Sobibor
Sobiboras
Obsahy(1)
Základ filmu představuje reálná událost, k níž došlo v roce 1943 v nacistickém táboře smrti Sobibor na území Polska. Hlavním hrdinou filmu je sovětský Žid Alexandr Pečerskij, intendant a vojenský zásobovač, který to dotáhl až k hodnosti poručíka. V říjnu 1943 upadne do zajetí a ocitne se ve v táboře Sobibor, kam Židy nevozili kvůli práci, ale aby je zabili v plynových komorách. Alexandrovi, silnému na duchu a morálně pevnému, se podaří za tři týdny připravit plán internacionálního povstání vězňů ze západní Evropy a Polska. Toto povstání se stane jediným úspěšným za celou druhou světovou válku a skončí masovým útěkem vězňů z nacistického táboru smrti. (Nový ruský film)
(viac)Videá (1)
Recenzie (48)
Obrovský potenciál bol trochu utlčený rytmom filmu, napriek tomu, že pojednáva o dramatických udalostiach v nacistickom tábore smrti, mal v sebe nudné pasáže. Tvorcovia sa nebáli expresívnych scén, čo považujem za prínos, a taktiež angažovanie charizmatického Christophera Lamberta v úlohe veliteľa tábora. ()
Fascinovalo mě s jakou surovou samozřejmostí byl příběh vyprávěn, což mu tedy přidalo na síle, ale dívat na ty nackovský odpornosti dá člověku prostě zabrat. Moc se nepracovalo s postavama a i děj je trošku chatrnější, je vidět, že vše se zaměřovalo především na ukázkou jakému strašnému peklu byli židi vystaveni. ()
Hneď po skončení filmu sa mi do mysle dostávajú 3 základné otázky. Keď začnem od konca, nepochopil som symboliku utekajúceho židovského chlapca po polí v závere filmu. Ale Sobibor je výborný film zapadajúci do rámca historických skutočností v období kedy sa na hrôzy vojny pomaly zabúda. A tretia dilema je, že nás film necháva unášať cez strach, skazu, pokoru a smútok na jednej strane a krutosť, sadizmus a obrazy snaživých nacistov a pomocníkov na druhej strane. A to z dôvodu, aby sme nezabudli na hrôzy nacizmu a na túto anti ľudskú ideológiu. Film je spracovaný na základe knihy Iľju Vasilieva, "Alexander Pečerskij: prielom k nesmrteľnosti" a je to viac menej autobiografické dielo k ucteniu pamiatky hlavného hrdinu vo filme. Alexander Aronovič Pečerskij ( v Sobiboru známy ako Sáša) bol Židom a bol zmobilizovaný do Červenej armády na druhý deň po prepadnutí Sovietskeho zväzu nacistickým Nemeckom, obdŕžal hodnosť podporučík. V tomto období bola Červená armáda trvale na ústupe. Za hrdinstvo, keď z obkľúčenia vyniesol raneného spolubojovníka dostal hodnosť poručík. Bojoval aj pri obrane prístupu k Moskve v rámci 596. húfnicového delostreleckého pluku bojujúceho v zostave 19. Arménskej delostreleckej armády v rámci Vjazemskej operácie (2.-13. októbra 1941). Táto bitka skončila pre Červenú armádu katastrofálnou porážkou. Pred Moskvou už nestali žiadne jednotky. Straty na strane Červenej armády boli 380 tisíc mŕtvych a 600 tisíc zajatých vojakov. Medzi zajatými bol aj poručík Pečerskij. Až do augusta 1942 bol umiestnený v pracovnom tábore, pred odchodom na nútené práce do Nemecka, lekárskou prehliadkou, bolo zistené, že je Žid spolu s ďalšími 8 zadržanými a pre tých nebol smer Nemecko, ale 20.8.1942 boli premiestnený do pracovného tábora v Minsku. Nakoniec 22.9.1943 nasledoval Sobibor (vyhladzovací tábor). A práve od tohto okamihu sa premieta dej filmu. Pečerskij mal v tábore prirodzenú autoritu, pohyboval sa v tábore v uniforme dôstojníka a bol mimoriadne fyzický zdatný. Väzenský odboj ho prijal do svojho medzinárodného kolektívu (tu boli zajatci z Poľska, Francúzska, Holandska, Nemecka, Československa a Sovietskeho zväzu) a podarilo sa mu za 3 týždne pripraviť a uskutočniť jediné vydarené povstanie väzňov v likvidačnom tábore pri ktorom 14.10.1943 bolo zabitých 11 esesmanov, 10 zabitých ukrajinských strážnych, do úteku sa nezapojilo 130 väzňov (tí boli zabití ihneď po znormalizovaní situácie), 80 väzňov bolo zabitých pri úteku, 170 zajali nacistické jednotky za aktívnej pomoci poľského obyvateľstva ale čo bolo najdôležitejšie, 53 väzňov utečencov preukázateľne prežilo vojnu. Áno aj poručík Pečerskij, ktorý sa ďalej zapojil do partizánskeho boja proti nacistom. Niekoľko perličiek. Po jeho zaradení späť do Červenej armády bojoval v trestnom prápore, v roku 1963 ako svedok v procese s ukrajinskými strážami zo Sobiboru pomohol z 11. usvedčiť 10, ktorí boli popravení. Po skončení vojny bol v Sobiboru (Poľsko) postavený pamätník ale o Pečerskom tu nie je ani zmienka. Poľsko ani Izrael nemá záujem o úctení dôstojníka Červenej armády nakoľko bol príliš sovietsky, víťazný a ktorý prežil. Ďalšie filmy o Sobiboru Vzbura v Sobiboru 1989, Sobibor, 14. októbra 1943, 16,00 hodín 2001 a Útek zo Sobiboru, 1987. () (menej) (viac)
Od Rusov ako blesk z čistého neba prišiel tento perfektný historický film na tému holokaust. Takmer dve hodiny čírej hrôzy v samotnom srdci pekla, v jednom z najmasovejších a najhorších vyhladzovacích táborov, ďaleko na východe okupovaného Poľska. Už od úvodných minút ma film neuveriteľne tiesnivú a priam podmanivo autentickú atmosféru. Budete sa cítiť ako keby ste v tom tábore boli vy. Príbeh od začiatku tlačí maximálne na emócie a nedá vám vydýchnuť ani na sekundu. Scéna kde do tábora dorazí nový transport, naivných, nič netušiacich ľudí, ktorí sa dokonca tešia na nový život, je mimoriadne skľučujúca a desivá zároveň. Každý, kto aspoň trošku zavadil o tému holokaustu vie, čo sa s nimi za pár minút stane. A práve to je najhoršie. Ten pocit bezmocnosti, beznádeje a strachu. O niekoľko hodín už len stúpajú hore komínom ako dym. Sobibor je spolu s maďarským Saul fia jednoznačne najlepší film na tému holokaust posledných možno piatich rokov. Určite by som privítal hlavne od Rusov alebo Poliakov viac takých kúskov. Veľmi zaujímavé by bolo vidieť zfilmovaný príbeh ďalších dvoch veľkých vyhladzovacích táborov na východe, Treblinky a Belzecu. Uvidíme... ale Sobibor určite odporúčam, hlavne fanúšikom vojnových a mimoriadne drsných filmov. 85 %!! ()
Sem fanoušek snímků týkajících se holocaustu a filmů z období 2. světové války a proto jsem taky hodně dlouho čekal na překlad tohohle filmu do českých titulků a na znění, kdy každý mluví svojí řečí bez podobných hrůz jako je ruský nebo francouzský dabing. No a musím uznat, že čekání se vyplatilo. V druhé polovině se film rozjede a začne se konečně něco dít. Jako např. příjezd transportu z Belzecu nebo zavraždění Kapa, či začínající vyvražďování němců. Když pominu některé nedostatky co o Sobiboru vím, a že jich je ve filmu celkem dost nebo třeba již zmíněné promenádování se vězně s prstenem nebo, že vězni vypadají, jako by byli dobře živeni, tak je to pro mě na 4 hvězdičky. Chvílemi jsem si i zavzpomínal na snímky tipu Šedá zóna, Ďáblova dílna nebo starej dobrej Utěk ze Sobiboru a začnu trochu váhat jestli hvězdičku neuberu a nepůjdu na 3. Ovšem pak si vzpomenu na snímek Saulův syn a moje hodnocení začne upadat kamsi hódně dolů, poněvadž na ten snímek v depresivním prostředí koncentračního tábora opravdu nic nemá a ta ona deprese se u mě v tomhle snímku prostě nedostavila a váhám, jestli nepůjdu ještě níž, ale jako věrný fanoušek tohoto žánru musím dát nakonec 4. ()
Galéria (48)
Fotka © Karoprokat
Zaujímavosti (1)
- Natáčelo se v Litvě ve městě Vilnius. (BMW12)
Reklama