Cat-Women of the Moon

To si tak s partou dalších trubců letíte na Měsíc (a není vám blbý, že vaše loď vypadá jako plastová hračka), kde narazíte na skupinu koček v černých legínách, které se vašemu šovinismu vysmějou a skoro si s vámi vytřou pozadí. Teda zkraje. A navíc umí nakazit jedinou ženskou členku výpravy zavrženíhodným feminismem :-) Dokonce i tančí absurdní společné tance na skvělou melodii. A útočí na vás pavouk na špagátech, kterej vystupuje i v jiných filmech, pohybujete se v okouzlujících kulisách měsíční krajiny či pseudostarověkého města, ačkoli ostatní triky za moc nestojí, časem se začnete trochu nudit nejen jako divák, ale soudě podle hereckých výkonů, tak i jako aktér. A aby toho nebylo málo, za pár let váš příběh ještě o kus debilněji obšlehne "šílený Havajan" Richard Cunha a pojmenuje ho Missile to the Moon. Proč se na takovej výlet vůbec vydávat? (31.08.2014)

Nebetyčně hloupé až WTF béčko, střízlivým zrakem prakticky nesledovatelné. Je v něm prakticky vše, co tento typ filmu musí obsahovat. Jako guilty pleasure pro fanoušky špatných filmů určitě více než vhodné. (15.04.2013)

Hned první scéna vybízí k uzavírání sázek, který z členů posádky předvede horší herecký výkon. K mému překvapení se ale všichni během filmu už jen zlepšují. Během celé expedice se chovají jako teenageři na výletě do městského parku, hodně mezi sebou žertují (haha:)), flirtují a také se neustále něčemu diví. Správné odpovědi na otázky ostatních zná kapitán, který má vše načteno z letových příruček, ale jinak je to strašně naivní pako. Vlastně díky neuvěřitelné naivnosti a bezelstnosti mužské části posádky mne tento film hodně bavil, často jsem si říkal: „ty vole, proč jim věříš, proč tam chodíš, proč to děláš, ty jsi asi úplně blbej“ a doufal jsem, že alespoň jeden člen posádky dostane rozum a vše dobře dopadne:)____Malou roli zde má atrapa obřího pavouka, který se také objevil ve filmech Mesa of Lost Women (1953) a Missile to the Moon (1958), který je částečným remakem Cat-Women of the Moon. (12.05.2007)

Raketa s posádkou čtyř mužů a jedné ženy míří směr Měsíc. Interiér rakety je poplatný době, beru, ovšem spartakiádní lehátka mě dostala. Vysvětluji si to tak, že zařízení by mělo být podle tvůrců asi co nejlehčí. Na druhou stranu pobavily klasické šatní skříňky, které má i remake. První dramatickou scénou je požár v podpalubí. Pominu, že v momentě otevírání poklopu by se možná udusili všichni. A pak Měsíc. Výtvarným zpracováním připomenou tamější krajiny snímky Georgese Mélièse, což beru jako plus. Ženy v černých přiléhavých trikotech ovládají telepatii a umí zmizet jako mávnutím proutku, čímž jsem si vzpomněl na starý dobrý Star Trek ze 60. let. A obří pavouci v jeskyni! Jsou dva, ale z hlediska triků asi použili jednoho. Měsíčňanky by rády raketu pozemšťanů, což je jim nakonec nepovede, jen nevím, proč. Roztomile naivní, avšak veskrze průměrné. Remake byl rovněž nic moc, ale líbil se mi o chloupek více. 2,5* (16.03.2020)

Noční můra šovinistů, kde měsíčanky jsou silné ženy (v černých přiléhavých elasťácích), proti kterým si mužští trubci ani neškrtnou. Toto scifi bývá přiřazováno k filmům Eda Wooda, či legendárnímu Robot Monster, ale to není přesné. Jedinou spojitost bych viděl v osobě Jacka Rabina, který v obou filmech dělal triky, jinak je tento filmeček vizuálně podařeným dílkem, které nejlépe vystihuje slovo ROZTOMILÉ. Roztomile úsměvné je měsíční krajinka s namalovaným plátnem v pozadí, výbava kosmonautů (hadrové skafandry), útočící pavouci s jasné viditelnými lanky, za které visí ze stropu studia, i ty kulisy antického paláce měsíčanek. Že je na Měsíci kyslík a pije se tam víno, to tady nemá cenu řešit :o) Reprezentativní ukázka béčkové scifi poetiky 50.let. (15.01.2009)