Mimo zákona

Tento film bych rozdělil na dvě části: zvukovou a obrazovou stopu. Brilantní černobílý obraz, střih, práce kamery a samozřejmě Jarmuschovská režie dělá z Mimo zákon výborný film. Bohužel mě tentokrát moc nebraly konverzace a slovní přestřelky hlavních hrdinů. Jarmusch už napsal lepší scénáře. Hudba je dobrá, ale, že by mě nadchla, to říct nemůžu. Jarmusch s jakousi, pro něj typickou, “přiškrcenou“ chladnou bizarností zobrazil zajímavý svět ležící mimo zákon. (29.03.2008)

"So, Bob... For why are you in this prison put?"     Ohromne štýlová komediálna dráma o úteku z väzenia, zaradená v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Jarmuschov osobitý štýl tu dosahuje jeden zo svojich vrcholov. Nadmieru ma baví to pozvoľné plynutie nabité atmosférou, nádherné nájazdy čiernobielej kamery (skvelý Robby Müller, ktorého obdivujem aj pre jeho prácu na filmoch Wima Wendersa), či štýlová hudba (John Lurie), nevšedná ako film samotný. A tá celková nevšednosť je to, čo na tejto snímke oceňujem obzvlášť. Nie sú tu žiadne otravné klišé, je to na hony vzdialené hollywoodskej veľkovýrobe určenej masám, je to proste nezávislé, ako sa patrí. Pomerne jednoduchá zápletka je postavená najmä na skvelom kontraste troch hlavných charakterov a ich výbornej vzájomnej chémii. Tieto postavy sú navyše výborne obsadené charizmatickými hercami: Roberto Benigni (Roberto) priam exceluje v komediálnej rovine, veľmi sa mi páči i štýlový Tom Waits (Zack) a príliš nezaostáva ani John Lurie (Jack). Snímka pozostáva z niekoľkých dosť rozdielnych fáz, ktoré na konci do seba perfektne zaklapnú. Mne sa mimoriadne páči hlavne tá fáza prechodu cez močaristý terén (krásne stromy vo vode, plavba loďkou), v ktorej sa až toľko nerozpráva, ale ktorá o to viac oplýva obrazovou nádherou (spomínal som už, aký je Robby Müller skvelý kameraman?). Monológ nad pečeným králikom patrí potom k mojím najobľúbenejším scénam. Výborná je i záverečná, povedal by som dosť nečakaná fáza, ktorá je ako z nejakej rozprávky, s čarovnou Nicolettou Braschi (Nicoletta) ako nejakou dobrou vílou. Tá je vlastne priamym protikladom k hysterickej Ellen Barkin (Laurette), v malej, ale výbornej roličke (začiatok filmu).     "Before, she is very kind with the rabbit. She call the rabbit, ‘Good rabbit. I like this little rabbit. The eyes of the ra…’ Ta! Suddenly, the rabbit dead. Very strange mother, my mother." (02.04.2024)

Zajímavý příběh o tom, jak není moc obtížné se dostat do vězení, pokud vás do něj dostat někdo chce. A i když nejste andílci, přichází trest neúměrný jejich počínání. Do jedné cely se tak dostali Tom Waits v roli DJ Zacka, John Lurie v roli pasáka Jacka a italský turista, který to tam vše rozhýbe Roberto Benigni (ten jediný se dopustil zabití při sebeobraně). Ukazuje vývoj vztahů lidí, kteří spolu tráví čas nedobrovolně. Postupně si všichni lezou na nervy, ale když se otevře možnost útěku, neváhají spolu spolupracovat. I když ani jeden z nich nevedl na svobodě takový život, jaký by si představoval, volí útěk a alespoň jakousi svobodu, než stále snášet tu křivdu že se do vězení dostali. Poměrně solidní a vtipný film o bezútěšnosti života a určité vzpouře proti příkoří. (16.09.2009)

Tohle si může dovolit snad jen Jim Jarmusch. Na minimálním prostoru s minimem " akce " rozehrát " velký příběh " aniž by diváka NUDIL. Trošku netradiční příběh útěku z vězení tří " vyděděnců společnosti " , kteří se souhrou náhod ocitnou společně v jedné cele a po následném útěku jsme svědky jejich krátkého netradičního putování za svobodou. O samotný útěk tu rozhodně nejde. Jarmusch se zaměřil ( jak je u něj zvykem ) na vzájemné vztahy třech hlavních hrdinů. Vynikající herecké výkony tu předvádí jak Tom Waits jako nezaměstnaný DJ Zack, John Lurie jako pasák Jack, tak především Roberto Benigni jako ukecaný Ital. Jeho lámaná angličtina je k popukání a chvílema jsem se svíjel smíchy. Co musím dále vyzdvihnout to je brilantní pomalu plynoucí kamera R. Müllera a vše dotváří hudba Johna Lurieho s texty Toma Waitse. Kdo se naladí na pomalé tempo, rozhodně nebude zklamán! 4+1/2* p.s. děkuji, vodprejskni :o) (13.10.2009)

Nejsem nijak výrazně zklamán, ale čekal jsem určitě trochu víc. Mrtvý muž mi ukázal, jakým je Jarmusch osobitým režisérem, který má schopnost udělat ze svých filmů díky specifické a černobílé výpravě nesmírně opojný a nevídaný zážitek. Bohužel, zde byla ta působivá stylizace a hořkosladký příběh o soužití tří uprchlích vězňů narušována poněkud nevýrazným a jednotvárným zpracováním, které mě jednak neoslovilo, ale hlavně místy i trochu nudilo. Hodně to zachraňuje Benigni, jenž je se svou neodolatelnou angličtinou a rozdrbanou kšticí od první chvíle nepřehlédnutelný. Nemán proti tomu filmu nic, naopak má hezkou poetiku a snaží se podat zase jiný pohled na téma útěku z vězení, ale já v tomhle ohledu prostě dávám přednost těm "akčním scénám a velkolepým útěkům". U mě tak na 65% (30.01.2013)