Mŕtvy muž

Orel ztratil nejvíc času, když se učil od vrány.. Jarmusch se pustil na neoranou půdu existenciálního westernu a vznikl z toho takřka astrální zážitek podněcovaný rušivými kytarovými grify Neila Younga. Postřelený účetní Blake a vyobcovaný indián Nobody si totiž mají na své desperátní cestě prokládané poezii i černohumornými hláškami hodně co nabídnout (pochopitelně kromě tabáku). Na Henriksenově teorii o náhle zhaslém slunci něco bude.. (29.08.2008)

Dead Man je zvláštní, existencionálně-přemýšlivý a ne zrovna lehce stravitelný film na pokraji života a smrti... A dá vám to najevo pěkně hned odpočátku scénou ve vlaku, která více méně charakterizuje celý film - Johnny Depp jede vlakem, čte si, popř. hraje karty sám se sebou, tedy věnuje se své osobnosti a záběry jsou prostříhávány zajímavým pohledem ven, či na kola lokomotivy za zvuku netradičních rifů elektrické kytary, které naprosto neladí s dobou, avšak za to velmi dobře s atmosférou (platí i po zbytek filmu). Dead man je také žánrově dost dobře nezařaditelný, není to western, kde parta tvrdých chlapů nosí kolty proklatě nízko, Johnny Depp jen tak putuje krajinou za doprovodu "Nikoho" a vypracovává se doslova z usmrkance až na... Mrtvého muže. Herecký výkon to byl velmi dobrý, ale o životní roli bych zde určitě nemluvil. Film dokáže vybídnout k zamyšlení, ale stejně mi vadila jistá bezdějovost a tím pádem i zdlouhavost až nuda. Bylo to prostě... zvláštní. "Some are born to sweet delight. Some are born to endless night." 7/10 (13.09.2008)

Možno to trošku preženiem, no tento kvázi-western by z môjho pohľadu kľudne strčil do vrecka všetky leonovky. To, akým pokojným, lahučkým štýlom Jarmusch spracoval danú tému je naozaj majstrovská robota. Asi najserióznejší a najuveriteľnejší pohľad na prechod od zakoplexovaného loosera k chladnokrvnému zabijakovi. Skvelo zvolený čierno-biely filter a mrazivá hudba len podtrhujú pocity z filmu. Čo tam po pár nedotiahnutých a hluchých miestach. 90%. (04.07.2007)

Bojím se, že čímkoli, co řeknu, mohu této křehké černobílé nádheře s nejoduševnělejším "vrahounkem", s nejcharismatičtější "bad" bandou (Henriksen-Wincott-Hurt-Byrne), s krásně nervní kytarou i poetickou kamerou, nějak uškodit, protože to, co plyne před očima, je nesdělitelné. A tak jen: Jarmusch je návykový a já jsem naměkko. (05.11.2005)

Černobílá kamera a rádoby intelektuální dialogy ještě nutně nemusí dělat kvalitní a osobitou podívanou a přesně tak tomu je u Mrtvého muže, kterého se nebojím označit za těžce nezáživnou a naprosto odpudivou nudu. Řeči o tom, že se musí film "procítit" jsou mimo. Tady jednoduše není moc co prociťovat. Děj je naprosto banální, herecké výkony tak nějak mdlé (Depp snad jediný ucházející) a nějaká pointa ? Vůbec nic. Jarmusch jednoduše hodí diváka do rybníka a nechá ho se v něm plácat až po uši aniž by mu jakkoli pomohl, či alespoň naznačil. Bohužel si neuvědomuje, že voda v onom rybníku je relativně dost špinavá a vyhrabat se z něj není vůbec jednoduchá věc. Jediná vyjímka by platila v případě, že by to tvůrci zamýšleli jako čistokrevnou komedii, ale to mi zde jaksi moc nesedí. Útrpné dvě hodiny před televizní obrazovkou. (13.11.2007)