Dobytí pólu

Nádhera, dějová skladba vlastně ta samá jako u Cesty na Měsíc, vědci rokují, vědci před odletem, let, dobrodružství na místě, po návratu. Ale tak je to cestopis a jak jinak ho vyprávět, že ? Méliès zůstal věrný svému pojetí filmu i v době, kdy už frčelo něco zcela jiného, moderního a velkolepého, na jeho sny a imaginaci už přemlsané publikum moc neslyšelo , a i proto bylo Dobytí pólu vlastně jeho labutí písní a on semlet mlýnským kolem dějin upadl do zapomnění. Dobytí pólu je nádherný film plný nápadů, života, humoru i poetiky. A právě kvůli posledně zmíněnému jsem si třeba tu zde vytýkanou pasáž letu mezi souhvězdími nadmíru užil. Silnějších pět než pro Cestu na Měsíc. (03.11.2014)

Kouzelný film, ačkoliv poměrně dlouhou dvouminutovou etapu s různými znameními zvěrokruhu jsem trošku nepochopil:) Sněžný obr musel tehdy působit dost převratně, dnes vypadá jen jako nějaká laciná dekorace z matějské pouti... Méliès do filmu zařadil hodně mezititulků, díky nimž je příběh pochopitelnější. Ale ani v roce 1912 se divák nedočkal například detailnějších záběrů, kamera si stále ještě udržuje od herců velký odstup, což zamezuje představení psychologie postav a zněmožňuje jakoukoliv identifikaci diváků s postavami. V roce 1912 už prostě působil Méliès nesmírně zastarale.... škoda. (17.10.2009)

Partia výskumníkov po mnohých štrapáciách doletí na Severný pól a vzápätí havaruje na ľadovej kryhe. Odvážnym objavovateľom vraj patrí svet, ale niektoré jeho časti si uzurpovali iné tvory. Pól si tak zvolila za sídlo plávajúca variácia obra Kyklopa, síce s dvomi očami, ale rovnako maškrtná. Kdo z nevyhnutného súboja vyjde ako víťaz? Páčilo sa, že pán Meliés nevymäkol ani vo svojom poslednom veľkom diele a znova ukazuje aj smrť zvesela (čo je uňho typické: úmrtie ako jedna z najgrotesknejších udalostí). Navyše: jeho invencia bola dostatočná na to, aby v rámci obľúbených, opakovaných tém (vynálezy, cesty, eskamotérstvo, rarachovia, oheň a tanec) ponúkol vždy inú dávku rozkošne bláznivých nápadov. (25.05.2008)

Souhlasím s tím, že se Méliès opakuje. V Cestě do nemožna je to skoro doslovná kopie Cesty na Měsíc. U Dobytí pólu to však není až tak žhavé. Nejspíš i vzhledem k datu výroby, se mi tento film od majstra líbil vůbec nejvíc. Je velmi vtipný, zábavný, napínavý a dobrodružný a i trikově je na tom pravděpodobně nejzdařileji, alespoň tedy, čeho jsem byl zatím svědkem. Obzvláště zpracování jízdy automobilem (což bylo vtipné) a samozřejmě sněžného obra (který byl jak vtipný, tak i úchvatný, kam se hrabe Kraken). Toto dílko určitě nepřehlédněte. (21.11.2006)

Takový vyčpělý pozdní Méliès. Někteří považují Dobytí pólu za jeho mistrovské dílo, ale oproti jiným jeho snímkům se v něm nenachází nic inovativního. Vidíme stále ty stejné motivy, stále stejné triky a jenom lehce obměněný příběh. Rozdíl jedné dekády mezi tímto filmem a Cestou na měsíc není bohužel vůbec poznat. (23.05.2011)