New York Stories
Obsahy(2)
New York. Řeklo by se, že je jenom jeden. Světová metropole, centrum světového obchodu, politiky, ale také vzdělání, kultury a zábavy. Film Povídky z New Yorku ovšem dokazuje, že existuje tolik podob tohoto města, kolika očima se na něj podíváme. V tomto případě očima tří výrazných režisérských osobností. Tři příběhy, tři různé pohledy, tři odlišné autorské rukopisy. V úvodní povídce, nazvané Lekce, sledujeme očima Martina Scorseseho uznávaného malíře, který se potýká nejen s tvůrčí posedlostí, ale také se svým rozháraným osobním životem. Francis Ford Coppola se ve své povídce Život bez Zoe dívá na New York okouzlenýma dětskýma očima, zatímco Woody Allen zůstává v závěrečném segmentu Oidipus dnes věrný svému oblíbenému typu neurotického hrdiny s nevyřešeným vztahem nejen ke své matce. Tři příběhy, každý úplně jiný, tři kamínky do fascinující mozaiky jménem New York. (Česká televize)
(viac)Recenzie (181)
Povídka Martina Scorseseho není zhuštěným příběhem, jak se u podobných projektů sluší. Ubíhá volným tempem celovečerního filmu a po 45 minutách skončí přesně tam, kde mě začalo zajímat, jak bude pokračovat. ;o) 60% Povídka Sofie a Francise Coppolových působí jako dětský film a nepochopil jsem, čím je tak spjatá zrovna s New Yorkem. Jistěže příběh zazobaných dětiček se nemohl odehrávat někde v Iowě, kde není nic než obilí a ty věci, co ho sklízejí, ale v kterékoli - třeba i evropské - metropoli úplně klidně. 50% Povídka Woodyho Allena se mi ovšem líbila moc. Má správné tempo, vtip, je naprosto originální a krásně nerealistická. Příběh právníka, jehož matka vykukuje z oblaků nad Manhattanem a informuje kolemjdoucí, do kolika let se její syn pomočoval, prostě nemá chybu a předchozí povídky převyšuje rozdílem dvou tříd. 100% Takže celkově to vychází na 70% ()
No podstatu, alebo hlbší zmysel týchto príbehov alebo nejakú vypovediacu logiku som teda vôbec nepochopil. Klasická analýza a štúdia časti životov obyvateľov z New Yorku. Prvý od Scorcseseho má akú-takú pointu aj námet celkom zaujímavý, línia komédie tiež do pohody. Coppolova časť je taká milá rozprávka, poteší, ale ničím zvlášť výnimočná nie je. Časť s Allenovho pera má však aj niečo do seba, hlavne po komediálnej stránke. Takže po poradí Allen, Scorcsese, Coppola. 65%. ()
Musím priznať, že asi najviac som sa bála poslednej poviedky od Allena, pretože nie všetko čo vypúšťa z tej svojej škaredučkej hlavičky, by malo uzrieť svetlo sveta. Tentokrát ma však dostal úplne do kolien. Neviem, či súťaživosť s ostatnými dvomi velkánmi svetovej kinematografie z neho dostalo maximum humoru a minimum prázdnych kecov (ako v iných jeho dielach) , ale naozaj som sa božsky bavila predovšetkým na jeho poviedke. Sklamaním bol Coppola a Scorsese lepšie 3*. Nečakajte nič náročného, ale na pobavenie to stačí. ()
Slabé až vysloveně slabší. Scorsese sleduje romanci mezi umělcem a jeho múzou v podobě Nicka a Rosanny. Coppola dává příležitost světu své dcerky Sofie, která se tu otrkávala jako scenáristka... no a konečně Allen točí další variaci na cokoli, v čem hrála Mia (a jako bonus ničí komediální talent Mae Questel). V komparzové roličce dcerky Mii pak můžeme najít malinkatou Kirsten Dunst. Ach ouvej. Každý nějak začínal. ()
Tak Woody Allen svojim nemenej slávnym kolegom ukázal, ako sa majú točiť filmy z New Yorku, jeho poviedka bola suverénne najlepšia. Niežeby tie predchádzajúce dve boli vyslovene zlé, to nie, ale suma sumárum, boli to len také taľafatky o ničom s veľmi nevýrazným rozuzlením. Zato tá Allenova mala šmrnc, jeho zmysel pre humor, skvelý námet na ktorom sa dalo budovať a perfektné rozuzlenie. Skrátka dal do nej kus seba presne tak, ako to mám u neho rád. 70/100 ()
Galéria (19)
Zaujímavosti (14)
- Jessie Keosian, která hraje tetu Ceil v části režírované Woody Allenem "Oidipus dnes,“ byla jeho středoškolskou učitelkou biologie. (HellFire)
- První film Kirsten Dunst. (HellFire)
- Na scénáři k povídce Francise Forda Coppoly spolupracovala i jeho dcera a budoucí režisérka Sofia Coppola. (mcleod)
Reklama