Noc na zemi

Skvělá povídková jarmuschovka s opravdu silnými ději. Něco jako Kafe a Cigára v taxíkách ale přece jen trochu jiné. Nejlepší mi přišla povídka z New Yorku o klaunovi co neumí řídit, ale dělá taxikáře. V los anglesské povídce zaujme Winona Ryderová s image drsňačky (a sekne jí to). Povídka z Paříže je v pohodě a Isaach De Bankolé je hyper herec. Římská povídka je asi nejvíc crazy a Benigni si to dává, ale možná je moc dlouhá nebo co. Líbila se mi, ale tak trochu mi nesedla, možná po dalším shlédnutí. No a povídka z Helsinek je uplně na jiné koleji než ty předcházející a taktéž výborná. Jarmusch nám naservíroval velice zajímavý a koukatelný mix, který navíc provází stejná hudba od Toma Waitse. Fanouškům Jima Jarmusche a Winony Ryderové doporučuju. (19.09.2005)

Jarmusch si opět udělal radost a natočil si takový malý film pro sebe. 5 taxíků, 5 měst, 5 příběhů. Přesně z tohohle vytvořil skvělou dvouhodinovou zábavu. Každý příběh je o něčem jiném. Některý je vtipný jiný dramatický. Každý má svou kvalitu a něco čím zaujme a věřím tomu, že každého diváka zaujme jiný. Mě osobně nejvíce pobavil italský taxikář Roberto Benigni a poslední helsinský příběh byl nejsilnější. Všemi příběhy vás provedou výborní herci se skvěle vypilovannými dialogy, povedená minimalistická hudba a nenápadná kamera. Výsledné hodnocení trochu sráží první americký a první evropský příběh, které prostě nemají takovou kvalitu jako ostatní. Jarmusch umí udělat z mála hodně a po výborném "Mrtvém muži" mě opět potěšil. (19.05.2009)

Los Angeles (5*): Úžasné pohlcení do noční atmosféry od počátku! Navzdory tomu, jak mi věčně žvýkající a kouřící mladá taxikářka nebyla nejdřív moc sympatická, se z úvodní povídky vyklubal velmi pěkný pocitový zážitek. Nesmírně mě upoutal už způsob, jakým režisér nás seznámil s postavami před tím, než na sebe (po skončení telefonátů) narazily a celá noční cesta dvou žen v jednom taxíku plyne navíc ve skvělých dialozích až do konce. New York (5*): Armina Muellera-Stahla bych v komedii a podobně svérázné postavičce s baranicí a klaunským nosem navrch nečekal... ale zhostil se toho skvěle a v trampotách emigranta se svým autem, v špatně sehnaném džobu mě nesmírně bavil, stejně jako celá humorná povídka, kdy se během jedné cesty zase toho ve společnosti dalších osobitých postav spousta přihodí a vyústí. Paříž (3*): Prostřední povídka mi připadala nejzábavnější v úvodní části během střetu afrického černocha s černochy americkými. Cesta se slepou pasažerkou má sice též kouzlo, ale skončí jaksi bez uzemňujícího závěru. Řím (3*): Neeeeé... proboha, neee! Zařval jsem šeptem, když se mi na obrazovce zjevil Roberto Benigni a začal se svým trapně výstředním egem mluvit sám k sobě a za každou větou šíleně prdět ústama. Viděl jsem ho podruhé a potvrdil si, že komiku tohoto pána prostě nesnesu. Celkový dojem naštěstí pozvedává výborné černohumorné vyústění a v souvislosti s tím i ten vítězný pocit, že jsem na rozdíl od někoho jiného Benigniho šarádu se zpovědí za volantem úspěšně přežil! :o) Helsinki (3*): Nezáživný Matti Pellonpää mě sice narozdíl oproti výstřednímu Benignimu tak neštval, ale že by si mě získal, říct nemohu. Vlastně ani ti zbylí buranští Finové na scéně (lépe řečeno v autě) mi nějak sympatičtí nebyli a to je asi důvod, proč mě ta povídka tolik nenadchla. Ale jako skoro každá mě něčím hodně upoutala, tak tady určitě dotvořením atmosféry zasněženou cestou kolem a skvělým závěrem. // SHRNUTÍ: Po dvou naprosto bezvadných povídkách mě trochu zklamalo, že ty zbylé mi až tolik pozitivně nepadly do noty, ačkoliv jedinečná atmosféra se vane celým filmem (a krásně jí v závěru ještě výrazněji podtrhne i ústřední píseň), skvělé momenty lze najít v každé. Díky oné atmosféře a všemu skvělému po skončení cítím, že budu mít tento film přes ty výkyvy mít docela rád a nejen skrze průměr hodnocení, ale i pocitově mi vychází na 4 hvězdičky. [80%] (11.10.2022)

Tento film vo mne zanechal krasny pocit pohody.v obycajnom taxiku su uplne genialne vykreslene mozno na prvy pohlad nezaujimave epizodky zo zivota uplne beznych ludi.davam 4 * iba kvoli tomu ze su aj "kapicku" zaujimavejsie filmy ako tento ktory je "iba" tak krasne obycajny... PS.Aj tak budem taxikarom!..;-) (24.02.2004)

Jim Jarmusch je pro mně osobně Mistr povídek a "Poeta špíny". Na minimu prostoru a akce dokáže vytvořit nezaměnitelnou atmosféru, která ukazuje v detailech i na celku špínu ulice i našich všedních dní... a přesto v konečném důsledku jeho povídky tak nějak zvláštně zahřejí na duši. Co si na těchto povídkách především cením je fakt, že Jim Jarmusch dokáže předat něco chytrého, aniž by sklouzl k přitroublému moralizování (Paříž, New York, Los Angeles). Potěší i nadlehčený tón (Řím) či všudypřítomně chladivá povídka Helsinki. Shrnuto a podtrženo: Film, který nefunguje vždy, ale když se vychytá ten pravý moment, pak je to lahůdka. (14.11.2004)