Tully

Charlize Theron bol a je jediný dôvod prečo som to doto išiel. Popravde veľa som nečakal a ani som toho veľa nedostal. Charlize odviedla výborný výkon ako vždy, ale celé to nedokáže uniesť, pretože príbeh, ak sa vôbec o nejakom dá hovoriť je dosť nevýrazný. Oceňujem premenu Charlize, pribrala solídne, ale inak nemám čo pochváliť. Trailer ma celkom navnadil, zdalo sa mi to celkom zaujímavé, ale film je pomerne nudný, ničím neprekvapí akoby nevedl o čom chce vlastne rozprávať. 60%. (18.11.2018)

Zajímavý snímek. Charlize předvedla skvělý výkon. Jsem stále lehce rozpačitá z toho konce. Nevím zda-li by si to s jiným koncem nezasloužilo další hvězdu. Ale rozhodně je to film, který se mnou nějakou dobu zůstane. Netuším, proč to má nálepku komedie. Je to drama všech dramat. Jako komedie to opravdu nefunguje ani trochu. Jako drama je to ovšem působivé. A dost realistické. Za mě 4* a jsem moc ráda, že jsem film viděla. (04.05.2018)

Na půl cesty mezi tím nejlepším a nejhorším, čeho je Jason Reitman schopen. Charlize Theron exceluje v roli vysílené matky tří dětí, jejíž život se scvrkl na mechanicky opakované vyměňování plín a kojení. Díky jejímu výkonu, odžitým situacím a odměřené režii spoluprožíváme její únavu, chápeme její poporodní depresi, cítíme obrovskou úlevu, když se před dveřmi objeví Tully. Kouzelná chůva jednak zodpovídá (nikdy nepoloženou) otázku, jak by vypadala Mary Poppins, kdyby byla mileniálka, jednak mění žánr filmu z vypravěčsky jasně zacílené sociální tragikomedie v ambiciózní magicko-realistickou výpověď o ztrátě víry ve smysl toho, kým jste a co děláte. Reitman podobně jako v otřesné satiře Muži, ženy a děti podlehl pokušení nabídnout nám kromě malých dramat obyčejných lidí velké nadčasové myšlenky. Ty jsou ale v jeho pojetí komicky zjednodušené a pro snazší stravitelnost sladkobolně zabalené („A Spoonful of sugar helps the medicine go down“) a jejich přítomnost ve vyprávění zdůvodňuje strašlivě vratká narativní konstrukce, nadřazující odhalení předvídatelného dějového zvratu uspokojivému vyřešení všech ostatních problémů (hrdinčiny nenaplněné kariérní ambice, nedostatek financí, synův autismus). Závěr filmu, jehož tvůrci po cestě z bodu A do bodu B tak trochu zabloudili, pak sice nabízí řešení, ale skrze něco, co dosud nepředstavovalo problém (zapojení manžela do péče o domácnost). Tully je svým utilitárním přístupem k postavám přes autentický začátek vlastně hrozně cynický a neupřímný film. 55% (19.07.2018)

Moc jsem nevěděla, co od toho mám čekat. Na Charlize Theron v hlavní roli jsem se docela těšila, i když zrovna nepatří mezi mé oblíbené herečky, bohužel spíše mezi ty neoblíbené, ale tady mi tolik nevadila. Profil ženy v domácnosti, která se psychicky hroutí z každého dne ztrávený s dětmi, se kterými je 24h denně. To se mi líbilo, trošku to ukázalo, co všechno ženy dávají do výchovy a starání se o děti a zároveň chtějí před manželem vypadat, že je vše ok a vše zvládají, i když opak je pravdou. Noční chůva mě trošku zmátla, nevěděla jsem co očekávat a některé scény mě až šokovaly, konec vše vysvětlí, ale to se mi vůbec nelíbilo. Nechápala jsem tu náhlou psychickou poruchu, kdy si Charlize představovala samu sebe v mladí, bylo to zvláštní. Je pravda, že film to alespoň trochu oživilo, ale mě to tam prostě nesedlo. Je to film, na který se již znovu nikdy nepodívám, protože mě nezaujal natolik jako jiná dramata. (04.04.2020)

Ve chvíli, kdy došlo na první Jonahův "záchvat" v autě, jsem začal mít pocit, že jsem si zvolil špatný film a doufal jsem, že Marlo propadne depresi, v níž syna surově zavraždí, případně dupne na plyn a vezme děti na detailní prohlídku mostního pilíře. Postupně mě film stále víc bavil, přestože se v něm prakticky neustále pečovalo o děti, ke kterým jsem nikdy neměl kladný vztah. Snímek nebyl nijak světoborný a hodnotil bych ho maximálně třemi hvězdičkami, ale jednu jsem musel přidat Charlize Theron za její výkon i za přinesenou oběť. Což o to, nabrat ta kila mohla být docela zábava, ale dostávat je dolů... (08.09.2018)