Babylon Berlín - Série 3

Třetí série pokračuje ve výtečných kulisách meziválečného Berlína a historických reálií výmarské republiky. Po předchozích nabušených dvou sériích už není tak ohromující. Nový krimi případ nás zavede do berlínských filmových ateliérů, řeší se pár linek z dřívějška a zase pocítíme soukolí dějin. Netflix zasolil za čtyři díly navíc, ale přineslo to moc prostoru navíc, který není využitý podařeně - trojúhelník se dvěma bratry, trable Lottiny mladší sestry nebo (pro mě velmi otravná) všudyprostupující démonická osoba dr. Schmidta s podivným využitím hypnózy děj ředí nebo kvůli nim série nepůsobí semknutě. Tradičně mají prostor scény z kulturního života postav a to k seriálu o tolerantním Berlíně patří, třeba scéna představení v sex podniku pro úchylného generála nebo narozeninový gay večírek s hosty (který se rozvine asi v nejkouzelnější romantickou scénu, kterou jsem v poslední době viděl). Je vidět, jak moc mají tvůrci svůj seriál rádi, ale snad budou příště víc soustředěnější na případ. (19.03.2020)

Chvíli jsem uvažoval, jestli třetí sérii neopustím , nakonec jsem to neudělal. Ačkoliv velmi výrazně propojila děj s prvníma dvěma sériemi, které spíš považuji za jednu, tak její celkový příběh mi tak silný nepřišel. Bylo to nabité zajímavým vedlejším dějem, ale všechny linky dohromady mi občas nedávaly smysl v tom směru, co mají říct. Buď je seriál moc abstraktní, což pro širokou populaci nebývá, nebo jsem se s ním jednoduše minul, protože je banální, což mi občas uniká. Po technické stránce ale nemůžu říct ani slovo, to jsem si vyloženě užíval. (04.03.2020)

Seriálový přepis druhého případu Gereona Ratha Tichý zabiják je dalším krokem pro atraktivní pozdně výmarskou férii Babylon Berlín. Zdánlivě výtečné prostředí filmových ateliérů v Babelsbergu, nástup zvukového filmu, zostřující se politická situace, blížící se krach na burze a mnoho dalších témat nabízí skutečně nevšední zážitek. Bohužel s takto ambiciózním projektem je nutné vyhovět všemu a všem a výsledný produkt není dostatečně konzistentní. Když jsem si prošla knižní předlohu, pochopila jsem, že Volker Kutscher napsal v podstatě jednoduchou lineární retro krimi s naivní romantickou linkou. Diváci seriálu neznalí předlohy by se hodně divili, jak nekomplikovaná je předepsaná romance mezi Gereonem a Lotty... Takže vše navíc musíme přičíst na vrub filmařům, kteří mají odpovědnost za co nejširší publikum. Některé díly byly skvělé, jiné slabší, závěrečné dvojité finále hodně přitažené za vlasy. Sice jsme se dočkali okázalé premiéry pozdně expresionistického filmu Dämonen der Leidenschaft, na jehož premiéře byla přítomna i Lilian Harvey, ale zdaleka nejsilnější dojem ve mě zanechal do fiktivního příběhu vsunutá legenda o Hansi Westmarovi, budoucího mučedníka NSDAP. (04.03.2020)

Pouze můj skromný komentář. Třetí série byla zbytečně natahovaná, některé osobní linky až nudily. Neustále se zjevující podivný psychoanalytik taky nic moc. Ústřední dvojka to stále táhla, ale překvapivý závěr typu vrahem je zahradník mě opravdu neuchvátil. Škoda, první dvě série byly sice až moc plné politiky, ale měly větší švih a originalitu. Velmi pestrý a dekadentní rok 1929 v Berlíně. (30.06.2022)

Četl jsem všechny dosud v češtině vydané romány Volkera Kutschera. Jsou to procedurální retro kriminálky s noir atmosférou, která houstne tím víc, čím větší prostor dostávají v Německu nacisté. První dvě seriálové řady, které jsou ve skutečnosti řadou jednou, vycházejí z kostry první knihy (Mokrá ryba), na niž nabalují další linie (bombový atentát) a atraktivní (v závěru přepálené) akční scény. Řada třetí si z předlohy (Tichý zabiják- zatím asi nejslabší díl) vzala jediný motiv (herečka zavražděná uvolněným reflektorem), zbytek je bezbřehá fantazie scenáristů a snaha navázat na dějové linky z předchozí série. Řemeslně je to pořád perfektní, ale příběhově rozpadlost a místy naprostá demence. (20.03.2020)