Vyšehrad

V úvodní písni se zpívá ''z vrcholu na dno'' případ nejen Juliuse Lavického, ale i samotného Štáfka. První 4 díly jsou naprosto skvělý, hlavně díl ''Kabelka'' , první výraznější pokles byl už v pátým díle Škodovka a po návratu v dílech 6, 7 a 8 je špatně už úplně všechno. Štáfkovi to vlezlo do hlavy, jeho postava už jen píčuje a chová se ne jako totální kréten, ale jako pičoidní vymrdaný kretén a veškeré sympatie jsou totálně pryč. Nikde ani náznak solidního vtipu, výměna Prachaře je tak citelná, že se Nosek snad musí sám stydět, ne za sebe, jeho výkon je v pořádku, kdyby ovšem hrál jiného agenta a ne Jarouše po operaci a to není Prachař ani nijak extra herec, ale bez něj je Lavi ne poloviční, ale ani ne možná čtvrteční. Pavelku to evidentně už taky nebaví. Mohl z toho být kult, bohužel jestli Štáfek nezačne přemýšlet jinak, jeho sen se mu zhroutí dřív, než Lavického kariéra. Ostatně internetové ohlasy a hodnocení posledních tří dílů mluví úplně za vše. (29.05.2017)

Štáfek si v posledním díle hasí zapálenou koudel u prdele a dává náplast za tři naprosto tragické předchozí díly. Dokonce už i ten Nosek mi tam přestává vadit, ale dojmu, že s Prachařem by to bylo stokrát lepší už se nikdy nezbavíte. "Lavi v základu, jasný?" "To jako kurva vážně?" "No voprcal jsi mu mámu, co chceš." (13.06.2017)