Misseubaek

Dosť kruto podaná dráma o tom ako matka mláti svoju dcéru až to nakoniec jedna bývalá trestankyňa nevydrží a vyrieši to namiesto neschopných úradov. Nie je to divácky film jak témou tak ani spracovaním. Vizuálne to je špinavé a hnusné. Atmosféra bezútešnosti je dokonalá. Možno až príliš. Vôbec ma to nebavilo sledovať. Napriek krátkej stopáži to má strašne pomalé tempo. Napriek hnusným veciam ktoré sa tam dejú ma to nechalo chladným. Je to proste tak prehnané, že som nebol ani dojatý. Proste len drsný hnus. Ledva som to dopozeral. 5/10. (25.07.2019)

Han Ji Min mě snad nikdy nepřestane překvapovat tím, jak různé role dokáže zahrát. Vždyť knihovnici Lee Jung In, kterou aktuálně hraje v seriálu One Spring night tady nepřipomíná ani vzdáleně. Klidně bych řekla, že se jedná o dvě úplně jiné herečky. A i když má každá její role něco do sebe, tahle poloha se mi u ní líbila fakt hodně. Malá jí byla dobrou parťačkou, byla mezi nimi cítit láska, zoufalství, porozumění, i strach, který měly jedna o druhou. A právě na tomhle jejich silném vztahu celý film stojí. Je to strašné téma, nedívá se na to snadno, ale stejně jako to vhání slzy do očí, tak je to zároveň otvírá. 5* (20.07.2019)

Sociální drama není zrovna častý žánr v Koreji, téma zneužívání dětí rodiči je podáno mimořádně syrově a tařka brutálně. Bývalá trestankyně Baek Sang Ah (Han Ji-Min) se pokouší zachránit týranou dceru apatických rodičů a zjišťuje, že dané instituce včetně policie s tím nechtějí mít nic moc společného. Není to rozhodně lehký film na strávení, každý možná nebude schopen vydržet do konce. Nepůsobí to nějak lacině nebo prvoplánově, Han Ji-min je vynikající univerzální herečka, zbytek obsazení už nedokáže tolik zaujmout. Škoda poněkud nevyrovnaného tempa a rozvláčnějšího úvodu. Ten film prostě v některých věcech, scénaristicky i emočně občas drhne. Přesto chvályhodný počin, režisér Lee Ji-Won odvedl na debut velmi solidní práci a měli bychom ho i nadále sledovat. (11.02.2019)

Je to docela slušné K-drama, které je možná trochu obtížnější sledovat díky nehezkým činům, které se v tomto snímku odehrávají, takže je to docela i drsné drama, ale nečekal jsem, že mě tento typ filmu dokáže takhle vtáhnout do děje a všem fandit. Není tu skoro žádný soundtrack, ale když je člověk vtažen, tak to ani nevnímá. Hlavní postava slečna Baek je naprosto skvělá a Ji-min Han ji zahrála opravdu výborně. Kamera byla super a příběh je celkově také dobrý, jenomže ten příběh funguje dobře kvůli tomu, že je tam pár skulinek, které mohly být daleko chytřejší. I když ten film není úplně bez chyby, tak si myslím, že se jedná o nadprůměrnou záležitost, která za to zhlédnutí stojí. Mé hodnocení: 7/10 (16.01.2024)

Tady jsem si už vzpomněl na Dívku u mých dveří, ale musel bych si ji znovu pustit. Je neuvěřitelně šokující, jak moc je toto téma v Koreji tak rozsáhlé, vlastně i kdekoli na světě. Svědčí to o rozvrácených sociálních jistotách a neochotě něco podniknout. Děti živoří na ulici, mrznou.. Tentokráte se stupňování násilí děje v o něco menším gardu, ačkoliv je samozřejmě i tak naznačeno a ukázáno vše, co má podstatným způsobem navodit bezvýchodnost té situace. Film pracuje s jistou úrovní poetiky, prolíná se v něm minulost postav, je spojen klíčovou scénou ze začátku příběhu, která slouží jako postupné vodítko k hlavní postavě. Ty dvě, malá holčička a dospělá zachránkyně, jsou si osudově blízké, několikrát se prostě na ulici ve městě potkají. Až je minimálně v jednom z těch případů podivné, že na sebe stále narážejí. Noční scéna s lezením, jíž předcházel křik a pokus o volání pomoci, skončila adekvátně k ní. Navíc flasbackem a nenadálou reakcí ženy, když jí najednou došlo, že musí konat. Emoční otisk v tváři byl značný. Tempo je nyní komorněji pojaté. Vysvětluje se tu ta nízká míra empatie k dětem, neboť špatné návyky a osobní zkušenosti si člověk uchovává až do dospělosti. Šlo z toho cítit, jak měly postavy tendenci jednat přespříliš radikálně. Jelikož je tu dána zcela nedostatečná legislativa, jak tyto nesnáze smysluplně řešit. Východiskem tudíž byly konfrontačněji vypjaté momenty, kdy toho měly už plné zuby a chtěly jen utéct. Nedivím se jim. Pasáž v koupelně dá vzpomenout i na tu podívanou z roku 2014, ale pochopitelně v odlišněji koncipovaném vyznění. U snímku zaujme i pěkný motiv obrázku, nepostrádající styl. Oba pachatelé vykresleni přesvědčivě brutálně. (23.01.2022)