Cudzejší ako raj

Tak tohle téma mi přesně pasuje k Jarmuschovu filmařskému stylu. Beatnický život Maďarů v Americe, kteří nevysávají, ale ládují krokodýla, jí TV večeře a sází na koně. Atmosféra tří společenských vyděděnců, kteří projíždí Amerikou, dokonale sedí k černobílému obrazu a Jarmuschovu suše napsanému scénáři. A teta z Maďarska je taková třešinka na dortu. (29.03.2008)

Život se tvoří z větších i menších časových úseků stereotypní nudy. Tedy život průměrného člověka. Necítí se být nikam zařazen a v mládí se většinou jen snaží si užívat života a ne zaujmout postoj, který každý očekává. Ale dokážéu se bavit, i když mají relativní dostatek peněz? Ne, stále je to jen neochota cokoliv dělat, žádné touhy, ani ambice. Zkrátka jen proplout a přitom si zkusit, co nejvíce vydělat. Možná tam vznikl jistý vztah, ale stejně nudný a chladný jako jejich životy. A nikdy nevíš, kde se nakonec ocitneš. Maďarského přistěhovalce v New Yorku Wiliieho (John Lurie) se se svým "kamarádem" Eddiem (Richard Edson) se jen tak poflakují a vydělávají si povětšinou sázením. Z určité letargie je vytrhne příjezd maďarské sestřenice Evy (Eszter Balint) do Ameriky. Ale neosobnost ve vztazích, ani netečnost nedokážou mezi sebou odstranit. Nejsme si schopně plně pochopit? (16.09.2009)

Bože tohle žeru, minimum prostředků a maximum výsledků. Na dobrý film člověk potřebuje originální nápad a pak už jen kameru. Nejdražší na filmu bylo snad jen ukázat balík peněz, který Eva (Eszter Balint) dostala od neznámého dealera. Nic se tu neřekne přímo v dialogu, všechno je schováno jakoby pod povrchem. Pobavil mě i John Lurie, který neustále připomíná jak se mu nelíbí píseň I put a spell on you od Sreamin' Jay Hawkinse, kterou pro film sám vybral. Možná ne náhodou film svou atmosférou připomíná o deset let starší Alici ve městech od Wima Wenderse. (16.06.2009)

„Když luxuješ, neříkej luxuji. Je to až moc spisovné... říkej místo toho láduju krokodíla...“ :D *** Naštěstí mě druhý Jarmuschem natočený film bavil značně víc, než předchozí Trvalá dovolená. Zde už máme souvislý příběh se začátkem i povedeným koncem a postavy jsou nám alespoň trochu představeny, dojde i na humor, líbila se mi použitá hudba (byť jí v takovém filmu mohlo být určitě víc) a pár scén už dýchá osobitou atmosférou, snad i díky nezávislé černobílé kameře. Přesto ani tady se Jarmusch nevyhne více dlouhým scénám doslova o ničem (jako třeba ta, kdy se díváme jen na čtyři diváky vedle sebe v kině a není to nijak ani zábavné, ani emotivní, ani atmosférické) a pocit velmi zajímavého zážitku se u mě občas střídal s tím opětovným pocitem znudění a nicoty. Celkově mám pocit, že tyto osmdesátkové počiny od Jarmusche echt nezávislého ražení nejsou zrovna pro mě, nedokážu je moc ocenit, i když zakončit své filmy Jarmusch rozhodně už tady uměl. Nicméně druhý film po sobě asi nebude náhoda. Nebo se tady pan režisér navzdory dosaženému úspěchu pořád jen hledal. [60%] (29.10.2022)

Pri režiséroch, ktorých tvorba mi nezmenila život, cítim tendenciu, že sa mi najviac páčia ich začiatky. Stranger than paradise je v mojich očiach parádna bláznivá komédia. Aj keď ňou doslova nie je a ani nechce byť. Pozerať sa na partiu exemplárnych lúzrov, ktorí sa tvária dôležito a nič nerobia, je pre mňa zdrojom nevyčerpateľnej zábavy. No a ten záver na Floride, to je ako niečo zo Simpsonovcov. VIDENÉ ZNOVA: 7/18: Skutočne ide o jednu z najlepších komédií, aké som kedy videl, nič sa na veci nezmenilo...Jarmuschov suchý humor je unikátny. (19.06.2012)