Pán prsteňov: Spoločenstvo Prsteňa

Duch předlohy nezůstal zrovna zachován. Ovšem věci typu drastického zkrácení, změn charakteristik postav, odklon od poetičnosti a zaměření na přírodu v (ne)prospěch akce nelze příliš vytýkat... Jsou plně pochopitelné. Zvlášť, když Jackson přinesl na plátna svou vizi, která není sice bezchybná, ale jejíž chyby drtivě přebíjí klady. Prodloužená verze je ještě o chlup lepší, ovšem na rozdíl od dalších dílů nemění ráz ani vyznění snímku. Pouze přidává nové scény pro fanoušky; a neuvidíte-li ji tak to zase až tak moc nevadí. Což je přesný opak Dvou věží. (20.11.2003)

Nejpoetičtější díl trilogie... Vyhlídková jízda po krásách Středozemě, snídaně s hobity, oběd s elfy, čaj o páté s bandou skřetů a večerní flambování s ctihodným panem Balrogem v té nejlepší společnosti, jaká se kdy na plátně sešla. Jacksonovi se podařilo nemožné, není to sice pravověrné přepsání Tolkiena, zato je to nádherný film, který narozdíl od dalších dvou dílů nemá hluchých míst a místo velkého bitevního patosu přináší spoustu "malých" hrdinských skutků. A samozřejmě, v rozšířené verzi je nejkrásnější scéna filmu – Gimliho dvoření se paní Galadriel. Proč ho jen Jackson nedal i do kinoverze, mistr trpaslík by si tuhle epizodku zasloužil mít na očích, protože je... nadpozemsky krásná. Jako celé Společenstvo prstenu! (25.01.2004)

LOTR neztratil ani za deset let nic na své síle. Provází mě od začátku mého zájmu o filmy a postupně ho vnímám stále do větší hloubky a uvědomuju si, jaký kolos zvládnul Jackson rozpohybovat, aniž by ztratil duši. Právě to, jak tento velkolepý umělý mýtus JRR Tolkiena ožívá obohacený dětsky upřímným Jacksonovým srdcem, je to nejlepší. Až se člověk necítí divně psát tak teatrální komentáře. (02.09.2008)

Film plný krásných obrázků, úžasných scén, výborných herců (a dost zajímavých postav), nicméně dějově je poněkud chudší. Skupinka lidí a tvorů prostě jde někam za určitým cílem a na cestě musí překonávat mnohé překážky - na tři hodiny trochu málo. Ale ztvárnění je prvotřídní, navíc to co složil Howard Shore je samo o sobě mistrovské dílo. Například přechod přes most Khazad Dum je díky spojení hudby a obrazu až "fyzický zážitek". (17.07.2003)

To bylo tak: Internet prožíval svůj vzestup, neznali jsme sociální sítě, vznikaly první amatérské fanweby a tou řídkou sítí začaly prosakovat první informace o tom, že kdesi na Novém Zélandu budou natáčet film podle famózní knihy Pán prstenů. Během dvou let se kusé informace sjednotily do hutných zpráv a desítek fotografií, také ovšem fám, fejků a několik splasklých bublin o Tomu Bombadilovi. Naprosto fantasticky působily první informace o hercích, kteří měli ztvárnit hlavní role. Celý svět prožíval nadšení z Aragorna či Galadriel, kvitoval obsazení Gandalfa, diskutoval nad Frodem a bazíroval nad Elfy zejména Elrondem. Řešili se exteriéry, hudba, kostýmy a především všechny ty odklony od předlohy. Tomu filmu zkrátka předcházela neskutečná masáž fanoušků. Už nikdy potom to nebylo takové. Šlo o to "poprvé". Pak přišel ten velký den. Objevily se první recenze. Dopadlo to špatně! V televizi to doslova sejmuli. Nezbývalo, než na to druhý den vyrazit na premiéru do hlavního města. Stačilo pročísnout řady eflů, trpaslíků, hobitů a skřetů a vyfasovat lístek. Pche, pitomé recenze! Dav rozhodl jinak. Z filmu se stal jeden z největších hitů v dějinách světové filmografie. Recenzenti začali pomalu obracet, nakonec se jim začal líbit i ten soundtrack. Nikdo nechtěl jít hlavou proti zdi. Pirátské kopie ovládly počítače milionů uživatelů. Přišly prodloužené verze. Nejsem asi jediný, kdo je viděl více než desetkrát. To jsou desítky hodin sledování! Konaly se kinomaratóny, pořádaly cony, na louce za Prahou lidé simulovali bitvy ve Středozemi, zavládla prstenová mánie. Pána prstenů začali číst i lidi, kteří v životě přečetli jen lístek na vlak. Prstenová extáze opojila celý svět a všichni už zapomněli na ty první recenze, kde vlastně neřekli nic jiného, než holou pravdu. Hudba je příliš patetická. Celé je to kýčovité, hobiti jsou jako děti, knihou to zcela pohrdá, mnozí působí příliš teploušským dojmem, žádná krev, zmatky v chronologii, nic o geografii Středozemě, změny velikostí hobitů, WTF-Arwen, Gluma mluví kačer Donald, Frodo si kouše nehty a další a další více či méně hnidopišské postřehy by se asi hodilo vypsat do jednoho velkýho "flejmu", ale když ono je to tak krásný. Je to sice úplně jiný svět, než ten, který stvořil J. R. R. Tolkien, ale tím spíše nás zcela pohltí. Tenhle film to ještě umí. Z celé filmové prstenové tvorby je nejpodmanivější, dějově nejnatřískanější a samozřejmě nejkoukatelnější. Dále je třeba vypíchnout několik faktů, které to tak nějak řeknou samy za sebe a tím i lze toto pojednání ukončit: Hobitín a Dno Pytle, Můstek v Khazad-dûm, Lothlórien a Galadrielina zkouška, Argonath a Boromirova smrt. (21.12.2013)