Spřízněni volbou

Neuvěřitelná konzerva své doby. Syrovost a jednoduchost jsou to jednoznačně ku prospěchu věci. Velice zajímavý dokument z přelomové doby. Některá jména jako např. Císař, jsem coby nepamětník zde zaslechl poprvé a to se o tu dobu celkem zajímám. Fascinuje mne však ta utkvělá představa socialismu ... jako by to bez něj nešlo jinak a i výrazná opatrnost některých v tom, co říkali do kamery dobře si zřejmě uvědomujíc tenké lano po němž kráčeli. Ačkoliv se ovzduší zdálo svobodnější a sem tam jím zavál čerstvý vzduch, o nějaké svobodě se dalo v tom březnu jen snít. * * * * (14.05.2016)

Můj druhý film Karla Vachka v jednom dni. Líbil se mi o trochu více než Moravská Hellas, byť jsou ty snímky v lecčem jiné, a tudíž je těžké je srovnat. U Moravské Hellas jsem ocenila hravý formální styl, tady ho musím ocenit také - tu strohost, surovost, naprostý opak prvního. Spřízněni volbou jsou zajímavou sondou do nitra KSČ, svědkem kusu historie, proto by tento film neměl být zapomenut. (11.03.2013)

Než začal točit rozvětvené intuitivně-asociativní eseje, zapojil se Karel Vachek do dobového reflektování pražského jara a natočil čistě observační veristický dokument, který je pozoruhodný nejen svým obsahem a svou bezprostředností, ale také použitou technikou (ve filmu přímo zohledněnou), bez níž by se Vachek s Ort-Šnepem nemohli dostat takhle blízko skutečnosti. K nahrávání a odposlouchávání rozhovorů bylo použito vysoce citlivých rekordérů Nagra, k zachycení obrazu zas lehko přenosné 16mm kamery Eclair (stejnou použili např. Rouch s Morinem při natáčení stěžejního dokumentu cinema verité Kronika jednoho léta). Film s minimem vnějších zásahů a pozdějších úprav zachycuje, podobně jako americké direct cinema dokumenty z politického zákulisí, především neformální aspekty politického vyjednávání. Faktické souvislosti jsou druhořadé a zvlášť současný divák, který nezná jednotlivé aktéry a jejich roli v událostech roku 1968, se může trochu ztrácet. K tomu, abyste zakusili vzrušenou atmosféru dané doby, jde ale o neocenitelný materiál. (08.04.2008)

Leden 1968 nebo pouze Leden je skutečný dobový název Pražského jara. Je pochopitelné, že, poměřován dneškem, neobstojí. Poměřován svou dobou a jejími měřítky byl však průlomem. Dobou, kdy v této zemi byly zatím naposled dělány světové dějiny. Opojení svobodou, vůle a připravenost obětovat se pro republiku ztělesněnou legitimními symboly doby, z nichž tím nejproslulejším byl a zůstává demokrat, slovenský Čechoslovák a Evropan Alexander Dubček. To všechno, onu horečnou atmosféru, portréty i dalších protagonistů Ledna přináší dokument, jehož největší předností je právě syrová nesestřihanost. Po dvaceti letech vnucených šablon naučených frází přirozené projevy, na dosah ruky jsoucí lidství lidí, kteří jen náhodou jsou nomenklaturami, takový byl většinový dojem tehdejších současníků. Přirozenost, spontánnost, otevřenost, lidství. Socialismus s lidskou tváří byl tehdy v mezích doby a prostoru demokracií s lidskou tváří. Tu lidskou tvář bychom si neměli nechat vzít. Ani po desetiletích. (07.04.2008)

Unikátní dokument mapující události Pražského jara vrcholící zvolením Ludvíka Svobody do funkce prezidenta ČSSR. Jedinečnost dokumentu tkví zejména v autentických rozhovorech tehdejších funkcionářů a zachycení celkové uvolněné atmosféry březnových dnů. Nebýt následného srpnového zásahu vojsk Varšavské smlouvy a následné normalizace, mohla by se budoucnost Československa vyvíjet jednoznačně lepším a svobodnějším směrem. Toť ovšem otázka, která už zůstane nezodpovězena. (28.05.2016)