Představení

Gangster je pronásledován svými chlebodárci a schovává se v hipísáckém doupěti. Po 34 sekundách se sice objeví první kozy, ale zhruba po minutě-dvou jsem věděl, že se mi to nebude líbit. Roeg byl mimoň, který neměl jediný normální film, tady od začátku útočí chaotickým střihem, podivnými pazvuky či kamerovými záběry. Po příjezdu do domu umře i děj, přidají se mimoňské dialogy a stává se z toho úmorná psychedelická smaženice. Konec jsem nepochopil, ale ten pocit úlevy když ta pičovina skončila byl k nezaplacení. Hvězdička za krásné holky a jednu ač neznámou, tak výbornou písničku od Stonů. Mick Jagger mimochodem vypadá celý film tak sjetě, že nejspíše ani neví, že v tom "hrál". (26.11.2022)

Jeden z najnabrúsenejších debutov v dejinách a esenciálna kultovka, pri ktorej je zaujímavá jej dvojsečnosť. Na jednej strane jej čepeľ odráža koniec jednej éry (60s), Jaggerova vražda tragicky parafrázuje udalosti v Altamonte. Na druhej strane prináša ducha tejto doby do britského filmu, udiera svojou odviazanou, hedonistickou formou, dáva nám okúsiť poslednú vitálnu dávku psychedelického oparu. ____ Performance môže byť dohrou Easy Ridera, posledným tripom na rozlúčku ( v prípade Roegovej tvorby prudkým úvodom do sveta hustnúcej atmosféry, experimentálnej narácie, nezabudnuteľných postáv a kamerových zázrakov), zaujímavým parterom do dvojprogramu s tvrdo deziluzívnym Two-Lane Blacktop od Monte Hellman. (09.05.2016)

Prapodivná haluz, ktorá väčšinu času pôsobí odpudivo, len tu a tam pride závan akéhosi zvláštneho čara (Žeby to bolo tými vnadami?). Atmosférou to zapadá do obdobia konca 60. rokov (voľný sex aj voľné drogy), nejaká tá inteligencia sa v tom hľadá len veľmi ťažko. Film má totálne chaotickú štruktúru bez hlavy a päty, ktorá navyše ani nie je nijak príťažlivá. V rámci soundtracku sa strieda celkom fajn muzika s mimoriadne nepríjemnými (elektronickými) zvukmi, ktoré akoby sa snažili vybiť mozog z hlavy. Z môjho pohľadu sa jedná o nepodarený experiment, ktorý chce byť za každú cenu iný, štýlový, šokujúci. (22.02.2022)

Tohle představení na mě bylo příliš divoké a pocitově dost těžko uchopitelné. Na jedné straně mě uchvátilo svou úžasnou výtvarní stránku, co do kamery, střihu, ale i výjevů v podobě zakomponovaných výtvarních obrazů. Nelineární vyprávění gangsterského příběhu, především obrazem, mě zejména spočátku (a pak znovu ke konci) hodně bavilo a film má po celý čas natolik originální nádech a zároveň propracované detaily, že ač mě na chvíli rozladil, skoro vždy mě pak znovu dokázal čímsi (ať už třeba chvílemi jen atmosférou či hudbou) plně zaujmout. Na druhé straně všechno to, v co se pak film promění, čemu se věnuje a tedy ten šílený psychedelický „trip“ plný drog, násilí a bezmezného sexu ve znamení kultu hippies, který se v druhé půli rozjíždí, jde svým poselstvím velkým obloukem mimo mě. Nemohu si pomoct, ale i kdybych měl Představení vnímat jako jistou kritiku hippies kultu (skrze to, jak tragicky celý onen trip končí), mé pocity z toho silně undergroundového představení uprostřed zůstávají rozporuplné. Pro mě osobně jde o zatím nejslabší zážitek z tvorby Nicolase Roega (jehož následující filmy Cesta a Teď se nedívej mě hodně okouzlily a v komentářích jsem je vynesl až do nebes), byť Roegův cit pro osobité filmové vyprávění se samozřejmě ani zde úplně nezapře. 65% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) (01.03.2021)

Film, který je docela náročné sledovat, protože má přece jen natolik specifickou, téměř až experimentální formu, že se na něj těžko kouká. Když se ale dostanete pod povrch, tak ty myšlenky a obrazy nejsou vůbec špatné. Třeba bičování a následná přestřelka jsou skutečně skvělé natočené a také sestříhané. (29.07.2015)