Príbeh služobníčky

Když teplá večeře, vychlazený lahváč a vyžehlená košile přestanou být denní samozřejmostí, protože dětského pláče a použitých plen začne podezřele ubývat, je potřeba sáhnout po prověřené sbírce Starého zákona a vykuchat z něj pár apokryfů, které se tak účelně neohýbaly ani za časů inkvizice. Té kritice, která se na to především zprava hodně snáší, úplně nerozumím. Ženský kvintet za kamerou na to jde velmi přízemně a citlivě. Společenská apokalypsa je vlastně až intimní záležitost, kdy se události kolem dějí jaksi mimochodem a divák se modlí za to, aby viděl víc, přičemž se ale bojí, že při globálnějším měřítku se to rozpadne. Z mého pohledu to ale neskutečnou vnitřní dynamiku bere především z toho, že žádná jiná dystopie, co pamatuju, nešla tolik na dřeň pokrytectví, které automaticky všechny totalitní systémy provází. Bublá to pod povrchem dokonale, ale návštěva Jezábel to definitivně vystřelí do pozice žánrové události, která si apokalypsu dovede představit i bez jaderného spadu. (20.11.2017)

Seriál nemajúci obohranú zápletku. Páči sa mi, že sa príbeh delí na tri časové roviny. June ako už plnohodnotná služebnice, June sa len stáva služebnicí a June tesne predtým, než vznikli kasty. Bohužiaľ je tu minimum zásadných momentov. Dej dvoch sérii sa mohol kľudne zmáčknuť do jednej. Jednotlivé epizódy sa venujú skôr, než príbehovým posunom, vývoji postáv. A to je problém. Jednu dobu je vzťah June/Serena Waterford na úrovni A, potom B, znova A, nachvíľu C, potom B a znova A. Rovnaká nekonečná, ťažko uveriteľná horská dráha je aj vzťah June/Fred Waterford. Do toho sa Fred a Serena dokolečka striedajú v tom, kto je vlastne kápo a kto subina. Otravné. June navyše všetky epizódy sprevádza snahou predviesť všetky druhy grimás plaču. V tom plači a vzťahových šachových partiách jednoducho chýba vzrúšo, chýba dojem, že v ďalšej epizóde sa stane niečo skvelé. Problém mám vlastne s aj podstatou zápletky. Keď je na svete niekto strašne vzácny, cenený, jedna z milióna, tak nebýva otrokom. Prúser nie, ale vzhľadom na určité diery v logike a zbytočne venovaný čas vedľajším postavám, sa jednoznačne jedná o sklamanie s pachuťou feministicky zdvihnutého prstu. 3. séria pokračuje do svojej polovice v podobnom duchu. Potom však konečne niektoré postavy dosiahnu svoje dno a konečne dej prestane sledovať len emócie. Konečne začnete byť zvedavý čo a ako sa stane. Nevystrelilo to dojmy vyššie, ale rozhodne udržalo pozornosť a zvedavosť na ďalšiu sériu. 4. séria tak nejako uzatvára staré cesty a som zvedavý, akými novými sa vydá. Baví ma ten prerod June, ktorý hlavne v kontexte všetkého predtým dáva zmysel a je logický, uveriteľný. 5. séria je zameraná predovšetkým na osobnostný vývoj vedľajší postáv. Zásadné udalosti absentujú. Nemáte byť na čo a ani na koho zvedavý. Služebnice sa už definitívne utopila v slzách a nestabilných povahách. (14.09.2018)

,,Blessed be the fruit." ,,May the Lord open." Jeden z nejlepších poeticky úchylných pozdravů ever. Příběh služebnice je v podstatě takovým mixem Orwella a Potomků lidí. Mrazivá a znepokojující vidina dysutopické společnosti, ve které gileadské služebnice vykonávají úlohu, která je noční můrou snad každé ženy. Zatím se mi to moc líbí. Hlavní hrdinka je extrémně sympatická, scénář dost kvalitní, plus seriál se skvěle vyhýbá onomu klišé, kdy ze všech představitelů totalitního Gileadu dělá zlomyslná monstra. Ano, spousta jeho příznivců jsou krutí a nesoucitní lidé, kteří zcela zahodili základní morální hodnoty, ale zároveň nám je seriál zdatně ukazuje i z té druhé stránky, kdy pro ně, alespoň tedy v určitých chvílích, máme jisté pochopení. Díky tomu je Příběh služebnice jedním z nejlepších dnešních seriálových dramat. A byť je to docela psycho O__O je to hrozně zábavné psycho. (05.08.2018)

Násilný seriál, zbytočne surový, bezútešný a temný. Hutnú atmosféru vytvára toto všetko spolu s hudbou, no diktátorsko – sektársky princíp v stave beznádeje je úplne na nič. Nepáči sa mi námet a pekné herečky sú skryté pod čepcom v blbých kláštorných uniformách. Nie je sa na čo pozerať. Herecky ale možno vyzdvihnúť hlavnú predstaviteľku Elisabeth Moss. Avšak žiadna časť nekončí tým pocitom, že chcem pozerať ďalej. (07.09.2017)

Distopie, kterou si sice a priori nedokážu příliš představit, přesto ale dokáže být mrazivě reálná. Stejně tak na ni naroubovaný příběh – někdy sice až příliš tlačí na pilu, v konečném důsledku, ale na nervy brnká parádně. Penny aka Elisabeth Moss aka Offred do toho všeho navíc zapadá na jedničku a člověk to prostě tak nějak prožívá s ní. Snad jen těch hipsta zpomalovaček by nemuselo být tolik. To jsou ale v konečném důsledku jen detaily, na třetí sérii se vážně těším. I don't need oranges. I just need to scream. (22.10.2018)