Strýko Buck

Podobné typy filmov už síce majú svoj vrchol dávno za sebou, ale ak ku strýkovi Buckovi pristúpime s určitým nadhľadom a toleranciou, nájdeme i niekoľko vtipných a vydarených momentov. No ak by mal strýko Buck v kolonke rok vzniku čislo začinajúce sa dvojkou, s veľkou pravdepodobnosťou by som celý film zvozil pod čiernu zem. (09.06.2005)

Pohodová komedie na nedělní odpoledne. Nic víc, nic míň. V konečném důsledku jsou 4* malinko nadhodnocené, ale kromě uloudaného děje jsem nenarazil na vážnější nedostatek. Děti jsou supr a strýček je zde od toho, aby se staral a to taky dělá...vrtačkou, sekyrkou, golfovou holí...hold, každý má své výchovní metody :-) 70% (08.11.2008)

Množstvo nezabudnuteľných gagov, napríklad kultové Buckove auto, rituálna vražda, práčka, alebo sekerka. Film má skvelé herecké obsadenie. Na čele je úžasný John Candy. Poteší aj malý Macaulay Culkin, ktorý svoju rolu zvláda tradične skvelo (úžasná scéna otázok s Candym). Scenár je chytrý a nemá slabé miesta. Klasický John Hughes. (07.01.2006)

Pecka. John Hughes je v Evropě (a u nás speciálně) mezi širokou veřejností skoro neznámý tvůrce, jehož jméno by lidem teoreticky mohlo být povědomé maximálně ve spojení s pozicí scénáristy Sám doma, přesto patří v USA k legendám a nejlepším tvůrcům 80's. Navíc si teď z hlavy nejsem s to vybavit žádného tvůrce, který by uměl s takovou lehkostí a bez závanu trapnosti točit filmy o náctiletých. Klobouk dolů a musím říct, že je škoda, že toho nenatočil víc. To samé platí i o Johnu Candym, který tady maximálně exceluje. Uncle Buck, Breakfast Club i Ferris Bueller's Day Off jsou pak filmy, jejichž zápletky sice můžou znít naprosto tuctově, ale scénář a režie z nich činí roztomilé sondy do života americké mladé generace let osmdesátých, které rozhodně za vidění stojí. 85% (24.09.2015)

Taková pohodová, rodinná oddechovka na jedno použití. Humor sice chvílemi skřípe, ale díky přesnému Candymu se pořád bavíte. Děti se chovaly překvapivě přirozeně a vcelku nestrojeně, a tak jediná postava, která mi vadila svojí trapností byl Brouk. A ikdyž se sem tam nějaké to klišé objevilo, pořád to zachraňují dobře napsané dialogy a již zmíněný John Candy, takže ve výsledku lepší průměr. (19.09.2009)