Ghostland

Jakkoliv je mi to sympatické a programově mám snahu tomu naddržovat (protože stále věřím ve zmrtvýchvstání francouzské nové vlny), s lítostí musím konstatovat, že se mě to nedotklo snad v žádném nabízeném směru... Snaží se to těžit z dějového twistu jenž je v zásadě dávno vytěžený.. Veškeré rádoby divné kulisy a rekvizity (starý barák kdesi v jižanském zapadákově, plný panenek a starých bizarností) jsou už skrz moderní horor tak ohrané, že působí nenápaditě a sterilně ("Tohle je jak barák Roba Zombieho"). V násilnostech se Laugier drží až nepochopitelně při zemi. I zde schází jakýkoliv nápad, snaha překročit hranici či snad jen účelově provokovat.. Technicky a herecky to není vůbec špatné, ale jinak je to jen zklamání. Před dvaceti lety by to byl možná zlom v kinematografii, ale dnes už filmaři musí vsadit vic na kvalitní scénář než na efektní (dnes už neefektní) hry se zvraty a vypravěčskými fintičkami. (13.06.2018)

Máte už v hlavě jasno, o čem tento horor bude? Tak přesně o tom není. Možná vás trochu nalákají dva krotké spoilery, které vám snad nebudou kazit zážitek. Tak za prvé – navzdory názvu se ve filmu nevyskytuje ani jeden duch. Spoiler číslo dvě? U hororů bývá dobrý zvykem, že první půlhodina je ve znamení oťukávaní a úvodní expozice. Režisér Pascal Laugier na to však hází bobek a už po nějakých 10 – 15 minutách propukne nefalšované peklo. Když už jsem zmínil režiséra – ten má velmi specifický styl založený na tom, že jde velmi často proti diváckým očekáváním, a (nikdy jsem tohle přirovnání nepoužil raději) nevadí mu jít „přes mrtvoly“. Fanoušci jeho filmů Mučedníci a Tajemný muž jistě vědí, o čem mluvím. Tahle hororová „haluz“ s nejedním twistem si vaši pozornost zaslouží. (25.02.2024)

„SVĚT JE STRAŠNÉ MÍSTO...“ /// Ty pičo! Hned vod začátku… frajer co čichne ke kundě a vokamžitě pozná, kdo je Barbína. Krásně mě mrazí… a často soustavně. Holčině slušně hrabe.. nebo tam fakt straší? Co je sen? Co skutečnost? Nejradši bych se taky probudil a sledoval nějakou pohodovou romantiku, třeba vo úspěšný spisovatelce hororů, která žije spokojenej rodinnej život. Ale zpátky k filmu… ten barák je zajímavej a to osazenstvo taky! Tenhle film voceněj (nebo spíš teda asi ne) všechny úchylný panenky Barbie, který čekaj na svýho Kena. Tohle se stát mně, tak vo tom napíšu! Teda kdyby mě to Chocoloušek dovolil. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Žiju v baráku, ze kterýho jsem vysraná. 2.) Často nevím, jestli bdím nebo spím. 3.) Thx za titule „Katru“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** (23.06.2018)

Francúzska hororová esencia je tu cítiť aj bez toho, že by ste vedeli, kto tento panenkový hukot režíroval. Páčil sa mi hlavný príbehový nápad, ktorý úspešne vyvrátil prvotný pocit, že zápletka je dosť naivná aj na horor. Bohužiaľ toto vyvrátenie prvotného dojmu je vlastne jediným potešením, ktorého sa Vám dostane. Dosť sa tu kričí, nešetrí sa údermi, ale chýba strach a napätie. Všetko je možno až zbytočne nasilu násilné. Čo by samozrejme nemuselo vadiť, keby to boli Hory mají oči alebo Noc s nabroušenou břitvou. Lenže Laugier hold nie je Alexandre Aja. (09.07.2018)

Domy na samotách amerických zapadákovů po zesnulých tetičkách jménem Claire bývají divné. Člověk se v nich bojí i ve dne a není to jen tím puchem zatuchliny, a tmou, protože zabedněnými okenicemi dovnitř prakticky sluneční světlo neproniká. Jsou to hlavně různé artefakty podivnými obrazy počínaje, vycpanou zvěří a v tomto případě i dost šílenou sbírkou panenek konče. Je to zvláštní, ale tyto první hračky malých holčiček jsou jedním ze základních kamenů hororového žánru a filmaři s nimi rádi pracují. V Ghostlandu na pořádnou akcičku opravdu nebudeme čekat slouho. Pak se film zvrtl v cosi u čehož jsem si říkal.. ach jo, tak zase nic, protože bafající panenky mne fakt neděsily. Naštěstí ke konci to vezme správný spád a celkem to i bavilo. Když už nic jiného bude film působit jako hodně odstrašující příklad dětem aby nejedly sladkosti ! Dávám za 3 hororové knihy . * * * (10.03.2019)