Muž vo vlaku

Ten Liam má ale smůlu, jak nastoupí do nějakého dopravního prostředky, hned se to začne mydlit. Na jeho místě bych si pořídil kolobrndu, fakt že jo, ale protože zatím je blbej a pořád jezdí dopravou, tak se v tom koupe. V případě Cizince ve vlaku je paradoxně nejlepší ta neakční část resp její počátek. Když Liam chodí vlakem sem a tam a okukuje lidi a já jako divák okukuju s ním a házím tipovačku, po čase se zapojuje akce a příbývá píčovin, ale u podobného filmu by to nevadilo, kdyby film neztrácel na aktraktivě a napětí. Musím totiž říct, že někdy 20 minut před koncem mně to celý bylo uplně u prdele, přitom ze začátku luxus. Možná v dnešní době bych ocenil, kdyby digitální efekty nebyly tak do očí bijící, že jsou digitální. Nebudu jen hanět, film má určitě svůj šmrnc, Liam je pořád charismaťák i když si myslím, že návrat k "činohře" by mu prospěl, protože jeden typ postavy recykluje až příliš často a to herec jeho formátu nemá zapotřebí. Škoda, že nebylo víc Very, protože na ní se pořád dá příjemně koukat. (22.01.2018)

Hranice mezi bláznivě akčním filmem a na hlavu postavenou mongoloidní pičovinou pro Livingdedy bývá mnohdy velice tenká. Tenhle Žóm Kolem Seru je sice poměrně slušný řemeslník a dosud na ní jakž takž balancoval, avšak teď dostal scénář načmáraný pastelkama velkými kostrbatými písmeny, s ožužlanými rohy a zapatlaný kdoví jestli Nutelou, načež definitivně přepadl do slintajícího davu s rozštěpy a pokřivenýma ručičkama. A tak čím dál tím hůř předstírající děda Nýson, jako vždy ultrasprávňácký okvádrovaný tvrďák nad hrobem, s nímž se Žóm zjevně nechal partnersky zaregistrovat, tentokráte bojuje nejen s obvyklými patetickým hnusem, přiblblými klišé, artritidou, osteoporózou a stařeckou demencí, ale také s excelentními neherci a dokonale obskurní logikou toho postiženého hovada, jež patrně uteklo z klecového lůžka a nedopatřením se dostalo k tužce a papíru. Počítám, že když už bylo v ráži, tak s kompulzivním kousáním se do vyplazeného jazyka spatlalo i ten downí animák závěrečného vykolejení vlaku. Takže stačilo, a ani v nejhorším nemusí být na škodu přestat, zejména, když tahle šablona už má totálně ojeté a zubaté kontury. Prostě Dej si pohov, Lájeme, anebo aspoň příště na konci umři. Ups, kurva, bojler. Tak sorry všem, kdo doufali jako já, že to ten trapně vyčpělý, věkem sešlý, kymácející se rachitický pyjonýr konečně jednou nerozchodí. (06.04.2018)

Tohle může přijít napínavé snad jen lidem, kteří si zrovna odložili mozek na věšák a filmové city hodili zrovna do pračky. Protože tenhle film od samého začátku blafuje, staví na premisách vycucaných z prstu, na nelogickém chování postav a nakonec i na značně chatrné a pitomé zápletce plné klišé a nepravděpodobností. Např. Liam (tedy jeho postava) si půjčí od náhodného cestujícího mobil, a najednou mu na něj zavolá ona tajuplná žena. Kurnik, jestli neměla někde podél vlaku rozestaveny přijímací satelitní stanice, fakt by mě zajímalo, jak během chvilky to číslo zjistila. Nebo vystoupí chlápek z vlaku, a protože mu Liam (tedy jeho postava) napsal do novin, ať volá policii, tajemné ženě se během asi tří minut podaří zorganizovat zabití chlápka. Tomu říkám výkon! Navíc není důvod ho zabíjet, protože o zavolání té policie nakonec jaksi šlo, že? Taky by mě zajímalo, kdo teda zabil strojvedoucího, když černoušek byl mimo hru, jestli tajemná žena nějak neovládala teleportaci? Atd., atd., jedna nesmyslnost se kupí za druhou, takže to začíná být uvěřitelné asi jako setnutí sedmi hlav drakovi rezavou vidličkou, a protože i postavy se chovají podle libovůle scenáristy, nikoliv z nějaké vnitřní charakteristiky, a jsou to obyčejné plakáty, stojí celý film včetně mizerných triků za vy... vy víte co. (27.11.2019)

Jaume Collet-Serra a Liam Neeson, movie number four. Chvíľu som mal pocit, že či to nie je nejaké pokračovanie s ich predošlej spolupráce, ale nie je. Každopádne Neeson a Serra sú vo svojom a táto záhadná atmosféra thrilleru im sedí. Nie je to také strhujúce ako ich predošlé filmy (Non-Stop, Neznámy), ale príbeh a vlastne aj prostredie je celkom šikovné zakomponované a hlavne zaujímavé, čiže muž vo vlaku ani moc nenudí, kedže Liam musí pátrať po záhadnom cestujúcom, aby zachránil svoju rodinu. Záver je trošku predvídateľný, ale kašlať na to keď to baví a hlavne plynie ako voda. Za zmienku stojí aj dobrá hudba, ktorá pekne doplní atmosféru filmu. Obľúbený soundtrack: A Commuter's Trip, The End Of The Line. 80% - 4* (19.01.2018)

Dovolte mi na úvod citovat výňatek ze smluvních přepravních podmínek společnosti Metro-North Railroad: „…pověřená osoba je oprávněna vyloučit z přepravy: a) osobu, která se na výzvu neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku, b) osobu pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek, c) osobu, která pro mimořádné znečištění oděvu nebo obuvi může být spolucestujícím na obtíž, d) Liama Neesona..“ Vždyť ten démon prostředků hromadné dopravy řádí takovým způsobem, že na něj museli zavolat manžele Warrenovy..! Už úvodní střihová koláž denní rutiny naznačila, že parafínový Collet-Serra tentokrát nemá svůj den. Thrillerová pasáž, kdy pojišťovák na dlažbě přijme výzvu a bloumá po vlaku jak průvodčí se stařeckou demencí, ještě tolik smíchu nevyvolá, ale od kytarové rubačky se to definitivně zvrhne a přehodí výhybku z trati Non-Stopu na slepou kolej. Neeson lítá mezi vagóny jak za časů Qui-Gon Jinna, digitální triky jsou brutálně nepřirozené a vyvrcholení překvapí snad jen diváky s bílou holí. Nejhorší ovšem je, že Liam vypadá poněkud unaveně a já mám obavy, aby ho v dalších filmech nezačali cestující pouštět sednout.. (05.04.2018)