Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Neohrožení dobyvatelé vzduchu aneb z Londýna do Paříže za 25 hodin 11 minut. Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn - Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (138)

Richie24 

všetky recenzie používateľa

Jéžiš, jak já se bavil! Film, u kterého se divíte, že v 60. letech nevyhlásilo Německo Anglii další válku. Rumpelstross asociuje Himmelstosse z Remarquova bestselleru Ne západní frontě klid, zastoupené země světa jsou karikovány s genialitou, že přesněji už to nejde a největší padouch si to aerem přistane přímo na vlaku, kterýžto se „překvapivě“ blíží tunelu,… No, prostě paráda. Pro člověka s trochou té škodolibosti a „krysí povahy“ jsou „Báječní muži“ mana. Možná i ty 4 **** jsou málo. ()

Laxik 

všetky recenzie používateľa

Již úvodní dokument o historii létání nám dal tušit, že nepůjde jen o prvoplánovou popcornovou zábavu, nýbrž o kvalitní a seriózní snímek aspirující na Oscara, BAFTu, Zlaté Palmy, Medvědy, Glóby, ... Z prvotního dojmu mohl ale zbýt jen prach a dým. Ne však u tohoto snímku. Před námi se odehrálo až téměř existenciální drama o smyslu života, o fair play nebo také i o palčivých otázkách sociálně-kulturních rozměrů, pro něž je letecké téma jen pozadím. To vše okořeněné o svérázný milostný trojúhelník s klasickým rozdělením dobrodruh - gantleman a nerozhodná moderní žena mezi nimi. A ačkoli šlo v tomto případě jen a pouze o vedlejší zápletku, přinesla nám milostná linka mnoho poučení zobrazením kruté reality života v ortodoxní anglické aristokracii, konnkrétně pak se zaměřila na postavení mladé ženy ve vyšší společnosti. To bych ale odbíhal od hlavního kladu celého filmu, a tím jsou sami piloti. I když by v tomto ohledu mnohé filmaře sváděla národnostní pestrost startovního pole k zobrazování stereotypů a rozdmýchávání nacionalismu, autoři snímku "Those Magnificent Men in Their Flying Machines, or How I Flew from London to Paris" se k ničemu takovému nesnížili. Ba naopak, charaktery pilotů (a nejen jich) jsou vykresleny tak vkusně, věrohodně a do hloubky, že jde až člověku hlava kolem. No a když ke konci zjistíme, že podvádět se nevyplácí, a že lidský život a šťastná rodina jsou nade vše, je dokonáno. Snad jen tu mravokárnost si mohli autoři odpustit. Pro ni, a jen pro ni samotnou, dávám nižší hodnocení. ///Paralelní komentář, aneb jak to skutečně bylo: No, nemám páru kdy sem se naposledy nahlas řehnil tak, jako u tohohle filmu. Prvních pár minut mě odrovnalo. Pak už to šlo s hustotou fórků sice z kopce, vždy to ale zachránili Francouzi a Němci. Za zesměšnění tý říšský mašinerie prostě nemůžu než tleskat. Až mi bylo místy smíchy do breku, možná, že sem si i jednou dvakrát ucvrnk do gatí. ()

Reklama

filmmovier 

všetky recenzie používateľa

Nádherná dobrodružná komedie z nádherné doby s krásnou atmosférou, skvělými herci, vyšperkovaným scénářem, dlouhým tak akorát, aby to nezačalo nudit a neskutečnou výpravou. Přesně takovéto filmy mám rád - někam se jede, účastní se toho spousta lidí a všichni chtějí být první, tak se pokoušejí zneškodnit své soupeře. Když se navíc spolu sejdou komici jako Terry-Thomas, Alberto Sordi, Jean-Pierre Casssel a další, kdy každý má jiný druh humoru, každý je jiné národnosti, někdo hraje hodného, někdo ne a všichni se nádherně doplňují, je prostě krása se na ten film dívat. Já tomu opravdu nemám co vytknout, výborné postavy a vztahy mezi nimi, skvělé komické situace, herci, hudba, prostředí, vždyť už jsem to snad všechno psal. Viděl jsem Velké závody, viděl jsem Bláznivý svět, ale ze všech filmů tohoto žánru je tenhle ten nejlepší. Nádherná, odpočinková komedie, takhle vypadá dobrodružství. 100%. ()

igi B. 

všetky recenzie používateľa

>Báječně velikofilmová< taškařice ala šedesátá léta, sloužící zárověň i jako pocta průkopníkům aviatiky. Humor těžící ze střetu pro našince již legračních létadel a jejich pilotů coby téměř karikatur národních povah i jejich vlastních karakterů. Milé, vlídné, úsměvné. S jistou formou nadsázky lze i říct, že ač formou samozřejmě už ne - obsahem je to až takové báječně nadčasové... Jen tak mimochodem - Čas vítěze tohoto lehce cimrmanovského soupolení: 20 hodin 11 minut... ;-) - - - P.S. Bohužel v naší nebáječné veřejnoslužební ČT uvedeno v ořezu 1,33:1 (krom titulků - neskutečné!) z původního formátu 2,35:1 70mm panorama... Navíc tradičně s ne příliš povedeným zvukoplochým českým dabingem. Nepochopitelná ignorace v éře kosmických technologií. Prostě hledíte na takřka polovinu filmu a kdyby nám to soudruzi pustili černobíle a trošku trhaně a zrychleně, atmosféra roku 1910 by byla dokonalá... :-/ - - - P.P.S. Chtělo by se vidět znovu v tom báječném brněnském kinu Jadran Panorama, jako kdysi v polovině sedmdesátých let. Bohužel - to jedinečné kino, stejně tak jako tyhle velkolepé filmy odnesl čas... ()

Chegi 

všetky recenzie používateľa

Moc pěkný film, takové kterých se v 60. letech točila spousta. Děj sice bezproblémů vydá na 90 minut, ale proč to nenatáhnout na 2,5 hod, ne?? :D Spádovost tak mírně trpí, zato filmová zručnost, nápad a nadšení se tomu upřít nedá. Ta pátá hvězda je za Gerta Fröbeho-tomu se říká role na tělo. Toho chlapa prostě miluju! ()

Galéria (70)

Zaujímavosti (17)

  • Bylo vyrobeno asi dvacet letounů podle autentických plánů z období kolem roku 1910. Stroje byly pouze doplněny o výkonnější motory. Jedna replika stála zhruba pět tisíc liber. (Karlos80)
  • Dvě z replik (Bristol Boxkite z roku 1910 a třímístný Roe IV z roku 1911), které byly vyrobeny pro účely natáčení, jsou stále schopny letu a patří do shuttleworthské sbírky muzea Old Warden v Bedfordshiru. (TheSantiago)
  • Jedná se o první snímek, ve kterém se objevuje beatbox, a to v podání Colonela Manfreda von Holsteina (Gert Fröbe). (kukide)

Reklama

Reklama