Jaskyňa Zlatej ruže alebo princezná Fantaghiro III.

Infantilní pohádka, ovšem s velmi dobrými kostýmy a napínavými zápletkami. Hlavní hrdinka je střívko přesvědčené o vlastní bezchybnosti a veškeré své chyby svádí na něco jiného (třeba meč- to ne já, to můj meč tě zranil, já za to nemohu). Ovšem pokud se nad to člověk povznese a vnímá pohádkovou, chvílemi strašidelnou atmosféru a přemýšlí nad významem toho co herci říkají zjistí, že je tato pohádka geniální. Téměř v každé větě se skrývá hluboká pravda o mezilidských vztazích. Takže poučná především pro dospělé. U mě přes všechny své „úlety“ skvělá práce. (18.09.2011)

Podle mě se jedná o naprosto zbytečné prodlužování série. Celé tohle pokračování je oproti předchozím dílům obrovský propad. Kromě pár maličkostí (oživlé houby či dokonalí hlinění Tarabasovi vojáci, kteří mi připadali Terakotovu armádu) nepřináší nic nového. Nového rozhodně nepřináší ani hlavní děj, který je doslova zkopírován podle předchozího dílu. Jen s tím rozdílem, že Fantaghiro tentokrát zachraňuje Romualda před zlým čarodějem a ne před čarodějnicí. Minule byl zakletý Brigitte Nielsen, tentokrát spadne do otrávené řeky Tarabasovými vojáky a zkamení. Ve svém brnění a železné košili vypadá jako jeden z rytířů kulatého stolu. Ovšem to je jen tak něco z mála co se povedlo. Povedlo se i náznak toho, že Tarabasovo jméno se nesmí vyslovit. Že by se tím inspirovala Rowlingová, když psala svého Harryho Pottera u lorda Voldemorta? Samotná Tarabasova armáda vlastně také není nijak originální. Má sice nové masky a kostýmy, ovšem charakterem se hodně podobá černým rytířům z předchozího dílu, kteří patřili černé královně. Samotná černá královna Brigitte Nielsen se zde opět objeví, ale jen na pár minut a bohužel už tentokrát jí chybí její úchvatný výstřih. I na tomto případu si můžeme všimnout, že třetí pokračování je už mnohem více uzpůsobené více dětem než dospělým. Celých 180 minut je už především dětinská podívaná, která kromě toho že není už ničím originální, tak je strašně zdlouhavá. Bohužel v českém znění tomu nepomohl ani dabing, který je doslova příšerný. Nechápu, proč Fantaghiro a Romualda daboval někdo jiný než v předchozích dílech. A nejen u nich je dabing šílený. [3779. hodnocení, 67. komentář, 56%] (05.03.2020)

Neuveriteľný film! Rozpočet hádam neprekročil minimálnu mzdu v Somálsku, lebo tie herecké výkony "záber maximálne na 3 klapky" ma tuším udivovali aj ako decko. Vtedy som si dokonca uvedomovala, že špeciálnymi efektami by ich schovali do vačku aj Strážci vesmíru, ale keďže som bola malý smrad, tak sa mi príbeh o odvážnej princeznej páčil. Ba čo viac! Hlavne sa mi páčil Tarabas, čo po pár rokoch musím zhodnotiť, že vkus som mala vždy dobrý! V každom prípade s terajším rozumom emancipovanej mladej ženy by som Fantaghiro poradila, aby sa vyprdla na Romualda, ktorý je ufňukaný, neschopný, zmätený a musí ho ťahať z každej sračky. Radšej by sa mala poobzerať po Tarabasovi, ktorý je krásny, šikovný, mocný, inteligentný a uzemnil by svokru. Teraz je to samozrejme pre mňa hrozná blbosť, ale keď zoberiem do úvahy sentiment a nádherný ksicht Nicholasa Rogersa, tak to v žiadnom paralelnom vesmíre nemôžem označiť ako odpad. Ani v tom našom. (29.12.2013)

Viděla jsem Fantaghiro nedávno a připadala mi to jako hloupý kýč plný pitvořících se postaviček. Ale to nic nezmění na tom, že v dětství to pro mne byla jedna z nejoblíbenějších pohádek, vždy napínavá, milá a plná dobrodružství. Ale prvním dílům jakoby chyběl hlavní hrdina. Ono věčně někde uvězněný, nebo spící Romualdo, začal po deseti minutách štvát i mé sedmileté já. S třetím dílem přišel zlý černokněžník Tarabas, a tím hlavním hrdinou se stal a stal se vlastně i moji (skoro) první láskou. Tarabas tak nějak dodal celé téhle maškarádě dramatickou hloubku. Dodnes obdivuji, jak ze začátku, když je Nicholas Rogers (tedy Tarabas) zlý skoro nepoužívá mimické svaly, kdežto potom z každého pohledu cítíte jeho emoce. Dokonce si pamatuji, že jsme jednou s kamarádkami na koleji uspořádaly večer pohádek, který skončil tím, že jsme si pouštěly scény našeho milovnaného Tarabase. Tak si říkám, jestli tahle postava vůbec patří do pohádky, nehodila by se spíš do romantického seriálu, nebo shakespearovské tragédie? (22.12.2012)

Tretia časť Fantaghiro pokračuje po ceste, ktorú pred ňou vyšliapali prvé dva diely, ani raz z nej neodbočí, je však jasné, že začína smerovať k rozprávke naozaj len pre tých najmenších a k čoraz klišovitejšiemu a nudnejšiemu scenáru. Počas celého deja však stojí v popredí nová postava Tarabasa s jeho hypnotickým pohľadom a veľmi atraktívnou vizážou. A napriek všetkými rečiam Fantaghiro o tom, ako veľmi miluje Romualda, len s premáhaním sa jej dá uveriť, pretože medzi Alessandrou Martines a Nicholasom Rogersom to na plátne iskrí oveľa viac a presvedčivejšie než medzi ňou a Kimom Rossim Stuartom, ktorého Romualdo začína byť s každou novou časťou čoraz viac odsúvaný do úzadia. (03.03.2012)