Prízrak

Tak tenhle minimalistický artový kousek jsem si užil naplno. Beru zpět, že v posledních letech nevznikla žádná pořádná duchařina. „Tebe tu něco drží, že se nechceš stěhovat, viď?" A vskutku, něco ano, to ale zjistí divák až na konci. Místy uhrančivá hudba, výborná kamera, statické záběry, kdy se jeden přistihne, jako by byl v roli voyera, a čas. Jedna z pro mne nejúžasnějších scén je moment, kdy duch se ocitá na staveništi, následně v ultramoderní budově a kráčí vstříc vzdáleným neonům futuristického města. A pak samozřejmě úplný závěr. Pootevřené dveře napoví........je čas jít. Krásné. (14.12.2020)

Poťouchlý, intimní, meditativně laděný a velmi dojemný příběh, který zhruba v polovině přechází v cosi těžko popsatelného. "Když vám nečekaně zemře osoba blízká a drahá, neztratíte ji najednou; ztrácíte ji postupně a dlouho. Stále přibývá částí, které z ní postrádáte. A jednou přijde den, kdy zvlášť silně pocítíte, že vám nějaká určitá část chybí, a tehdy si uvědomíte, že je pryč, navždycky - a pak zas přijde další den a další určitá chybějící část." A to John Irving jště netušil, že něco podobného probíhá i na opačné straně. C právě zemřel a jeho M se mu pomalu vzdaluje, až zmizí. A místo, na které zůstává jeho čím dál ušmudlanější prostěradlová existence vázaná, je žaluplnou pastí v časoprostoru... I když, paměť se časem zhoršuje i přízrakům. (11.07.2017)

Nechci nikoho odrazovat spíš právě naopak, ale pokud si myslíte, že vás nebude bavit se 8 minut dívat na to jak Rooney Mara jí koláč, možná bych si to s A Ghost Story rozmyslel. Jenže ono i těch 8 minut jezení koláče dokáže být v celkovém kontextu filmu funkční a svým způsobem obohacující a o tom přesně A Ghost Story je. David Lowery jak už v minulosti ukázal dokáže zaútočit na ty nejsmutnější a nejsložitější části lidské mysli, tady to však dotahuje do dokonalosti. Film tak hluboký, že už jen samotné přemýšlení nad jeho podstatou vás může dovést k depresi, to se jen tak nevidí. Rooney Mara v roli manželky, která následkem tragické nehody přijde o svého manžela a kde kdo by čekal, že film bude právě o jejím smutku a on je, ale je to jen jedna kapka v moři celého toho spektra, do kterého se film pouští. Casey Affleck v roli zesnulého manžela by měl dostat cenu za nejlepší prostěradlo ever. Je až neuvěřitelné jak díky práci hudby, kamery a celkového tónu snímku je kus hadru schopen prodat tolik emocí. Soundtrack tak silný, že jeho následný samostatný poslech dokáže vyvolat přesně ty emoce jako sledování snímku a možná ještě víc. Tohle je prostě nadčasový film, který vypadá že řeší otázku celého lidstva, přesto si z něj každý může vzít něco jiného a i jeho nepochopení může být tou pravou cestou. Pokud někdo tenhle film z hloubi duše nenávidí dá se to s naprostým klidem pochopit, protože právě to je jeho smysl. 90% (25.09.2017)

Až do první poloviny mě snímek neskutečně nudil. Žádná akce a dle mého až moc zbytečně dlouhá stopáž jednotlivých scén, což mám sice rád, ale musí být ty scény dobře natočeny. Zde tomu tak není. Prcnout do scény ducha a světe div se, nah.. to diváka bavit nebude. Musí být na co koukat, když už nejde rozluštit tu myšlenku dlouhé stopáže scén, čímž se dostávám k dalšímu tématu a tím je příběh. A Ghost Story má neobyčejně obyčejný příběh, který se na jednu stranu zdá být absolutně o ničem, na druhou stranu je tak moc filosofický, že se pod ním dá, tedy až ke konci, podkreslit spousta myšlenek, které chtěl tvůrce říci. Až od druhé části filmu se nám taktéž probouzí hudební stránka, která do snímku přináší velmi pulzující atmosféru a konečně začne takové to podvědomé uspokojivé "hřání" v divákově srdci a mysli. Pokud se zaměřím na jednotlivé scény, tak je nepochopení a někdy až nuda na místě. Avšak pokud koukám na "Ghost Story" jako na celek, vyzařuje na mne nádherný kus umění v pravém slova-smyslu. Možná to je způsobené náladou, možná přítomností ducha v mém pokoji, kdo ví.. (18.04.2020)

Romantická fantasy artovka, která definici "indie" splňuje úplně na maximum. A Ghost Story není žádná mega komplexní záležitost, je to vlastně úplně jednoduchý příběh, ale svým atmosférickým a osobitým zpracováním dokáže uhranout. Jen je třeba od toho nečekat mainstreamové fantasy či dokonce klasický béčkový horor. Osobní poznámka: u scény s koláčem jsem dostal hlad. (28.09.2017)