěr nicméně dokázal, že nemít tento film Alexandru Borbély, tak je minimálně poloviční. Ta se do své melancholicky smutné role vysloveně převtělila a udělala filmu velkou službu. (11.02.2018)

Citlivě natočený romantický film. Hungarwood opět ukazuje, čeho je schopnen. Dramatickou situaci lze snad nejlépe popsat německým označením "Torschlusspanik" (panika u zavřených dvěří), který kromě reálné situce vyjadřuje především pocit, že právě na druhé straně (za dvěřmi) je to, co je žádoucí a již téměř nedosažitelné. Použití jatečního prostředí kvůli kontrastu chápu, ale naprosto nesdílím. (28.01.2019)

Maďaři výborně! Krásně rozehraný vztahový příběh mezi veterinářkou s aspergrem a chromým ekonomickým ředitelem na pozadí naturalistického prostředí jatek prostříhaný snovými záběry jelena a laně, jejich alterega. Když už se zdá, že vyprávění skončí tragicky, jejich těla i duše se setkají. Za mě 4,5 hvězdy. Art. (16.03.2018)

Nádherná, pocitovo bohatá a hlavne netradičná vzťahová dráma. Láska dokáže vyrásť aj tam, kde by ju jeden nečakal. Len jej treba dať šancu. Stretnutie dvoch telesne či duševne zmrzačených ľudí tu predstavuje pekný poetizmus v podobe snového sveta, kde sú obaja normálni, silní a krásni, aj keď nie sú ľuďmi. Taký útek do niečoho lepšieho, veď predsa nie každý dokáže zapadnúť a udržovať štandardný spoločenský vzťah (na pracovisku napríklad). To ale neznamená, že sú horšími ľuďmi. Žiaľ nie každý ma pochopenie.... Jasný plný zásah. (13.05.2019)

Mile rád uprednostním nápadité európske drámy, ktoré nie sú iba nedejovou kolážou, ale snažia sa invenčne a energicky tematizovať svoje príbehy - v tomto prípade chladná romanca o dvoch ľudí trpiacich telesnou a psychickou zmrzačenosťou. Páči sa mi štýl, ktorý je senzibilne až krehko poňatí, pritom akcent a naliehavosť konfliktov je vážna ale občas vyznie teatrálne až ironicky. Skrátka, celkovo mi Enyedine zásahy prídu atraktívne pre diváka, sú ale stále dosť kinematograficky úsporné. Ani zmienené metafyzické snové sekvencie filmu neoberajú na vážnosti a relevancii, povedal by som, že symbolické hľadisko nereálnych situácií vyobrazených vo filme vo viacerých oblastiach je skvelým metaforickým príkladom ako sa dajú kreatívne popisovať príbehy zo života nielen z hľadiska fyzickej vizualizácie, ale aj za zákutím vedomého a zdravotného stavu. (12.01.2019)