Réžia:
Jim JarmuschScenár:
Jim JarmuschKamera:
Robby MüllerHudba:
Neil YoungHrajú:
Johnny Depp, Gary Farmer, Lance Henriksen, Michael Wincott, Mili Avital, Crispin Glover, Gabriel Byrne, John Hurt, Alfred Molina, Eugene Byrd, Robert Mitchum (viac)Obsahy(2)
Mladý účtovník William Blake práve prišiel o rodičov a rozhodol sa hľadať si nové miesto na Divokom západe, tam kde sa končia aj železničné koľajnice. Po príchode do mestečka však zisťuje, že má mesačné meškanie a majiteľ oceliarní si už za neho dávno našiel náhradu. Zdá sa, že William Blake nie je správnym mužom na správnom mieste. Ako by toho nebolo dosť, neznalý miestnych pomerov. dostane sa do konfliktu a v sebaobrane zabije muža. Následne musí s ťažkým zranením utekať do divočiny. Jeho útek sa mení na tajomnú duchovnú cestu, počas ktorej sa z nesmelého mladíka stáva vydedenec a vrah. Na tejto ceste stretne Indiána, ktorý ho považuje za anglického básnika a výtvarníka rovnakého mena. Stáva sa Mŕtvym mužom, ktorý s ubúdajúcimi životnými silami stále viac rozumie životu a spoznáva ho z jeho tajomnej strany. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (687)
Orel ztratil nejvíc času, když se učil od vrány.. Jarmusch se pustil na neoranou půdu existenciálního westernu a vznikl z toho takřka astrální zážitek podněcovaný rušivými kytarovými grify Neila Younga. Postřelený účetní Blake a vyobcovaný indián Nobody si totiž mají na své desperátní cestě prokládané poezii i černohumornými hláškami hodně co nabídnout (pochopitelně kromě tabáku). Na Henriksenově teorii o náhle zhaslém slunci něco bude.. ()
Jim Jarmusch coby filmový průkopník objevil nový žánr. Psychologický western. Zároveň v tomto žánru nastavil tímhle svým filmem laťku tak vysoko, aby se přes ni případným dalším pokusem dostal jen skutečný mistr, nebo podobný nezávislý pošuk, jako je on sám. Zatím se to nikomu nepodařilo, ale do konce soutěže je ještě daleko. Tak se snažte amatéři. ()
Výjimečný až unikátní film Jima Jarmusche. Zejména je potřeba vyzdvihnout jeho novátorství, vizuální uhrančivost, stylovou čistotu a myšlenkovou hloubku. Jarmusch tímhle filmem vlastně vytvořil zcela nový žánr - mýtický (i mystický) western s psychologickým přesahem. V něm vyniká zejména magický realismus narativního světa postavy indiána Nobodyho, který jakoby vypadl z knih Marquézových či některých jiných latinskoamerických spisovatelů. Přičteme-li k tomu geniální hudbu Neila Younga, jehož úsporný minimalistický kytarový rif přesně sedí k existenciálnímu zmítání hlavních hrdinů a samotná hudba dost dobře obstojí i bez spojení s obrazem filmového plátna, v kombinaci s ním však vytváří zcela novou kognitivní kvalitu, skrze ní totiž může vnímavý divák dojít směrem k smyslu samého filmu; plus dokonalá kamera - černobílý, jakoby statický, tolik typický obraz pro filmy Jima Jarmusche, kde film vzniká sledem, řetězením téměř statických ,,živých obrazů", s velmi pozvolnou dynamikou (i když vůči předchozím Jarmuschovým filmům s ,,výrazným" nárůstem střihu), v níž je čas na mnohé odkazy k éře klasického filmu (zatmívačky, roztmívačky ...) a na sémantické významy filmu samotného... Western o předem mrtvém hrdinovi jako nadčasová metafora o smrtelnosti každého z nás, o smrti zakódované v samotném prazákladu bytí, western o fatálním míjení agresivního evolujícího hmotného světa naší nejen moderní doby s duchovním světem lidí s tak návodným ,,intelektuálním" jménem jako je William Blake, western o mýtickém obraze naší do sebe uzavřené, neempatické, zaslepené a přesto misionářské západní kultury, western o předem mrtvém indiánském lidu jakož o lidstvu samotném, v jehož genomu je zakódována rovněž jeho omezenost, konečnost a ohraničenost jeho existence... western o nás... Naprostý film... ()
"Jste William Blake?" "Ano, jsem. Znáte moje básně?" Jarmuschova filmová báseň, spojující dohromady westernovou neučesanost, černobílou obrazovou estetiku, poutavý trip s elektrickou kytarou a bizarní dějové momenty, je tak trochu přelud... nemám jasno v tom, zda mohu Mrtvého muže okamžitě katapultovat do top 10, či ho nechat plavat v kolonce zatraceně dobrých filmů, jež ve své přízračnosti praští diváka přes čumák přespříliš silně. O čem to bylo? Lyrická cesta za osudem i hezky vylíčená snadnost, kterak se shodit ze skály, ztratit a nechat zapomenout, nebo jen poutavě podané nic? Případně jakýsi hybrid obojího? Je jisté, že Jarmusch natočil western bez westernu, jehož hlavní hrdina nečekaně sešel z cesty a jen tak mimochodem vrostl do role hardcore psance, a že na jakákoliv žánrová pravidla zde nemá smysl hledět. William Blake přijel nikam, potkal Nikoho a stal se ničím. Nádhera. Nádhera s tunou hlášek i momentek, fetišisticky se vyžívajících ve své náhlé absurdnosti. A nemohu nezmínit fatální uhrančivost, místy rostoucí do hodnot, při kterých by se dalo kastrovat bez anestetik. ()
Tak tohle byl fakt divnej film. Jarmusch bud ma nakoukany mraky westernu a natocil to uplne jinak a nebo zadnej western nevidel a natocil to po svym. A z nejakyho duvodu, ani nevim presne proc, se mi tenhle film desne libil. Nejvetsi podil na tom ma asi hudba. Vcelku jedoducha, casto se opakuji, ale naprosto genialni, ze i tem nejklidnejsim scenam dokazala dat potrebnej naboj. K tomu tu mame slusnej pribeh, skvelyho Hurta, Molinu, Henriksena (toho obzvlast), Byrnea a Thorntona ve vedlejsich rolich a naprosto famozniho Deppa, jehoz zabijak je naprosto dokonala postava. Akorat sem nejak nepochopil, kde se najednou naucil tak strilet. I kdyz ma film pekelne pomaly tempo a prestrelek tu je jen par, tak me proste film naprosto zaujal po celou dobu. ()
Galéria (83)
Zaujímavosti (25)
- Text scénáře "Every night and every morn / Some to misery are born / Every morn and every night / Some are born to sweet delight" (Je každou noc a každý den / Někdo k bídě narozen / Je každý den a každé noci / Někdo zrozen k slasti žhnoucí) je textem básně Williama Blakea "Auguries of Innocence". (džanik)
- William Blake (Johnny Depp) si vo vlaku číta brožúru o včelárstve. (Raccoon.city)
- Postava prodavačky květin, Thel, pochází z básně Williama Blakea nazvané "The Book of Thel“ (Kniha Thel). (džanik)
Reklama