Those Magnificent Men in Their Flying Machines, or How I Flew from London to Paris in 25 hours 11 minutes
Réžia:
Ken AnnakinKamera:
Christopher ChallisHudba:
Ron GoodwinHrajú:
Stuart Whitman, Sarah Miles, James Fox, Alberto Sordi, Robert Morley, Gert Fröbe, Jean-Pierre Cassel, Eric Sykes, Red Skelton, Terry-Thomas, Flora Robson (viac)Obsahy(1)
Neohrožení dobyvatelé vzduchu aneb z Londýna do Paříže za 25 hodin 11 minut. Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn - Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (138)
Báječná komedie, která vždy pobaví. V jednotlivých účastnících závodu a jejich chování a přístupu k životu a létaní, které skvelě hraje celá plejáda slavných herců, se až neskutečně věrně odráží mentalita národů, které reprezentují. Chladný Angličan se svým suchým humorem vedle sukničkáře z Francie, ohnivého Itala s početnou rodinou nebo neohroženého, sympatického Američana (američtí tvůrci filmu se zde nezapřeli) a až k absurditám dotaženého představitele Prušáckého drilu, což dohromady nádherně oživuje celý snímek. Když se díváte na ty hromady stlučených bedýnek, drátů a plátna, tak nelze než smeknout před lidmi, kteří před více než sto lety měli tu odvahu do těch vehiklů sednout a dokonce s nimi i letět. Krásně jsou tak zde vykresleny začátky létání. ()
Úžasná komedie, která mě svou jednoduchostí a nenáročností v mládí velmi okouzlila a dodnes jsem jejím obdivovatelem. Nespočetně krát jsem sledoval let z Londýna do Paříže několika letců a jejich strojů, které provázeli problémy a všechno byli nuceni různými způsoby opravovat a nebo jednoduše přistát někam do sena a čekat na svou venkovskou krasavici. Překvapivě jednoduchá a svěží komedie, která má každému divákovi co dát. Ukazuje krásu příjemných a nenucených vtípků v kontrastu s přímočarým příběhem, kterým je samotný let z jednoho města do druhého. Jedna z mála komedií, která sama na sebe a na své téma kouká s velkým nadhledem a nebojí se smát na všechny strany. Pravděpodobně z ní byl časem odvozen Velký závod, který jí je nápadně podobný. ()
Takto si predstavujem komediálny veľkofilm s prvkami grotesky. Priaznivci historického lietania musia chrochtať blahom a ja ako neznalec som sa aspoň pousmial nad všemožnými absurditami, ktoré sa tam objavili. Okrem lietania došlo aj na súboje medzi národmi, vždy sa našiel dôvod, prečo by si to mali vyjasniť Francúzi vs. Briti, Taliani vs. Francúzi, Briti vs. Američania, všetci vs. Nemci, ktorí boli za úplných blbcov, alebo aj katolíci vs. protestanti. Lietanie bolo krásne až po Eiffelovku, nikto si neublížil, len tá umelá hus sa nemusela objaviť. ()
Příliš mnoha postav, nicotných a zapomenutelných, žádný hluboký motiv kromě jednoho nadbíhání, trochu šovinistická zábava na úkor pruské armády (všechny ostatní národy z toho vychází jakž takž, jenom Skopčáci musí létat podle příručky atd). Skvělý původní dabing s Čestmírem Řandou v roli Roberta Morleyho. A nic asi víc, jen zatraceně dlouhá stopáž, kterou nezlepší ani přetočení intermezza. ()
V dnešní době vyjmečný snímek, plný britského humoru, a velmi zajimavých strojů - od letadel až po motorky. Technicky je snímek právě v tomto skvělý, samotné triky jsou poplatné době a rozpočtu, ale to nevadí. Spíš by snímku slušelo i třeba víc vtipu, ale není to na závadu. Ve snímku se kromě britského pojetí humoru cení i jeho originalita oproti jiným filmům,což je beze zbytku splněno. 80% ()
Galéria (70)
Fotka © Twentieth Century Fox Film Corporation
Zaujímavosti (17)
- Dvě z replik (Bristol Boxkite z roku 1910 a třímístný Roe IV z roku 1911), které byly vyrobeny pro účely natáčení, jsou stále schopny letu a patří do shuttleworthské sbírky muzea Old Warden v Bedfordshiru. (TheSantiago)
- Jde o poslední hraný film Reda Skeltona (neandrtálec). (Karlos80)
- Při odpočinku u moře přinese Orvil (Stuart Whitman) sklenku šampaňského Patricii (Sarah Miles) a přitom je až po pás ve vodě. V následné scéně na pláži je ale naprosto suchý. (Chegi)
Reklama