Réžia:
Jim JarmuschScenár:
Jim JarmuschKamera:
Robby MüllerHudba:
Neil YoungHrajú:
Johnny Depp, Gary Farmer, Lance Henriksen, Michael Wincott, Mili Avital, Crispin Glover, Gabriel Byrne, John Hurt, Alfred Molina, Eugene Byrd, Robert Mitchum (viac)Obsahy(2)
Mladý účtovník William Blake práve prišiel o rodičov a rozhodol sa hľadať si nové miesto na Divokom západe, tam kde sa končia aj železničné koľajnice. Po príchode do mestečka však zisťuje, že má mesačné meškanie a majiteľ oceliarní si už za neho dávno našiel náhradu. Zdá sa, že William Blake nie je správnym mužom na správnom mieste. Ako by toho nebolo dosť, neznalý miestnych pomerov. dostane sa do konfliktu a v sebaobrane zabije muža. Následne musí s ťažkým zranením utekať do divočiny. Jeho útek sa mení na tajomnú duchovnú cestu, počas ktorej sa z nesmelého mladíka stáva vydedenec a vrah. Na tejto ceste stretne Indiána, ktorý ho považuje za anglického básnika a výtvarníka rovnakého mena. Stáva sa Mŕtvym mužom, ktorý s ubúdajúcimi životnými silami stále viac rozumie životu a spoznáva ho z jeho tajomnej strany. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (687)
"Stupid fucking white man." ________ Černobílý vizuál, Johnny Depp, indiánský mysticismus, básničky, gore, lekce lakotštiny, postmodernismus, propagace žvýkacího tabáku, a grunge – yop, tahle bizarní vykrádačka avantgardního anti-westernu 'El Topo' od Alejandra Jodorowskyho má doslova všechno. Jim Jarmusch ví jak mít za málo peněz hodně undergroundový muziky. ()
Je ovšem proti veškerým oprávněným předpokladům, že by dvě různé lidské bytosti mohly mít totéž jméno. Ačkoli uvážíme-li, že Manitou evidentně hulí, možné to je. Tento nevýslovný film jsem viděl dnes poprvé a uvidím ho ještě mnohokrát, protože básně nečtu. Ale stejně nejlepší na něm je těch pět hvězdiček od PollyJean. Důrazně doporučuji lupuscanisův komentář. K upotřebení filmu viz Artran. "Patřil on vůbec někdy někam?", ptá se Arbiter a nemyslí tím Nikoho. Smyslem života je dobře umřít. ()
Já vychovaný klasickými westerny se s Jarmuschovým viděním tohoto fascinujícího světa moc nesešel. Mrtvý muž je zajisté pozoruhodné dílo, ale pro mě až příliš. Pokud měl ve mě vyvolat nějaké emoce, tak jich bylo opravdu poskrovnu, ovšem i tak je těžké cokoliv tomuto snímku vytknout. Ovšem já se mnohem raději podívám na Tenkrát na Západě nebo Velkou zemi, než na tento podivínský filozofický western. ()
Moje první setkání s Jimem Jarmuschem, díky kterému jsem si snad udělal o jeho tvorbě docela detailní obrázek. Mrtvý muž především krásně snímá charaktery ústředních hrdinů a zajímavě kombinuje jednotlivé žánrové prvky, takže westernové drama protknuté nádechem fantasy by nemělo být pro diváka žádnou velkou překážkou, ale díky skvělé atmosféře, černobílé stylizaci a doprovodné hudbě by se měl naopak každý fanda cítit jako ryba ve vodě. Právě tím, že se nebál vnést do řady scén notnou dávku absurdity, připravil si Jarmusch pevný podklad pro své trochu zdlouhavé vyprávění, založené především na dialozích a náladách v daných sekvencích. Točit to takový Tarantino, jistě by vnesl do příběhu ještě větší dávku násilí, manévroval by na větším hereckém i myšlenkovém prostoru a hlavně by všechny ty chvílemi trochu uspávací dialogy mnohem více okořenil. Ale to by Mrtvý muž zcela ztratil své specifické kouzlo a stal by se úplně jiným filmem, a to by byla velká škoda. I přes rozvláčné vyprávění a z mého pohledu vyloženě divné zakončení je to totiž výborně nakroucená podívaná, na kterou se nezapomíná.. 80% ()
Hodně silnou stránkou filmu je jeho geniální kytarový doprovod. Hudební motiv tak snadno rozpoznatelný a zanechávající mi spolu se syrovějším dějem z prostředí Divokého Západu emotivní stopu v srdci. Z ušlápnutého, neprůbojného, účetnického ucha se rychlostí warpového pohonu stal štvanec. Johnny byl sám v té době ještě ucho (sexy ucho, pozn. aut.), takže docela slušný výkon. Jako dítě jsem hltala westernovky knižní i filmové a jako maturantka se na Mrtvého muže vydala do kina a byla přikována k sedadlu, protože nic z toho, co jsem do té doby vstřebala, se Mrtvému muži ani vzdáleně nepodobalo. A ani po letech se na tom nic nezměnilo. ()
Galéria (83)
Zaujímavosti (25)
- Hudba obvykle nastupuje chvíli před změnou záběru, provází ji a opět utichá. Jen nejvypjatější scény jsou hudebně podbarveny celé. (džanik)
- Autor hudby k filmu Neil Young má po predkoch trochu indiánskej krvi. Počas dvoch dní ako skladal hudbu fajčil neustále marihuanu. (Raccoon.city)
- Postava prodavačky květin, Thel, pochází z básně Williama Blakea nazvané "The Book of Thel“ (Kniha Thel). (džanik)
Reklama