Gekidžóban Sword Art Online: Ordinal Scale

Tak jsem asi fanoušek série, protože na rozdíl od Scalpa tohle jako nějaký extrémní průšvih rozhodně nevidím a na konci jsem se i docela bavil. Začnu tím, co je evidentní a to je slušná animace a hudba. Především souboje jsou opět skvělé, dynamické a člověka, který má rád akci prostě baví. Především finální souboj je hodně povedený, barevný a má to ten epický feel, který si já u posledního bosse prostě přeji. Takže díky slušné animaci se na to dá bez problémů koukat a jsem ochotný částečně odpustit ten dle mého dost průměrný a nikterak extra složitý příběh. Zhruba 3/4 filmu i někdo jako já přesně tuší kam to povede, občas přemýšlí třeba nad tím, jak je možné, že Kirito tak rychle nabral fyzičku, no a pak přijde finále, které je sice slušné a emotivní, ale opět to vlastně není nic nečekaného. Je super, že záporné postavy zase jednou nejsou černobílé, spíš prostě jen lidi s tragickým příběhem na pozadí, kteří vzali řešení do svých rukou a moc se jim to nepovedlo, ale tohle už bylo ve světě filmu i anime tolikrát, že to zase není nic nového. Naštěstí u mě finální emoce zabraly, smutný příběh mě na pár sekund i dojal a tak to svůj účel u mě splnilo. Možná, že tohle byl základní kámen úspěchu a nebo to možná bude i tím, že jsem fanoušek ústřední dvojice. A tady se s kolegou Scalpem asi neshodnu, protože romantická linka mezi hlavní dvojicí na mě i tady působila vcelku uvěřitelně (ale co já vím o lásce...). Líbí se mi, že se film soustředí na hlavní dvojici a zbytek Kiritova harému se konečně posouvá do pozadí, kam podle mě patří. No a některé romantické momenty, včetně toho závěrečného mě prostě potěšili. Takže ve výsledku beru, že příběh mohl být mnohem zajímavější, ale zbytek mě nikterak nevadil a jako fanouška, kterým tedy asi jsem, mě to i docela bavilo. 7/10 (16.09.2017)

Sword Art Online dostalo zhruba tři roky po druhé sérii vlastní celovečerní film a to jest Ordinal Scale, což se dá také vtipně přeložit jako Řadové Měřítko. Ordinal Scale není žádný veledílo, ale jedná se alespoň o příjemný akční fanservice s pěkným audiovizuálem. Film víceméně odsýpá a nenudí, sice se v něm najde pár cringe momentů, ale když je víceméně člověk ignoruje, tak si to užije. Na to jak jsem první sérii po jejím znovu-zhlédnutí nenáviděl, tak druhou sérii a tenhle celovečerák jsem si celkem užil. (21.07.2022)

Aneb když se tvůrci chtějí zavděčit fanouškům této série. Nejpovedenější věc byla asi kvalita animace a jako druhé v pořadí: příběh na začátku. Super nápad vložit digitální věc do AR místo VR, i když (jak už zmiňoval Echelon1) velmi špatně udělané z hlediska protínajících se mečů a lidí, kteří skákají "z budovy na budovu". Vcelku úchvatné by bylo tohle vidět z očí normálního kolemjdoucího. Ruský parkour hadr. Jak už jsem však naznačil na začátku, tvůrci se chtěli zavděčit fanouškům a hlavně jejich peněženkám. Máme tu tedy nahou Asunu s krásně viditelnou bradavkou, opětovným Kiritův harém, rozkošné momenty s Yui, super grafické akce, ale to vše postrádá jakoukoli logiku tak od 30-40. minuty filmu a člověk se jen šklebí nad "důvody", co tam hlavní protagonisti kvákají vlevo vpravo. Chybí jakákoli suspense, nikdy se o charaktery nebojíte, nic nemají šanci ztratit a vy víte, že neztratíte (i když se kolem konce mluví o tom, že mohou i zemřít). Už jsem říkal, že se chtějí tvůrci zavděčit fanouškům? **Lehký spoiler** Kirito totiž na konci konečně bojuje s dosud neviděným lvl 100 bossem a samozřejmě ho s pomocí ostatních zabije, má stejné oblečení jako v SAO a ostatní též. Jsou tam lidi ze všech sérií (samozřejmě jen ti, které Kirito zná, přece tam nebude nějaký náhodný člověk) a tím to vlastně tak nějak skončí. Boss zničen, Kirito políbí Asunu, lehký náznak další série a konec **Konec spoileru**. Všední, nijaké. Velmi zajímavý začátek, opravdu mě chytl, než to kardinálně zprasili. A to, jak se snaží fanouškům podlézat, mě naštvalo úplně nejvíc... One hand is better than Two hand 30 % (28.01.2018)

Haha, hehe. Omlouvám se SAO fandům, ale tohle byl hodně ubohý vtip. Je naprosto zřejmé, že tento paskvil vznikl jen kvůli fanouškům, kteří mají v postelích polštáře s Kiritem anebo nafukovačky se svůdně vypadající Asunou. Průměrný divák s velkými obtížemi musel zkousávat nesnesitelnou plochost Kirita a tragikomičné zpracování jinak slušného nápadu již v SAO a byl po shlédnutí rád, že vůbec přežil a nemusel si šlehnout druhou dávku v podobě pokračující série. Ordinal Scale hrdě pokračuje v šlápějích svého předchůdce směr odpaďák a s chladnou jistotou. Kirito je ještě větší tupec a scénář se musí stydět i před ruličkou toaleťáku. Bonusově se snímku daří zardousit jeden z mála posledních prvků, který v SAO stál za zmínku: Vztah hlavní dvojice. Ten tu od původního seriálu vypadá jako nepovedené manželství důchodců, kteří už 20 let na sebe prohodí maximálně jednu větu denně a jestli tohle je láska, pak já jsem zamilovaný do prošlých olomouckých syrečků. Celý film se chová neomluvitelně alibisticky při jakémkoliv vysvětlování podstaty toho, co oni tu nazývají příběhem, a víceméně jediná vysvětlení, která dostáváme na otázky "Proč?" a "Jak?" jsou "Protože". Vážně nemá cenu nad něčím přemýšlet, protože věci se dějí nahodileji co tažení sportky a logika doposud nebyl dle všeho objevena. Jediný důvod, proč tomu nedám toužebné hodnocení "Odpad!" je přemíra snahy animátorů A-1. Přemýšlím sám, proč aktuální Fate/Apocrypha vypadá od toho samého studia tak odpudivě, ale Ordinal Scale je vizuelně dynamický a efektní. Díky povedenému hávu pak i souboje jsou velmi koukatelné, i když k výjimečnosti to má přesto stále na hony daleko. Mno nic. Fandové SAO si porochní, ostatním doporučuju použít Ordinal Scale jako mučící nástroj. 1-2*. (14.09.2017)

Seriál (obě série) jsem viděl několikrát a na některé scény si rád vzpomenu, ale u filmu Ordinal Scale mě vlastně vůbec nic nechytilo. Příběh není špatný: docela mě děsí představa, že bych přišel o dva roky vzpomínek, ale to jeho vyvrcholení bylo jaksi vynucené a třošku hodně nadsazené. Dokůžu si představit, jak by se řešily ty fyzikální nárazy zbraní a poryvy větrů, ale dost dobře mi to nesedí jen na jakýsi bluetooth... Dále nabírání fyzičky (neskutečně rychlé) a zlepšení pohybu při "level up" je prostě divné. Finální boss byl sice hezký, ale neměl jím být Kayaba Akihiko? Vynechám-li nesmyslnost soubojů, pak jsou skvělé - dynamické a jako vždy epické. Hudba je také parádní a o animaci ani nemluvím. Ale byl to jakýsi průměr. Možná 70%, ale více ne (a to jsem silný fanoušek celé série). (17.09.2017)