Ježiš Kristus superstar

Jesus Christ, čo je na tomto filme také kontroverzné? Hnutie hippies predvádza pašije formou rockovej šou. No a čo. Ted Neeley vôbec nevyzerá ako žid, naopak, je to vyslovene árijský typ, či presnejšie - americký anglosaský typ (akoby vypadnuvší z euro-amerického vizuálneho náboženského folklóru konca 19. storočia). No a čo. Morálne "nevyladené" postavy Judáša a Márie Magdalény sú rasovo odlíšené. No a čo. Podľa môjho skromného názoru je všetko tak, ako má byť, aby vzniklo čosi, čo presahuje katolícky gýč (áno, pán Gibson, aj pašije ako slasher horor sú gýč, pretože to bol slasher horor i v skutočnosti) a oslovilo to i ateistu. Rockovej hudbe zodpovedá rockujúci obraz, nádherné rytmické kompozície, miestami pripomínajúce ozajstnú notovú osnovu, zábery plné metaforickej sily (mračná v podobe písmena omega napríklad). V skutočnom umeleckom diele emocionálne exponovaný príbeh i jeho postavy musia byť emocionálne strhujúcimi. Toto stopercentne platí i o castingovej perle Tedovi Neeleym (ten chlap snáď počal z Ducha svätého). (13.02.2005)

No, tak tohle bude docela těžký popsat...objektivně mám totiž chuť dát 4 až 5 hvězdiček a subjektivně tak jednu, z čehož nakonec vznikly ony tři. Hned vysvětlím - objektivním úhlem pohledu mám na mysli styl natočení, převleky, muziku, nápad, celkový ztvárnění, herce. Co se ale týče mýho osobního prožívání muzikálu - obecně mi muzikály zas až moc neříkají a otázky okolo víry taky ne. Samozřejmě že zamyšlení tady je - zrada přátel, převaha sobectví nad přátelstvím, atd., ale nějak se mě to nedotklo. Herci se mi opravdu líbili - hippie pojetí Kristova příběhu je úžasnej nápad, to oblečení, muzika je omnohem živější než kdyby někdo natočil suše příběh "jak se to tehdy stalo". Našly se momenty, kdy jsem se nechala vtáhnout do děje (krásný záběry s krajinou, zpovědi, bičování), ale většinou mě to moc nebavilo. Napadlo mě srovnání s Hair - sice je myšlenka filmu úplně někde jinde, ale způsob zpracování podobnej...v tom, jak mě Zaujaly Vlasy a Jesus Christ Superstar je neskutečný rozdíl..takže příště budu radši volit Formanovy hippies:-) (10.12.2009)

Nezapomenutelné Jewisonovo filmové zpracování světoznámého muzikálu Andrew Lloyd Webbera. Rocková opera se skvělými hereckými, tanečními, ale především pěveckými výkony. Moderní (exteriéry možná trošku kontroverzní) zpracování, které výsledný dojem z Broadwayského představení ještě zesiluje. Nezapomenutelná Yvonne Elliman s "andělsky dojemným" hlasem a výrazné výkony (nejenom) představitelů Jidáše, Heroda a Krista jen umocnily celkový dojem z tohoto filmového zpracování biblického příběhu. Docela by mne zajímalo, zda čeští tvůrci filmového zpracování Balady pro banditu byli Jewisonovým zpracováním inspirováni, takže "hipíky" nahradili "trempíky" a tanky rogallem, přesto podle mého názoru vyznění legendárního českého muzikálu o Nikolovi Šuhajovi vůbec nesnížili, ba právě naopak ... (17.08.2017)

Někde jsem se dočetla, že Andrew Lloyd Webber se distancuje od tohoto zpracování jeho Broadwayského muzikálu a že ho považuje za jednu z nejhorších adaptací vůbec. Já s tím ale nemůžu souhlasit. Hudbě samozřejmě není co vytknout, interpreti jsou opravdu dobří. Nápady na zpracování z trochu jiného úhlu pohledu mi zde opravdu skvěle sedí - co asi můžu říct na tanky a letadla ve starověku, kněze na lešení a s "kalkulačkou" na prsou, černého Jidáše ... To se buď může přímo hnusit, a nebo z toho můžete být nadšení a brát to s nadhledem (což bylo zřejmě zamýšleno). Já ale patřím k té druhé skupině. (28.04.2003)

Hele, zas jedno ztracené hodnocení a komentář, nechápu, proč se to na ČSFD tak pravidelně děje... K filmu. V roce 1982 si můj taťka pořídil VHS přehrávač a tudíž jsme mohli zvát lidi z vesnice na projekce. A mladí katolíci přišli s touhle kazetou, která mi tenkrát nic moc neříkala, ale oni byli z filmu nadšení. Jeho kouzlo jsem pro sebe objevil až po letech, kdy se člověk může ponořit do těch textů a ostatně má za sebou nějakou zkušenost s masmédii, takže ví naprosto přesně, co se film snaží říct. To podobenství s moderní dobou je hodně tíživé a ta nutnost při současném hlásání byť velkých pravd mít za sebou reklamní agentury, televizi a další masmédia je hodně smutná. Každopádně jsou zde i dobře zvolení herci/zpěváci, pokaždé v tom filmu najdu nějakou novou vrstvu, které jsem si předtím nevšiml, a některé písničky jsou skutečně nezapomenutelné (ať jde o rozvernou Herodovu show nebo Pilátovu skoro mysticko-filozofickou I Had a Dream) a ze Should We Start Again Please jde mráz po zádech z toho nepochopení a rozčarování a zmatku, který tehdy skutečně museli učedníci zažívat, neb čekali fakt velkého krále. Proto o něco později nalítlo tolik židů Bar Kochbovi. Ale to už je jiná historka. (13.07.2020)