Réžia:
John HustonKamera:
Harold RossonHudba:
Miklós RózsaHrajú:
Sterling Hayden, Louis Calhern, Jean Hagen, James Whitmore, Sam Jaffe, John McIntire, Marc Lawrence, Barry Kelley, Teresa Celli, Marilyn Monroe (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Když všichni jsou prohnilí, je pro ně zločin jediná naděje na změnu. Lupič-gentleman německého původu, známý jako Doktor, se specializuje na vloupání ve velkém stylu. Po návratu z vězení hodlá se svojí bandou uskutečnit loupež v hodnotě jednoho milionu dolarů. Brilantní plán se jim podaří uskutečnit. Udržet uloupené peníze v tajnosti je mnohem těžší úkol. Členové bandy se snaží jeden druhého navzájem využívat a také za sebou zamést stopy... Kriminální film Johna Hustona je přepisem stejnojmenného detektivního příběhu spisovatele a scenáristy W. R. Burnetta. Jeho děj se odehrává v Chicagu ve 40. letech. Herec Sterling Hayden se představí v úloze lupiče Dixe Handleye, James Whitmore jako jeho zločinecký kolega Gus Minissi. V malinké roličce se v příběhu doslova mihne Marilyn Monroe, která ztvárnila roli Angely Phinleové. Hudbu k filmu napsal známý skladatel maďarského původu Miklós Rózsa. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (73)
,,AJ KAŽDÝ ZLOČIN JE VLASTNE URČITÁ FORMA ĽUDSKEJ SNAHY." __ Oscarové nominácie pre režiséra alebo kameru poukazujú nielen na kvality tohto filmu, no takisto na niektoré jeho inovatívne, v dobe vzniku moderne pôsobiace postupy. Hoci bol vtedy Miklós Rózsa všeobecne uznávaným skladateľom, pre celý film zložil dohromady asi päť minút hudby, ktorá doprevádza úvodné titulky a niekoľko záverečných minút, čo jej pridáva na výnimočnosti a snímke ako celku na realistickosti. Predovšetkým druhá polovica filmu od spáchania lúpeže je po diváckej stránke mimoriadne vďačnou a má čím zaujať. V deji nemožno určiť jednoznačnú hlavnú postavu a tí viacej všímaví určite spoznajú v hrbatom Gusovi v podaní James Whitmora starého kriminálnika Brooksa zo ,,Shawshanku", kde akoby išlo o identickú postavu zostárnutú za roky väzenia. (524. hodnotenie, 44. komentár k filmu) ()
Přijde mi zajímavé, že Asfaltová džungle je na ČSFD 3. nejlépe hodnocený film v herecké filmografii Marilyn Monroe, ačkoli zde ztvárnila pouze malou postavu a její herecký prostor v téměř dvouhodinové stopáži snímku čítá pouhých několik minut (MM se zde objevuje pouze ve 2 scénách a její jméno dokonce ani není uvedeno v úvodních titulcích - vypsáno je až v těch závěrečných; ve svých tehdejších 24 letech je však skvostná a je vyloženě ozdobou celého filmu). Je tedy jasné, že film si vysoké hodnocení nevysloužil kvůli ní, ale díky svým filmařským kvalitám, jimž (kromě skvělé kamery, hudby a hereckých výkonů) dominuje především perfektní scénář. Na začátku jsem se sice trochu ztrácel v množství postav, ale pak už jsem se chytal a velmi mě bavilo na to koukat - napínavý děj si udržel mou pozornost až do konce, který mě hodně zasáhl. Výtečná černobílá klasika, která musí potěšit každého fandu noirovek a starých kriminálek obecně. ()
Noir, ktorý položil základy heist filmu a čiastočne tak ide o predobraz kultového Rififi či Melvilleových krimi... Keď jediným východiskom je zločin. Jeden sníva o uháňaní mexických dievčat, ďalší o odvrátení bankrotu a iný zasa o vrátení sa na rodinnú farmu a jej obnovení. Ciele sú rôzne, prostriedok rovnaký. Skvelý výstižný názov, rovnako dramaturgický obluk. Možno by som uvítal viac exteriérových scén, ale vývoj príbehu predsa len zvádzal k interiérom, kde sa dobre pracovalo s viacerými obrazovými plánmi. Po cca 10 rokoch som údel hrdinov precítil hlbšie, hlavne Sterlingov koniec ma celkom dojal. 4,5* ()
Líbil se mi ten úvod kdy se Sterling Hayden schovává před policii ve vylidněném Chicagu a do toho bouří Rozsova hudba, která svojí mrazivou náladou poznamená celý zbytek snímku. ASFALTOVÁ DŽUNGLE je klasický noir o jedné loupeži a následných událostech. Hayden je výborný a mnohem mnohem lepší než v později natočeném a žánrově přibuzném THE KILLING a scéna loupeže je mrazivá, ale do absolutní dokonalosti ji pak dotáhnul Dassin ve svém RIFIFI. ()
Asfaltovou džungli jsem zhlédl v rámci televizního cyklu noirových filmů, ačkoliv k typickému zástupci žánru má hodně daleko. Spíše jde o klasické heist movie s několika noirovými prvky. Počátkem 50. let šlo nejen v rámci žánru o zřejmý nadprůměr, dnes už vyčnívá jen několik čtyřhvězdičkových scén, jako je ta s gramofonovou deskou, kdy jediný song a krátké okouzlení dívčím půvabem rozhodne o dalším osudu jednoho velkého hráče. Nejlepší dojem jsem měl z postav zkorumpovaného požitkářského právníka Emmericha a prohnaného Doca, strůjce loupeže. Jejich představitelé se s rolemi popasovali znamenitě. Naopak Marilyn Monroe opakovaně dokazuje, že byla jen hezkou tvářičkou, za kterou scházel herecký kumšt. Největší prostor dostala bohužel sentimentální a melodramatická postava zlodějíčka Dixe, který se pokouší vrátit ke svým kořenům na farmě v Kentucky a pověsit zločinecké řemeslo na hřebík. Podle mého to není ku prospěchu věci, stejně jako závěrečný moralistní výstup vysoce postaveného policisty. Skutečný noir by byl mnohem cyničtější a místo slzopudné tragiky by pracoval s pocitem hořké deziluze. Co se ale Hustonovi povedlo výborně, je komplexní zachycení sociálních skupin, které se v té době podílely na americkém podsvětí - od řadových nýmandů přes zkorumpované policisty až k šéfům a postavám v pozadí. Celkový dojem: 65 %. ()
Galéria (50)
Zaujímavosti (19)
- Jack Warden v tomto filmu debutoval. (Pumiiix)
- Huston upravil pôvodný scenár z pera Bena Maddowa a obrátil pozornosť od aktivity policajného komisára oveľa viac smerom k zločincom. Napriek tomu dielo zahŕňa aj komentáre komisára a proces vyšetrovania prípadu. (Biopler)
- Marilyn Monroe svoj výkon v tomto filme považovala za jeden zo svojich najlepších v jej kariére. (westerns)
Reklama