Príbeh služobníčky - Série 1

1. série The Handmaid's Tale není seriál, co byste lehce sfoukli za tři dny. Každý jednotlivý díl je totiž zatěžkávací zkouška pro vaší emocionální hemisféru. Já osobně v jeho sledování dávala pauzy, protože každá minuta, každý záběr výrazu hlavní hrdinky se pokaždé vpil do toho mého a cítila jsem tu ohromnou depresivní tíhu celého scénáře. Námět je totiž víc než znepokojující a atmosféra tohoto dystopického pokřivénoho světa, ve kterém vládne bezmoc a nejistota je každým dalším dílem více skličující. Závěr příjemně vygradoval a z jednotlivé epizody ve mně stále zůstávají intenzivní pocity. Elisabeth Moss předvedla skvělý výkon. Vizuálně a obecně seriálově působí tento kousek přesvědčivě a draze. Taky chválím hudbu, jenž byla často hodně stylová a vždy dokonale sladěná s určitým okamžikem a vyvolala přesně takové pocity, jaké režisér zamýšlel. Dávám zatím rezervu kvůli druhé sérii, na kterou se moc těším, ale je to určitě hodně nadprůměrná záležitost. (04.01.2018)

Série výborně vykresluje ponížení a zoufalství de facto zotročených žen v totalitním státě, z něhož vidíme jen maličké střípky, o to působivěji se však celkový obraz Gileádu skládá. Dovedu si představit, že podobná "apokalyptická" událost (neplodnost většiny populace) by se sebevíc liberální společností opravdu udělala krátký, extremistický, fanaticky náboženský proces. Jen mě tedy napadlo, zda by se i v této alternativní přítomnosti nedala řešit třeba umělým oplodněním či dětmi ze zkumavky. Ale to zabíhám, 'Příběh služebnice' se svým hutným "šťouráním" v (milostných po)citech dostává postavám hluboko pod kůži, řemeslně skvěle vypadá a přes občas trochu poplatnou optiku (moderní songy v soundtracku) emotivně zaháčkovává. (09.07.2018)

Miluju dystopie a nejsem zklamaný, to v prvé řadě. Jenže mi tu prostě pár věcí nehraje. Proč miluju ty dystopie? Protože fungují jako varování, jako zrcadlo současné společnosti. Jenže tahle dystopie je spíše tendenční propagandou "kulturní fronty" a vůbec to zrcadlo nenastavuje. Námět je prostě příliš neuvěřitelný a neodpovídající tomu, co se nyní děje, abych ho byl schopen brát smrtelně vážně. Určitě v době vzniku knihy to bylo daleko aktuálnější, než dnes. Ne, není to provokace, provokace by to bylo naopak. Tohle je naprosto v souladu. Možná kdyby to točili v Alabamě, tak by to byla provokace. Takové 1984 je aktuální od svého vzniku až do dneška a vlastně čím dál víc. Ovšem nepochybuji o tom, že se v USA najde dost misogynních pitomců a zmetků a pokud to ona "nová levice", která má zejména mediálně navrch, přežene, může nastat nečekaný odpor, ale aktuálně ty totalitní snahy vidím spíše naopak, než jak to zobrazuje seriál. A navíc uskutečnitelnost podobného převratu zvláště v USA se mi taky nezdá. (EDIT 2022: přiznávám svůj omyl, vzhledem k současné potratové politice USA to skoro vypadá na nástup Gileádu a nedošlo mi, že je USA tak strašně vázána na rozhodnutí Nejvyššího soudu, :-) ). Na druhou stranu časté komentáře, ať už k celému seriálu či jednotlivým epizodám, odkazující na fakt, že hlavní představitelka není úplně miss universe 90 60 90 a že se na ní tudíž blbě dívá z detailu, dávají za pravdu zase tvůrcům seriálu a tihle diváci by se měli chytnout za nos, neboť přesně pro ně je seriál určen. Pokud je hlavní hrdinka žena, musím mít neustálou chuť s ní zřejmě provozovat koitus, jinak tam nemá co dělat. K dalším věcem, dějové posuny jsou pomalé, ale že by to byla taková uzoufaná nuda, jak se tu často píše, to jsem opět nepochopil. Je ale pravda, že se děj poněkud v kruhu točí. První díl je dechberoucí, všechno je nové, ale pak už jaksi není. Možná není dobrý nápad dělat několikařadý seriál podle ne moc dlouhé knihy. Na druhou stranu je potřeba vykreslit repetetivnost, která k životu v Gileádu patří a navíc tohle není o akci jako o vnitřním psychologickém boji a ten potřebuje čas a vývoj. Ovšem možná bych i ten psychologický vývoj čekal trochu rychlejší. K totalitním dystopiím patří i povedený vizuál, a to tady funguje na jedničku. Zejména kostýmy jsou vymyšleny skvěle. Herecké výkony jsou úžasné a charaktery postav správně nejednoznačné. A prostě, když uděláte svinskou dystopickou společnost, tak ono to na mě vždycky funguje. Za první sérii ještě dám čtyři po zralé úvaze, bojím se, že příště už ale půjdu trochu níž. (30.08.2019)

Emócie to teda vytiahnuť vie. Musím uznať. Rozmýšľam čo som počas tohoto všetko cítil... hnev, opovrhovanie, ľútosť, bolesť a chuť niekomu vraziť päsťou do tváre. Zdá sa vám, že tam moc pozitívnych emócií nie je? Máte pravdu. Svet seriálu "The Handmaid’s Tale" skutočne nevie ukázať niečo pozitívne. Niečo čoho by sa človek mohol chytiť a vnímať aspoň ako nejaké malé svetlo. Pretože všetko je to tak neskutočne opovrhovania hodné, že je človeku z toho zle. No najhoršie na tom je, že reálne si aj viem predstaviť, že by sme sa do takéhoto sveta raz mohli dostať. Ale určite sa to stane len v Amerike. Podľa filmov a seriálov a kníh sa totiž takéto veci vždy udejú len tam. Neviem čím to je. Ale to riešiť nebudem. Je to skvele napísané, je to silné, je to efektívne, je to herecky a režijne zvládnuté na maximum, no nedáva to zo mňa ani kúsok pozitívneho. Absolútna nula. Možno by som mohol povedať, že pozitívne stránky na sebe poznávam asi len v tom, že fandím našim hrdinkám a dúfam, že sa im podarí niečo ukázať. V záverečnej epizóde sa môže niečo konečne ukázať. Že milosť má svoje miesto a môže ukázať, že Boh vie odpúšťať. Tak ako sa odjakživa v Biblii hovorí. No tento seriál ukazuje, že to tak nie je. Ak sa spriečime božiemu rozkazu ukameňovať, tak to bude mať ťažké následky. Aké? Asi sa dozviem v ďalšej sérii. Neviem ako sa k tomu postaviť. Na jednej strane ma to fascinuje a chcem vedieť čo sa stane. Na druhú stranu mám pocit, že sa cítim špinavý a nečistý po tom, čo to sledujem. Neviem ako to lepšie povedať. Rozhodne je to seriál, ktorý má čo povedať a dúfam, že sa do niečoho takého nedostaneme. A ak áno, tak pri tom nechcem byť. Hodnotenie: B+ (22.01.2019)

První řada seriálu ve mně zanechala smíšené pocity. Bez mučení jsem například ochotný uznat, že je Elizabeth Moss dobrá herečka, ale na druhou stranu je tu fakt, že mi pohled na ni není příliš příjemný. A jako mně naschvál se v sérii vyskytovalo velké množství detailních mnohavteřinových záběrů na její tvář, což bych klidně oželel. Přestože se poměrně rychle ukázalo, že jde o feministickou záležitost, nevadí mi to a ani mě to nikterak neuráží, protože jsem si nikdy nemyslel, že by měly ženy mít v bytě vyšlapanou cestičku jen mezi kuchyní a ložnicí. Naopak, celkem náladu seriálu chápu, protože někteří američtí konzervativní politici by jistě rádi vrátili práva žen někam do doby kamenné. Vadilo mi, že se v závěrečných dvou epizodách, od kterých jsem toho očekával nejvíc, projevily některé nedostatky, takže jsem byl trochu zklamán. Mou nejoblíbenější postavou se každopádně stala Serena Joy Waterford v podání Yvonne Strahovski, na kterou se mi jednak dobře dívalo a navíc zahrála svoji chladnokrevnou "mrchu" naprosto přesvědčivě. (20.09.2017)