Obyčajná tvár

Dávať vysoké hodnotenia snímkom, ktoré vo vás vyvolávajú sentimentálne emócie, je akousi tradíciou. Musia byť však vydarené. Priznám sa, trochu som z niektorých pasáží mierne vytočený pre ich komerčnosť a povrchnosť, ale spomenuté sekvencie sa hneď rýchlo strácajú v celku. Takže, tu máme x-té morálne posolstvo pre obyvateľov planéty Zem, ktoré si ale minimálne 95% populácie nevezme k srdcu. (19.12.2018)

Příjemně plynoucí snímek o tom, že nikdo z nás by neměl soudit knihu podle obalu, a že každý z nás si alespoň jednou v životě zaslouží potlesk ve stoje. Wonder staví na jednoduché kostře příběhu, díky níž víte hned na začátku, jak to celé dopadne. To by zase tak tolik nevadilo, jelikož snímek nabídne perfektní herecké výkony a velký pozitivní náboj. Bohužel, ke konci se film zvrtne v šíleně přeslazený "cringe fest", z něhož Vás rozbolí hlava. Tento styl zavděčit se úplně všem mi zde vážně nesedl, přičemž velmi pokazil výsledné hodnocení. Škoda. „Auggie can't change how he looks. Maybe we should change how we see.“ (09.02.2018)

Jedná se o takový ten typ filmu, kde od začátku do konce brečíte, ale zároveň se smějete. Citová ždímačka, která mi ale vůbec nepřišla prvoplánová. A hodně jsem nad tím přemýšlel a myslím si, že obrovský vliv na té nulové prvoplánovitosti mají právě herečtí rodiče, kde Julia Roberts je coby máma neobyčejného kluka naprosto v pohodě a Owen Wilson, který když se na scéně objeví, pokaždé utrousí nějakej vtip, u kterého se prostě musíte smát. Jinak to ani nejde. 113 minut ubíhá naprosto přirozeným tempem, kde Vám autor nevysvětluje, proč je onen chlapec tak neobyčejný, ale snaží se ukázat, jak bojuje s okolím. A jelikož se jedná o dítě, které se snaží vpravit do dětského prostředí, jedná se o chlup horší prostředí, než u dospělých. (24.10.2018)

Když už se Wonder snaží o jakous takous subtilnost (asi tak ve dvou či třech scénách), tak stejně přímočaře citově vydírá na 120%. Většinu stopáže však nestydatě tlačí na pilu málokdy vídaným způsobem, za který by se styděla i produkce Hallmarku. Protáčel jsem u toho oči, kroutil hlavou, neodpustil si kousavé poznámky a... A stejně jsem tomu nakonec podlehl se vší parádou. Ach jo. (21.10.2018)

Jeden školský rok piataka Augusta Pullmana zachytený v citlivej réžii Stephena Chboskyho. Je to atypická dochádzka, pretože tento chlapec má deformovanú tvár, čo z neho už automaticky vytvára zdeformovanú príšeru. Spolužiaci sú zo začiatku nemilosrdní, odmietaví, šikanujúci, predovšetkým vrstovník Julian sa nezastaví pred ničím. August má taktiež milujúcu rodinku, inak by sa dávno už isto aj obesil na najbližší strom... ? ...Nespravil to preto, lebo doma miluje STAR WARS, George Lucas by mal normálne z tohto filmu veľkú radosť, inak, p. Lucas, pozrite si Wonder. A zase, keď je už v škole „medzi supmi” , tak je hlboko zažratý do fyziky. Ďalšia zaujímavosť, ktorá ma napadá, je taká, že úvodný deň vo vzdelávacom inštitúte je urobený z viacerých uhľov pohľadu_ Načrtnem mladého fagana Jacoba Tremblayho. Videl som ho v Room. Toto chalanisko bude dobrým hercom. Počas sledovania snímku som nevidel Jacoba, ale Auggieho !!! Maximálne sa stotožnenie so svojou postavou, aj vďaka majstrovskej práci maskérov, ktorí z neho vytvorili úplne iného človeka, než akým je on sám. Pred ním to dokázal napríklad Heath Ledger v Temnom Rytierovi, keď ešte teraz mám zimomriavky, akonáhle si na neho spomeniem. Rušivé elementy ? Všetky, okrem Jacoba. Júlia i Owen nie sú vyslovene zlí, či nudní, ale viac-menej, prekážajú, akoby boli k úžitku. Slzy mám v očiach vždy, keď pozorujem handicapovaného jedinca. Záverečná katarzia sa dostaví, a to je povestná čerešnička na torte, na ktorú som čakal od začiatku ! Veľmi dobrý film, na ktorom mi vadila asi najviac samotná koncepcia zvolenia štýlu nakrúcania. Trembley je 100 % obdivuhodný, strhujúci !!! (17.11.2018)