Procesí k panence

To jsme se ale zase nasmáli!!! . . . Jasný si hraje na dobovou satirku, kolchozně komunální, antiklerikální, kolektivizační - doslova kolektívně rodinnou taškařici, až si jeden říká, že ve své době se museli pionýři, svazáci i soudruzí a soudružky někde na >filmovém festiválu pracujících< za břicha a všelijaké legitky popadat... %-D . . . Kupodivu nutno s odstupem let uznat, že v kontextu doby a společenské atmosféry i čistě formou to v rámci žánru(!) zjevně vůbec není až tak blbé, jak by bylo možno očekávat, jen je třeba si taky uvědomit, kolik zla a bolesti a bezpráví a zničených rodin a živobytí ta skutečná kolektivizace na venkov zase přinesla! . . . A je škoda, že Jasný promrhával svůj talent v takových pitominkách, protože jak jde o >plenárky< , tož to jde o zdraví a "agitátoři" vs. "sousedi" jsou zatraceně ideologicky ožehavé téma... Nu ano, mistrovi to protentokrát odpouštím - a jak říkám, je to prostě dobová, byť ideologicky zabarvená SATIRA! Tož práci čest, soudruhu Jasný, nám je to jasný... ;o] - - - - - (Poprvé viděno kdysi v dobách >procesních< , hodnocení po repete 28.12.2011 na >satirické jedničce< přiznávám hodně nadsazené 351., smířlivý komentář s velkým nadhledem a projednou zas bezmeznou tolerancí zde jako třiadvacátý - 28.12.2011) (28.12.2011)

Docela bych uvítal, kdyby se procesíčku povedlo přimět židobolševické agitátory, aby naopak oni ustoupili, klekli na svá špinavá proletářská kolena a přijali Krista. Líbila se mi reakce babek na poli, které se asi podivily, kde se uprostřed všeho toho socializmu najednou vzali poutníci k Bohorodičce a spontánně se připojily. Když jejich happening ucpal vozovku, byli už křesťané v defenzivě: "Zakládáme družstvo a že zrovna neseme panenku, to je náhoda." (10.02.2020)

Agitka v tradičním duchu to bohudík není. Dá se na to celkem koukat - i bez trpkého úšklebku. Není to vyloženě prorežimní, ale - danou situaci to nijak zvlášť nezatracuje a nehanobí, spíše to problém kolektivizace nemístně bagatelizuje, marginalizuje, odsouvá na vedlejší kolej a celý ho "demaskuje" jako naprostou malichernost. A jestli si jistým způsobem střílí ze soudruhů agitátorů, tak z vesnických "pánbíčkářských" babiček o to víc. Závěrečné odhození věnečku, víry a náboženství je doslova odporné. Tohle nebyl trezorový film v první řadě kvůli svému obsahu, nýbrž kvůli osobě režiséra (který na druhou stranu dokázal v padesátých letech natočit celou řadu čistokrevných agitek - stáčí jmenovat ty čínské obludnosti). Ale nehodnotím ho z hlediska ideologického - to se mi jakožto potomkovi největšího vesnického "kulaka", který se po zabrání svého majetku ocitl u jedněch vidlí se svým synem děkanem, který od kazatelny putoval nejprve do dolů a po propuštění do kravína, vyloženě zvedá žaludek a na něco tak nesympatického jako pány agitátory, kteří zlovolně vyřvávají "A kdo vás nutí?" bych nejraději co nejdříve zapomněl. Hodnotím to jako zručnou, režijně zvládnutou práci, která by možná bez osobní zainteresovanosti a bez znalosti historického zákulisí i slušně pobavila. (06.07.2005)

"Hoďte to kravám, soudružko! Jo a ty brožůrky jim do žlabu nedávejte, aby mi po nich nepochcípaly."                       Na počátku své filmařské kariéry točil u Armádního filmu Vojtěch Jasný s velkou filmařskou zručostí agitky o zakládání družstva (Není stále zamračeno, Neobyčejná léta). Jako člen strany se postavil na stranu mladé začínající generace, díky němu si mohly své první filmy natočil i Miloš Forman a Jaroslav Papoušek. Postupem času se propracoval k odlehčenější komediální verzi. Až později přiznal otevřeně své omyly a natočil skvělé filmy Až příjde kocour a Všichni dobří rodáci. Procesí je tedy filmem na půli cesty - agituje trochu méně a s humorem, ale ještě si nesype popel na hlavu. Po filmařské stánce dobře odvedená práce.                                                                                                                                        Zajímavé komentáře: belldandy, zputnik (28.02.2015)

V době svého vzniku měl ten film ohromný úspěch. Vojtěch Jasný si troufl satirickou formou způsob, jakým se verbovalo do JZD. Třebaže mírně přehnané, nebylo to tak daleko od pravdy, jenom skutečnost bývala poněkud smutnější a k vesničanům necitlivější. Ale ty dělnické agitky z měst opravdu jezdily. Zároveň se člověk jako vědecký ateista musí zasmát tomu nevydařenému procesí a hloupému pánbíčkářství, Václav Trégl v roli předzpěváka byl skvělý. (06.01.2020)