Réžia:
Juraj JakubiskoKamera:
Stanislav DoršicHudba:
Petr HapkaHrajú:
Jozef Kroner, Štefan Kvietik, Ivana Valešová, Michal Dočolomanský, Eva Jakoubková, Pavol Mikulík, Jana Březinová, Štefan Šafárik, Bára Štěpánová (viac)VOD (5)
Obsahy(1)
Sága murárskeho rodu Pichandovcov odohrávajúca sa prevažne na malej slovenskej dedine zachytáva časový úsek tridsiatich rokov (1887 - 1917). Prvá časť zachytáva život Martina Pichandu v časoch rozvoja murárskeho remesla, v druhej časti sa do popredia dostáva jeho syn Samo, žijúci v období vyostrujúcej sa spoločensko-politickej krízy, ktorá napokon vyústila do 1. svetovej vojny... Fascinujúca rodinná sága na motívy románu Petra Jaroša je divácky najúspešnejšou v histórii domácej tvorby... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (136)
Jenom geniální Petr Hapka zachraňuje tento film,díky jeho hudbě jsme film dokoukal ()
No comment, kto nevidel tak nepochopý o aký klenot prišiel. ()
Viděla jsem filmovou verzi (kratší než seriál, cca 160 minut) a byla jsem nadšená. Film mě vtáhl do děje, spoluprožívala jsem s jednotlivými postavami jejich životní osudy, lásky, tragédie. Vizuálně krásné, drsné tak jak drsný byl život na slovenských horách na přelomu 19. a 20. století. Život s přírodou, milostné vztahy, rivalita, souboje, politické spory... až do toho všeho vpadla válka. Nevím zda tak byl zamýšlen, ale vnímám tento film jako silnou výčitku válečným hrůzám, které vtáhnou do boje nevinné lidi, seberou jim jejich talenty, jejich osudy a lásky, jejich budoucnost... pro co vlastně? ()
To co sa podarilo Jakubiskovi a Jarosovi (scenar a povodna predloha) v postnormalizacnom filmovom obdobi nema v historii tedajsieho ceskoslovenskeho filmu obdobu. Ked zobereme do uvahy ze zhruba za desat rokov od zaciatku "normalizacie" ktora zacala rokom 1971 vzniklo v Ceskoslovensku cez 600 filmov, (rocne sa v tej dobe tocilo len Cechach 30-50 filmov a cez desat na Slovensku) neda sa ani jeden co do vizualnej, rozsahovej ci produkcnej stranky s Jakubiskovou Tisicrocnou vcelou porovnat. Prevladali v tej dobe dnes uz tradicne a samozrejme niektore z nich aj kvalitne ceske komedie ktore sa hraju dodnes, filmy pre deti z ktorych niektore sa stali doslova kultovymi ale ostatok boli zvacsa nevyrazne a divackeho zaujmu pravom ukratene filmy ktorych nazvy si uz dnes takmer nikto nepamata... A do tohto filmoveho prostredia konca sedemdesiatych a zaciatku osemdesiatych rokov prisiel Jakubisko s Tisicrocnu vcelou ktoru kvoli obrovskej latke ktoru spracovaval tento velkofilm (toceny samozrejme ako televizny viacdielny film nasledne zostrihany do kin) zastreseny zapadonemeckou produkciou. Divacky zaujem bol obrovsky a opravneny. Jakubiskovi sa podarilo vytvorit doslova jeden z najlepsich slovenskych filmov. Bohate vytvarne obrazy, bravurne herecke vykony, zaujimavo prerozpravany pribeh rodiny Pichandovcov podoprety majstrovskou hudbou Petra Hapku s titulnou piesnou pre vtedy najvacsiu hviezdu slovenskej pop music Mariku Gombitovu. To vsetko vo velkom style aky nemal v tych rokoch obdobu . Ked zobereme do uvahy ze Jakubisko mal po roku 1971 distanc v natacani a jeho navrat vtedajsia vrchnost len pozvolna davkovala cez obcasnu televiznu reziu tak je vobec zazrak ze dostal na takyto projekt vobec povolenie a ze toto majstrovske dielo vobec vzniklo... ()
Mám strašne rád spôsob filmárčiny Juraja Jakubiska a tu mi bol dopriaty v štvorhodinovom maratóne so skvelými hereckými výkonmi v podaní Jozefa Krónera, Štefana Kvietika či Michala Dočolomanského. ()
Veľmi nadhodnotený film, ktorého námet je síce veľmi dobrý, ale jeho spracovanie ho značne pochovalo. Tak ako pri ostatných Jakubiskových filmoch, aj tento trpí otrasnými postsynchrónami a nekvalitným zvukovým mixom, full framovou kamerou, Hapkovou hudbou hranou nevhodne zvoleným orchestrom, odpudivou pesničkou spievanou Gombitovou, atď atď... bolo by toho dosť. Herecké výkony je tu škoda hodnotiť, nakoľko drvivá časť hereckého ansáblu nie je slovensky hovoriaca a slovenskí herci sa ani neunúvali poriadne si striafať do úst (viď vyššie spomenuté postsynchróny). Typické Jakubiskové snové sekvencie sú ale na druhú stranu v tomto filme spracované tak, aby to chápal aj väčšinový divák, čiže to nie je žiadna "haluška".... Ale nemôžem proste tento film hodnotiť vysoko. (Videná kinoverzia o dĺžke 161 minút) ()
Boha mojho, zasa jebúúú!!! O čem jiném že to bylo? ()
Nechápu o čem tento film vlastně byl. Podle mě je strašně nadhodnocený. Jediný slovenský film, který se mi celkem líbí, je Bathory. Na ČTart dávají občas slovenské pseudointelektuální snímky, na které se radši ani nedívám. Řekl bych, že jejich tvorba je na tom ještě hůře než ta naše od devadesátých let. ()
Kdybych uměl maďarsky, tak se možná vydržím koukat až do konce. I když spíš asi ne... ()
Film do kterého se mi dlouho moc nechtělo, ale nakonec jsem byl opravdu překvapen jak je skvělý. Sága rodiny napříč časem, skvěle natočená, ale hlavně skvěle obsazena. A hudba od Hapky, která si zaslouží být označována hudbou velkofilmu. Opravdu jeden z klenotů Slovenské kinematografie. ()
Neviem,ale pre mňa Jakubisko ešte nenatočil film na ktorý by sa dalo pozerať a Hapka s jeho "hospodskými" odrhovačkami tiež nieje moja šálka čohokoľvek ... ()
Sága zednické rodiny z Liptova z konce 19. a začátku 20. století. Krásné vyobrazení života prostých lidí z podtatranské vesnice, jejich životních radostí, každodenních starostí i smutku a událostí na přelomu století, předcházejících 1. světové válce. To typické jakubiskovské surrealistické pojetí mi ale celkový dojem kazilo. Tvorba pana režiséra Jakubiska prostě není mým šálkem čaje (s vyjímkou "Sedím na konári"). 60 %. ()
tenhle film je jak ta patnáctimetrová malovaná freska na nějaký velký zdi. Prohlížíte si to půl hodiny, je tam hodně postav a izolovaných mini příběhů. Jenže v tomto díle to uplně nefunguje, nejspíš proto, že se nemohli rozhodnout zda točí celovečerní film, nebo dvoudílný film, nebo čtyřdílný seriál. Sedím na konári je mi dobre je vpodstatě podobný film, ale jen s pár postavami, a vyznívá to daleko uceleněji a silněji. Velkým neduhem Včely je délka, příliš mnoho postav, velké časové období, mnoho rodin které mají každá trochu jiné problémy. Film nemá jednu dějovou liniii a jedno nosné tema. Když už skoro po třech hodinách doufáte v nějaké ucelené zakončení, ze kterého vyplyne nějaké ponaučení či životní moudro, film naopak otevře obří téma první světové války a rozjede se to nanovo, ale zase trochu jinak. Potom když se chlapci vrátí z vojny, máte pocit že je po válce, ale o pár minut dále se hoši z nějaké oslavy zvednou a vyhlásí, že se teda vrací na frontu, a jede se znova do války.. Zkrátka, je to i málo vysvětlující a nedrží to moc pohromadě, je to jako tři filmy zcvaknuté dohromady. Nejvíc to dává smysl dokud ještě žije starý otěc Pichanda, pan Kroner. Tam to mělo skončit, ale film dále zaplatili Němci tak se pokračovalo.. proč proboha. Z technické stránky filmu je velmi špatný zvuk, takže někdy opravdu ale opravdu nerozumíte co povídají. I přes všechny neduhy se dá na tu fresku z dálky koukat a vnímat nějaký závan doby, do té doby závan neviděný. Na svou dobu určitě zajímavé zfilmování konce 19. století a začátek nového. ()
Naprosto úžasný film se skvělou hudbou. Nevzpomínám si, kdy by ve mně nějaký snímek zanechal tak silný dojem. ()
Co dodat? ()
Jakubisko dokázal, že film se dá i namalovat. Pastva pro oči i uši. Kvalitní filmový zážitek. ()
MOZNO JE TO VEKOM ale tuto zalezitost mi mozte pustit po zhliadnuti znova a znova a nikdy neodidem pred tym ako to skonci. Pripomina mi to pobyt u prababky v Borovciach, ked mala v mastali kone a kravy, po ulici pobehovali husy a kurence a ja som vzdy ako maly sopliak vybehol na slivku alebo ceresnu. A nikdy sa mi nechcelo ist dovnutra lebo tam bol na stene Jezisko na krizi a ja som bol vzdy prudko proti :) Pre mna kulturne dedicstvo tohoto maleho naroda, generacia hercov ako Kroner a Kvietik sa uz nikdy neobjavi. Klasika, ktoru mladsie generacie nemozu docenit. Ale ako som povedal, MOZNO JE TO VEKOM. ()
Film, na který se nezapomíná a pro mě nejlepší dílo Juraje Jakubiska ()
Dílo, které by kratším záběrem ztratilo své kouzlo. Lidové vesnické prostředí navozuje příjemný pocit lidské blízkosti a porozumění, ale ten model "odejde na studia práv a stane se z něj bohatý a zlý člověk" mi přijde propagandistický. Slováci mi vždy přišli jako velice mírný a přátelský národ a stejně tak i jejich měkký jazyk se velice dobře poslouchá. "Sociální demokracie" mi občas přijde až moc spravedlivá. 85 % ()
Zpočátku mě film nijak nechytil, ale postupně tak nějak přirozeně zapůsobil a přes 163 minut délky jsem shlédl na jeden zátah a ani to nebolelo. Nejsem z filmu sice tak nadšený jako mnoho ostatních diváků, ale ani zklamaný. Jen jsem měl občas trochu problém s porozuměním "slovenčiny". 75%. ()
Reklama