Niť z prízrakov

Tváří se to jako mramory seroucí červená knihovna pro distingované publikum, které i tiché pokašlání bere jako nejhrubší projev hulvátství. Nic však nemůže být vzdálenější pravdě, protože pod povrchem to vře skrze intenzivní podprahovou tenzi vztahů, ze které by bratři Mrštíci uchcávali černohumorným blahem. Rozhodně to není pro každého (nikoli však ve smyslu "je to pro náročnějšího diváka"), najde se spousta těch, kteří budou mít rádi první tradičněji pojatou polovinu zatímco patologickou druhou ne a naopak. Přitom jdou ruku v ruce a jedna bez druhé by nefungovala. Day-Lewis je za výkon na piedestaly vyzdvihován plným právem; jak ostatně také jinak. Ovšem to že duo Vicky Krieps a Lesley Manville není v jeho stínu, ani mu není pouhým sparring partnerem, ale je s ním i přes méně vděčné role ve stejné váhové kategorii, to až tak často zmiňováno není. A mělo by. Přímo s Andersonem je to pak horší, protože z jeho komplexního filmařského výkonu stěží určit, zda je lepší kameraman, scenárista či režisér. Nit z přízraků by u většiny tvůrců byla majstrštykem, k jehož kvalitám by se pak neúspěšně snažili po zbytek kariéry přiblížit. U Andersona je "až" tím třetím vzadu. A to má kariéru stále před sebou. (31.01.2018)

Ne, Anderson nepůjde divákovi napřed. Fassbinderovsky "nevýrazný" konec vybízí k hlubšímu přemítání o předešlém ději. Bál jsem se, že po Inherent Vice bude chtít PTA natočit něco víc "na jistotu", co posbírá zase pár Oscarů, aby mu investoři znovu začali věřit před nějakým následujícím ambicióznějším projektem. Ale opak je pravdou. Jsem spokojený a těším se na druhou projekci. (30.01.2018)

Spolupráca fenomenálneho britského herca Daniela Day-Lewisa a kalifornského režiséra, scenáristu a producenta Paula Thomasa Andersona, mi pripomína inú, podobnú, legendárnu dvojicu, t. j. Humphrey Bogart a John Huston, a s ich bravúrnym Pokladom na Sierra Madre, pričom podotýkam, že si títo dvaja borci sadli k spoločnému stolu viackrát, tým chcem naznačiť, že spred desiatich rokov sa nepodarilo s plnými dúškami naviazať na výnimočnú Čiernu krv, ktorú mnohí považujú za úplný majstrovský film, čo si zaslúži porovnávať sa so slávnym Občanom Kaneom... Démonický Daniel Plainview je chlapík, ktorého by som asi nikdy v živote nechcel stretnúť, a réžia P.T.A. mi jasne dáva dostatočne na zreteľ, že to intenzívnejšie a sugestívnejšie podtrhuje, a ak by som si mal vybrať medzi „fantómovým vláknom” , áno, tak sa dá voľne preložiť názov najnovšieho snímku Andersona a týmto spomínaným filmovým projektom z roku 2007, kde sa po prvýkrát stretli, neváham ani na mikro stotinu sekundy, a rýchlosťou svetla volím to, čo po celý čas naznačujem... Ale tým nechcem povedať, že módneho návrhára Reynoldsa Woodcocka z povojnového Londýna, by som načisto zavrhoval. Keď sa zakaždým objaví Dano v novom filme, tak to je UDALOSŤ danej sezóny. Ako trebárs Stanley Kubrick nakrútil nový film. Dá sa povedať, že obidvaja sú, boli zriedkaví tvorcovia, tak o to väčšia intenzita nadšenosti. Okolo tejto postavy sa väčšinou pohybujú samé ženy, kde dve z nich zohrávajú kľúčovú úlohu. Jedna je jeho sestra Cyril, ktorá potrebuje mať vo všetkom dokonalý prehľad, má určitú kontrolu nad svojim bratom, a druhou bude Alma, servírka z kaviarne, ktorú tam Reynolds zbalil. Chce ju na chvíľu využiť, pohrať sa s ňou, ako s dajakou hračkou, a potom ju odhodiť, ako špinavú handru, ale postupom času zisťuje, že to nebude také jednoduché. Alma je neodbytná, pomocou šikovnej metódy ho zmanipuluje, aby sa stal totálne poddajným... / Trojica hereckých výkonov, je na vysokej úrovni, okrem Daniela, sú excelentné i Lesley Manville, ako jeho pokrvná príbuzná, a taktiež „právoplatná manželka” Alma. Naprosto fascinujúce sú KOSTÝMY, ktoré nikdy nezlezú zo záberu, tak isto ako Day-Lewis, ktorý si v podstate ukradol film sám pre seba, ktorý je zároveň jeho posledným. Normálne som mal pocit, že sa pozerám na Odviate vetrom, kde boli herci oblečení v pestrofarebných kostýmoch, ktoré až bili do očí, a pritom to v oboch prípadoch nepovažujem za vadu. Všimol som si, že P.T.ANDERSON nezavolal svojho dvorného kameramana Boba Elswita, a všetko si nasnímal úplne sám, a zvládol to na jednotku s hviezdičkou ! Používa zvláštne uhly kamery, ktoré mne osobne sú určite po chuti ! V celom snímku sa nesie taká nepríjemná atmosféra, mal som až zimomriavky, keď som hltal jeden záber za druhým, dal si na nich extra záležať, ale REPETE sa opätovne nekoná, aj keď „pozoruhodný” , je vhodný prívlastok pre film ! (17.02.2018)

Daniel Day- Lewis končí respektive odchází do hereckého důchodu. A jako poslední projekt si vybral druhou spolupráci s režisérem Paulem Thomasem Andersonem se kterým dříve pracoval již na filmu Až na krev. A jak to tak většinou bývá u jeho filmů tak Daniel Day-Lewis táhne celý film. Do role se opět totálně vžil, žije s ní, trpí s ní a člověk by mu i přál toho čtvrtého Oscara (kterého nedostal ale Day-Lewis už si stejně nic dokazovat nemusel). Zaslouženým Oscar byl ten za kostýmy a vzhledem k filmu, který se točí kolem módního návrháře museli být kostýmy tak nějak automaticky dokonalé, jsou ale ještě dokonalejší než by se dalo čekat. Ty kostýmy jsou prostě pastvou pro oči a například bych nikdy neřekl, že si někdy užiji scény kdy se vyrábějí či zkouší. PTA to dokázal. Na Oscara mohla dosáhnout i hudba Jonnyho Greenwooda (člen Radiohead) který je překvapivě klidná s výborným využitím klavíru. Greenwood bohužel ostrouhal, na druhou stranu je ale pravda, že byl ten rok plný výrazně pamětihodnějších soundtracků. Super jsou i dámy ve vedlejších rolích-Lesley Manville a Vicky Krieps. Především o té druhé jsem nikdy předtím neslyšel a vyrazila mi dech. A cynická sestra v podání Manville je prostě výtečná. Všechno to diriguje perfektní režie Paula Thomase Andersona který dokáže udělat film zajímavým. Většinou je výhodou, že režíruje člověk který i napsal scénář a Anderson to u svého zatím posledního filmu dokázal znova. Začátek je perfektní a perfektně plyne a utíká. Uprostřed jako by ale někdo zmáčkl brzdu a neskutečně se drhne a v podstatě zklamává po výborném začátku. Všechno však napraví konec který sice není na úrovni začátku ale rozhodně není tak zbrzděný jako prostředek. Celý ten film ale nevypadá jako film které vznikají dnes. A je to dobře. Líbila se mi menší kamera, retro atmosféra i občasné pocity jako bych se díval na něco z dob Francise Forda Coppoly či Stanleyho Kubricka, jejichž příznaky Paul Thomas Anderson v sobě rozhodně má, pořád jsem v něm ale toho vrcholného filmaře rozhodně neobjevil. Překvapivě perfektně plynoucí film který perfektně funguje většinu svého času a především velmi důstojně zakončuje hereckou dráhu jednoho hereckého velikána. Day-Lewis možná není v Niti z přízraků ve své životní roli, přesto ale dostál své pověsti hereckého profíka a rozloučil se v nejlepší formě a zároveň s filmem, který rozhodně stojí za to vidět...... (02.02.2018)

Zprvu v celku nadějné drama, které cca. v polovině mutuje v cosi prapodivného a v tomto prapodivném duchu už bohužel l zůstane. Stopáž je těžce přepálená, postavy se po většinu filmu motají v nezáživném kruhu a dokonce i "zvraty", kterými je příběh prokládán, selhávají; jako bych sledovala něco, co už jsem jednou viděla (a co už znovu vidět nemusím). Filmy PTA mi zkrátka nesedí. 2* za sheldonovského DD-L a za krásné šaty. (31.01.2018)