Pasca na zlodeja

Vánoce by měly být převážně svátky klidu a pohody, ale stále častěji se stávají vděčným tématem napříč celou škálou filmových žánrů a to nejen komedií, rodinných filmů ale i hororů. Což je samozřejmě jen a jen dobře. Namlsán zajímavým úvodem jsem očekával další tradiční „home invasion“, ale Chris Peckover mně svým pojetím tohoto filmu docela překvapil. Nejde sice o žádnou nezapomenutelnou pecku, ale dá se zde narazit na několik velice zajímavých zvratů, rafinovaných kliček a především pro někoho dost šokujícího vyvrcholení. Je sice pravda že jsem si z této naservírované vánoční podívané nesedl doslova na zadek, ale postupně gradující atmosféra a především proměna charakteru jedné z postav stály určitě za pozornost. Navíc jak Olivia DeJonge tak i Levi Miller podali docela uspokojující herecké výkony. Pohledná mladá herečka se od této chvíle dostává do mého hledáčku a věřím, že tohle není poslední film, který jsem s ní viděl. Levi Miller ten malý vychytralý bastard sice ve své nápaditosti značně pokulhává za našim starým známým Kevinem McCallisterem, ale tak on měl vlohy zas pro něco jiného. Nechci ale zbytečně spoilerovat. Trošku mě však zamrzelo, že zásadní zvrat přišel na můj vkus už moc brzy. Divák si tak nemohl naplno vychutnat onu nevědomost, která je snad i nejdůležitější ingrediencí u podobných filmů. 60% (26.12.2017)

7/10. Snímek jsem sledoval po událostech 21.12.2023, což mi pomohlo najít další souvislosti a poznatky se zkřivenou osobností hlavního malého psychopata, co šikanuje snad všechny v jeho okolí. Rozmazlený malý smrad, ze kterého by vyrostlo podobné monstrum, co bylo právě v již zmíněné datum  ve všech novinách. Předvánoční atmosféra a hlavně sympatická Olivia DeJonge jsou primárními taháky tohoto filmu. Pokud jej budete brát vážně, budete zklamáni. Je to taková hororová vánoční oddychová komedie. Film o kterém jsem nikdy v životě neslyšel, a který mě nakonec velice mile překvapil svou absurditou a v závěru splněnou karmou. Nechápu tak nízké hodnocení - asi tady pár lidí čekalo další "V zajetí démonů", když uvidělo žánr horor. (24.12.2023)

„Za trochu lásky šel bych světa kraj, šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý. Šel v ledu, ale v duši věčný máj, šel vichřicí - však slyšel zpívat kosy.“ Fakt netuším, proč se mi u filmu vybavily verše českého klasika, ale s dovolením je lehce pozměním. „Pro ňadro chůvy šel by světa kraj, s pistolí nabitou o pusu prosí. Koledu, ale v duši smrti ráj, kluk vraždící - šik puboš, ten to kosí!“ Btw, zda měl Jaroslav Vrchlický v mládí chůvu, to nevím, já bohužel neměl. Což je možná i dobře, protože puberta se mnou taky pěkně třískala o futra, i židle jsme doma měli a nějaká lepicí páska by se taky našla... Uf, mazlík jeden, ten mi dal. Přísně vychovaný, uhlazených způsobů i mluvy, roztomilý andílek, jen ho šoupnout do betléma místo Jezulátka. Přitom těžký psychopat, s odbornou psychiatrickou diagnózou FAGU (Funny adolescent games USA). Aneb holku si vánočními světýlky ověsí, lásku jí vyjeví, ona se z toho zjeví a lítosti slzy uroní. I já. Čtyři. (27.02.2021)

Já nevím, jestli je to tím, že jsem dlouho žádné horory ani jejich podžánry neviděl, ale já si teď těžce libuju. Nejenže jsem si předevčírem naprosto luxusně užil 47 meters down, ale včera jsem si pustil Better watch out, o kterém jsem neměl ani šajnu. No a nasál jsem tak intenzivní vánoční atmosféru jako před rokem s Krampusem. Tohle prostě sedlo jak prdel na hrnec. Jen mě trochu zklamalo, že to skončilo s otevřeným koncem. Ale nedá se svítit, musím opět hodnotit maximálně. :))) (01.11.2017)

*Jděte do toho s co nejméně informacemi, nekoukejte na trailer, nečtěte obsáhlejší recenze* /// Film jsem měl v merku už poměrně dlouho, dejme tomu rok a něco, a věděl jsem o něm jen tolik, že se snad má jednat o nápaditou hororovou variaci na Sám doma. S prvními festivalovými ohlasy jsem zaznamenal informaci, že je nejlepší před zhlédnutím o filmu víc nevědět, a tak jsem se toho držel a zkusil si pro jednou jít do filmu téměř naslepo. A dobře jsem udělal! Za tu dobu, co jsem na film čekal, mě napadla spousta možných hororových variací na Sám doma (třeba, že budou ten barák střežit před Santa Klausem, haha), ale to, co skutečně přišlo, na to jsem tedy připravený nebyl. Po dlouhé době mě něco fakt překvapilo. A to nejenom vývojem děje, ale i atmosférou, čekal jsem to odlehčenější ... a ono je to ve skutečnosti docela ostré. Na konci roku tohle rozhodně půjde do hororové TOP desítky letoška a Chris Peckover má po Undocumented další povedený zářez. (06.10.2017)