Pod pieskom

Kdo si co navaří, to si i sní. Co na tom, že ještě ani nezačali kuchařský učňák a ten, co si to jídlo objednal, se už rozplynul nad Berlínem jako dým.. Flagrantní porušování Ženevských konvencí a zároveň nejhorší válečný zločin dánské historie. Kruté drama, kde z moře smrtícího písku tu a tam vykoukne ostrůvek lidskosti, protože jak je dobře známo, pokud poznáš nepřítele osobně, hůře se ti bude zabíjet.. Apropo, kdo má rád adrenalin a trampolínové sporty, na plážích Skallingenu je stále kolem deseti tisíc funkčních min.. (19.07.2016)

Krásný film, kteří určitě stojí za to vidět. Alespoň pro milovníky válečných (a protiválečných) filmů. Roland Møller zahrál roli seržanta, který dohlíží na nenáviděné německé vojáky, skvěle. Jeho vývoj se mu zračil ve tváři a chvílemi jsem litovala, že film není dvojnásobně dlouhý, aby vše mohlo probíhat ještě pomaleji a přirozeněji. Film si přinejmenším nominaci na letošního Oscara zasloužil. Nebudu se divit, když bude sbírat po světě ceny dál. (02.03.2017)

Výborně napsané drama, které klade velmi nepříjemné otázky ohledně morálky, zodpovědnosti, viny a trestu. Je těsně po druhé světové válce a dánské pobřeží je zamořené obrovským množstvím min. Nikomu se při jejich likvidaci nechce riskovat nejhorší a logickým důsledkem je povolání válečných zajatců. Voják pověřený dozorem nad jednotkou nemá nejmenší důvod být k Němcům shovívavý, vlastně jim léta ponížení a strádání chce vrátit i s úroky. Jenže na Jutském poloostrově se na sklonku války nevyskytovali zkušení váleční veteráni, bojeschopné muže hroutící se německá říše potřebovala na kritických úsecích fronty. Voják ke svému překvapení zjistí, že dostal na starost skupinu mladých kluků ve vojenských uniformách. Odhodlání srazit zajatce na kolena a zdeptat je dostává první trhlinu. Viník války a poražená strana jsou jasné, ale jak velký má být trest a kdo přesně má vinu splácet, už tak jasné není. Under sandet je film, který zlidšťuje protivníka tím, že ukazuje jeho tvář. Stojí v opozici proti starověkému oko za oko, zub za zub. V téže době, kdy se příběh odehrává, řešily evropské země problém kolaborace a menšin tvořených příslušníky poražených národů. Tam, kde se od počátku dařilo tlumit vášně a spoutat snahu o odvetu a kde dovedli říct stop morální otrlosti, dopadli nakonec daleko líp a odolali nástrahám politického radikalismu. Na druhou stranu je dobré nahlížet na události a problémy ze všech stran a pro pochopení pohnutek dozorce si dovolím doporučit ke zhlédnutí třeba Pianistu, Jdi a dívej se nebo Saulova syna. Celkový dojem: 95 %. (18.08.2017)

Věřím, že to takto asi nějak doopravdy bylo? Věřím. Kousek smutné historie, ve které po skončení druhé světové války němečtí zajatí vojáci vyčistili dánské pobřeží od pěchotních min. Film, ve kterém nikdo netvrdí, že nejlepší řešení musí být dobré. Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=bplXvG18De4 (23.11.2016)

Originálny pohľad na vojnu aj z druhej strany a tak akosi ľudsky. Smutný námet s extrémne silným príbehom, ktorý ma držal v napätí a smútku od začiatku až do konca, úplne ma pohltil. Dostalo sa mi skutočného pohľadu na vojnu, zo strany obyčajných ľudí i vojakov, čoho výsledkom bola zmes rôznych pocitov, hlavne však hnevu a hrôzy. Vojna kriví charakter ľudí, to je stará známa vec, avšak v tomto filme sa veľmi tvrdo poukazuje aj na fakt, že je i nevyčerpateľnou studnicou rôznych nezmyselných predsudkov a že proste berie ľuďom racionálne myslenie. Bolo to nádherne ukázané na postave seržanta, ktorý na začiatku plný nenávisti dostal za úlohu dohliadať na 14 nemeckých zajatcov (ešte deti), aby po sebe "upratali". Postupne sa však jeho názor na týchto chlapcov začne meniť a on tak konečne získa to, čo vo vojne stratil - svoju ľudskú tvár. Ten záver určite nenechá nikoho chladným, emotívne a veľmi, veľmi smutné. Nádhera. (23.05.2016)