Válečníci

Velitel základny UN k nově příchozím: ,, Vojáci! Uvidíte šílené věci, ale nebudete smět zasahovat ! Jsme pozorovatelská mise, nemáme mandát k zasahování do etnických čistek. Střílet můžete pouze tehdy, pokud budete sami v nebezpečí. Pokud porušíte pravidla, můžete zde zemřít. Domorodci nepoužívají luky a šípy ! Mějte na paměti, že vaše APC vás neochrání proti RPG. '' - Tak jsem Válečníky konečně viděl v plné verzi. Věděl jsem do čeho jdu a stejně jsem byl nasranej. Tyhle pozorovatelské mise OSN už nejednou sloužily JEN k následnému dokumentování válečných zločinů a někdy i neskutečného barbarství na civilním obyvatelstvu a teď nemluvím jen o Bosně. Opravdu v šoku jsem sledoval jak kvůli rodící ženě uprostřed válečné vřavy vyjíždí několik obrněných transportérů, aby však nechali na pospas ženy a děti prchající z domovů před muslimy jejich palbě... Ta frustrace britských vojáků, kteří k tomuto museli nečině přihlížet obzvláště když druhý den tím samým místem jeli znova a viděli masakry... musela být strašná. Voják nevoják, výcvik nevýcvik, na tohle nemůže být připravena žádná psychika normálního člověka - v tomto případě mladých kluků. Stejně jako po každé válce i oni nakonec byli oběťi vydané napospas zlým snům a nočním můrám, při kterých se stále vracely vzpomínky na viděná zvěrstva... Medaile a pochvala za profesionálně odvedenou práci byla každému z nich asi jen hodně slabou náplastí na traumata z mise. Já osobně se divím, že se vůbec něco takového tam mohlo v devadesátých létech stát... Ale Balkán není Evropa a na to je stále třeba myslet! --- Ve filmu uvidíme řadu známých tváří jako např. ,,Hornblowera'' Iona Gruffuda nebo Damiana Lewise. Bedlivému divákovi mohla architektura a vůbec celé prostředí připadat nebalkánsky a má pravdu. Snímek se totiž točil u nás. Warriors jsou na televizní film sakra dobře zpracovaným (a z hlediska etnického konfliktu i vyváženým) válečným filmem. Co mi vadilo, byl fakt, že se ,,civilní'' komparz shlukující se kolem APC dost často culil (zejména děti) ačkoliv šlo často o velmi vypjaté situace, kdy civilisté žádali po UNPROFOR vojácích odvezení z míst, kde na ně po příchodu Srbů čekala jen smrt. 4 hvězdy. * * * * (12.08.2014)

Ukázka toho, jak jsou peacekeepingové mise na nic, ukázka toho, co se dělo před Rwandou, kdy suverenita státu byla za všech okolností neotřesitelná, kdy společenství a světové velmoci jen přihlížely na masakry. Zoufalé, kruté, pravdivé, strašné a pro nás o to horší, že se to odehrávalo tak strašně blízko, v tak podobné krajině (respektive stejné, páč se to točilo v ČR) a mezi lidmi, kteří nám jsou tolik podobní.....uf, takhle těžko mi už dlouho nebylo, z tohohle budete hodně dlouho odrovnaní ....upřímně, nejsem s to vymyslet ona správná, vhodná a výstižná slova, která by popsala mé pocity....tohle bylo prostě moc :-( (29.01.2011)

Obsah je výše, takže jen ke zhodnocení kvalit snímku. Je to sice TV film, ale s výjimkou poměru obrazu to člověku ani moc nepřijde (koneckonců,. na ztvárnění většiny scén, které tam jsou, stačí deset herců, tři transportéry a padesát mrtvol). Válka v bývalé Jugoslávii se vyznačovala mimořádnou krutostí vůči civilistům, a to v rámci všech válčících stran, vysokou mírou zastoupení kriminálních živlů v polovojenských útvarech a také tím, že tu byly modré přilby, ale tradičně jen v malém počtu a se slabým mandátem. A podle toho to tam také vypadalo - speciálně v Bosně. Co s člověkem asi udělá, přijet tam, dívat se a nemoci udělat nic..... Celkově dobrý, historicky věrný, psychologický válečný film. Vřele doporučuju. (18.08.2007)

Když jsem se vrátil ze dvou balkánkých tour, na kterých jsem na vlastní oči viděl pozůstatky všech těch hrůz jugoslávské války, nemoh jsem se srovnat s tím, že tohle se dělo jen pár stovek kilometrů od nás. Rozstřílené domy všude možně, výpovědi očitých světků, kterých jsem se na tyhle události vyptával - vše bylo tak neuvěřitelné, jako bych snil sen, ve kterém se mi projektoval nějaký válečný film. Jenže to nebyl sen. Wálečníci jsou zřejmě tím nejbrutálnějším a nejvíce autentickým válečným filmem, jaký jsem viděl a ještě dlouho po něm jsem byl naprosto zdrcen. Není to film o druhé světové válce, která skončila před sedmdesáti lety ani o válce ve Vietnamu, tedy na tisíce kilometrů vzdáleném kontinentu. Je to snímek o něčem, co se dělo témeř za naším domem a teprve nedávno to skončilo. Díky televizní raw produkci se film tváří téměř jako hraný dokument, takže autenticita je opravdu mimořádná a pokud tohle někdo ustojí bez zvednutého žaludku nebo slz, tak je opravdovej šéf! Autoři přicházejí s bosenským konfliktem z pohledu jednotek umprofor, které v podstatě nemají žádné možnosti zasáhnout, pouze dohlížet na provizorní příměří a každý zásah by znamenal další mezinárodní konflikt. Posádka jednoho tanku, stejně jako divák, je tak vystavena všemožným hrůzám, které jsou zde vykresleny mimořádně autenticky a brutálně - spálené děti ve sklepě domu, na vrata přibitý stařík s vyvrhnutými střevy, znásilňování, popravy a do toho naprostá bezmoc britských vojáků. Jak se s takovým válečným traumatem vypořádají vojáci po návratu ze služby? Jestli tě nezlomí tenhle film, pak už nic! (19.12.2016)

Britské jednotky OSN přijedou do Bosny a jediné, co mohou dělat, je sledovat, jak se před jejich očima vraždí, rabuje a vypaluje. Přitom nesmí evakuovat jediného civilistu, leda v pytli, což je bohužel jejich denní chleba. Snímek především vykresluje, jaké otřesné hrůzy, bezmoc a beznaděj museli tito vojáci zažít. Navíc si později přiváží tuto válku domů, což je neméně devastující. (30.03.2007)