Operácia Entebbe

"Chceš obsadit Ugandu, Šimone? - Při odchodu jim ji vrátíme." Já tedy úplně přesně nevím, zda mám fandit hodným Palestincům v boji proti zlým Izraelským okupantům či hodným Izraelcům při obraně své země před zlými Palestinskými teroristy. Ten problém je na mě příliš složitý a jsem rád, že ho nemusím řešit. Na druhou stranu jsem si jist tím, že nemám rád stavění pomníků teroristům, takže bych jména Brigitte Kuhlmann, Wilfried Böse, Andreas Baader či Ulrike Meinhof znal raději pouze jako odstrašující případ z hodin dějepisu. Ale když už jsou tady, tak mi připadalo, že únos byl nudný, jednání izraelské vlády zajímavé, záchranná akce podivná a u toho poskakování na židlích si nejsem jistý tím, zda bylo geniální nebo dementní. Ať bylo jakékoli, tak je to jediná část filmu, na kterou určitě nezapomenu. (26.12.2018)

Padilha proč si tohle děláš, to umění? Vždyť sám víš, že tomu nerozumíš. Někdejší Greengrassův dědic jakožto odstín své dávné nekompromisnosti stimuluje úpadek vlastních sil dřeváckými alegoriemi jak školák a zůstává tak jen ocenit dokumentárně laděnou kameru, věrohodně v píči Rosamund Pike a těšit se na závěrečné zúčtování. Větší katastrofu si však těžko představit. Strašlivě pitomoučce a zmateně natočená i sestříhaná přestřelka, která ani nemá potřebu se věnovat filmově vděčným akcím invazní jednotky Mossadu, jako bylo odpálení ugandských stíhaček, smrt rukojmích či pomsta prezidenta Ugandy na jednom z nich a místo toho to přestříhává s epizodou ze scénického tance. Boha jeho. (27.06.2018)

Nejsem si jistý, jestli tvůrci věděli, co chtějí vlastně točit. Na jedné straně je tu věnován velký prostor izraelskému politickému zákulisí a jednání, které předcházelo záchranné operaci. To mě bavilo. Počínání špiček židovského státu působilo věrně a výbornému obsazení vévodil Eddie Marsan v roli Šimona Perese, byť mu typologicky vůbec neodpovídal. Na druhé straně tu je linka teroristů a ta mi přišla hodně nevyvážená. Cítil jsem tu snahu Boseho a spol. polidštit, ale s tím si Padilha nevěděl vůbec rady. Rosamunde Pike s Brühlem pak neměli pořádně co hrát, protože jejich postavy byly nedotažené ve všech směrech. Samostatnou kapitolou je pak osobní minilinka jednoho z izraelských vojáků, která byla naprosto zbytečná. Asi měla sloužit jako protiváha Brühlově linii, ale to se vůbec nepovedlo. Každopádně jestli jsem se na něco těšil, tak to byl samotný zásah a režisérovo jméno mě v tom jenom povzbudilo. Jenže tady narazila kosa na kámen. Prostřihy s židlovým tancem byly na pěst a zpomalené tempo, ve kterém se téměř celá akce odehrávala, ten zmar jen dokonalo. Neheledě na to, že to celé trvalo asi dvě minuty. Škoda. Celkově nemůžu říct, že by mě to nebavilo, ale očekával jsem tedy mnohem víc. 60% (30.06.2018)

Technicky slušné řemeslo, ale celé je to napsané takovým tím neosobitě mdlým způsobem. Skáče se tam z místa na místo, film se na žádný aspekt, postavu či dějovou linii dostatečně nesoustředí a ještě se plýtvá místem na afektovaný taneční pseudoart. Nekompromisní a nekomplikované finále potěšilo, byť celkově rozpačitý dojem z filmu už moc nezachránilo. (04.08.2018)

Tak já nevím, co se na tom všem nelíbilo, protože já viděl špičkově natočené, svižné, napínavé a emotivní drama, kdy člověk samozřejmě fandí těm rukojmím, ale zároveň tak trochu chápe teroristy. Prostřihy reálných záběrů tomu navíc dodaly punc opravdovosti, takže jediná výtka je to zkurvené divadlo. 90% (28.07.2018)