Tajuplný vlak
Mystery Train
Réžia:
Jim JarmuschScenár:
Jim JarmuschKamera:
Robby MüllerHudba:
John LurieHrajú:
Masatoši Nagase, Júki Kudó, Cinqué Lee, Nicoletta Braschi, Tom Noonan, Sara Driver, Richard Boes, Steve Buscemi, Vondie Curtis-Hall, D'Army Bailey, Tom Waits (viac)Obsahy(1)
V Memphise v Tennessee sa počas 24 hodín toho môže prihodiť ozaj veľa. Veď je to mesto Elvisa Presleyho a Carla Perkinsa. V ošumelom hoteli kdesi na periférii sa pretnú osudy niekoľkých postáv. Mladý pár japonských turistov sa vydal po stopách rokenrolových legiend. Okrem vzájomnej lásky ich spája aj vášeň pre Ameriku pädesiatych rokov, ale stále sa nevedia dohodnúť, či je otcom rokenrolu Elvis Presley alebo Carl Perkins. Talianka Luisa musí v meste stráviť noc, pretože lietadlo do Ríma, kam vezie pozostatky svojho manžela, odlieta až na druhý deň. Tak sa zoznámi so zhovorčiovou Dee Dee, ktorá opustila priateľa a chystá sa presťahovať ku kamarátke. Keď sa Luisa uprostred noci zobudí, uvidí Elvisovho ducha a uverí historke, ktorú si cez deň vypočula od neznámeho darmošľapa v kaviarni. Angličanovi Earlovi zničenému rozchodom s Dee Dee rupli nervy a potrestal predavača za rasistické poznámky na adresu kamaráta Eda ráznejšie, ako mu to zákon dovoľuje. Spolu s Dee Deeinim bratom Charliem sa preto musia ukryť a útočisko nájdu práve v tichom hoteli. Ale Angličan so zlomeným srdcom je časovaná bomba a tak všetko dopadne trochu inak, ako by malo. Na MFF Cannes získal režisér Jim Jarmusch pre Tajuplný vlak cenu za umelecký prínos. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (154)
Zas jednou po čerstvém zhlédnutí měním ze čtyř na pět. Tady to pro mě u Jarmusche poprvé do sebe všechno zapadlo, pomalejší tempo, návraty a variace v tentokrát už doopravdy promyšlené a ne jen ledabyle nahozené struktuře, výrazné postavy i postavičky, chytrý humor, krásné obrazy na nečekaných místech, údiv nad běžnými věcmi viděnými v nevšedním světle. Japonskou švestkou na dortu je můj velký oblíbenec Screamin' Jay Hawkins coby vrátný – slyšeli (a viděli) jste ho někdy zpívat? ()
Ve filmu Podivnější než ráj mě bavila jeho legendární píseň, v Tajuplném vlaku mě už bavil Screamin' Jay Hawkins osobně v neodolatelné roli hoteliéra, který jedné noci zjistil, že má rád japonské švestky. Jim Jarmusch zkrátka a dobře zase boduje a není možné se rozhodnout, která z povídek je lepší nebo nedejbože nejlepší. Nakonec, aby to bylo spravedlivé, totiž zvítězí film jako takový, Memphis, hudba a legendy na každém kroku. To víte, když v něčem (pravděpodobně) hraje duch samotného Elvise, to se pak těžko hledá nižší než pětihvězdičkové hodnocení. ()
Jak to tak u Jarmusche bývá, zdánlivě se tu po celou dobu neděje skoro nic. Děj se jen tak líně poflakuje od motivu k motivu, od povídky k povídce. Teprve až to všechno skončí a v hlavě si to člověk nechá proběhnout znovu, zjistí, jak košatý děj se před ním právě odehrál a jak vynalézavě režisér svůj film vedl. ()
Jimmy zvolnil tempo, a tak Mystery Train mírně postrádá ten typický Jarmuschovský drajv. Příběhy jsou nicméně samy o sobě poutavé a krásně se prolínají. Co bych chtěl ale vyzdvihnout především, jsou odkazy na jednoho krále Rock'N'Rollu (Elvis) a přítomnost toho druhého (Joe Strummer). 75% ()
Můj druhý film od Jarmusche dopadl opět dobře, ale na Noc na zemi to nemá ani zdaleka. Sice první příběh je skvělý a dost mě bavil, i když ve finále je celkem pomalý, ale ke škodě to není, bavil mě i druhý příběh, sice o něco míň, než první, ale pořád dobrý, třetí mě ale už začínal nudit a moc mě nezaujal. Líbilo se mi i to, jak se všechny tři příběhy vzájemně prolínaly, líbil se mi závěr, ale jako celek to je fakt tak na 4*. I tak to ale je dobrý film. Hodnocení povídek - Far from Yokohama (4,5*), Ghost (4*), Lost in Space (3*) ()
Reklama