Niť z prízrakov

Dlouho, opravdu dlouho nepamatuji tak ladně plynoucí film. P.T. Anderson je Umělec, Day-Lewis předvádí nesnesitelnou lehkost herectví, Vicky Krieps je obrovský herecký objev a ta hudba, ta geniální hudba, ladí k filmu stejně jako Woodcockovy šaty k ženám. To, jak příběh vygraduje a cynicky se zakončí, to byla pastva pro moje smysly a černohumornou duši. Fantastický zážitek. (12.04.2018)

Zpočátku mě to nebavilo a uvažoval jsem, zda z kina odejít. Nakonec jsem vydržel, protože jsem si říkal, že Paul Thomas Anderson přece nemohl natočit špatný film. A ono mě to do sebe skutečně nakonec vtáhlo - mj. díky bezchybnému obsazení a dokonalým hereckým výkonům - Daniel Day-Lewis a Vicky Krieps v hlavních rolích jsou oba neuvěřitelně skvělí (každý z nich jiným způsobem) a mimořádně přesvědčiví. Ocenil jsem i úchvatnou kameru, super soundtrack, pomalé tempo i samotný námět. Film delikátních filmařských kvalit, který mě zasáhnul podobnou silou, jako režisérovy předchozí snímky - i Nit přízraků pro mě byla velmi silný divácký zážitek. Pouze mi moc nesedl závěr snímku, který mi tam subjektivně prostě neseděl a přišel mi odchýlený od logiky zbytku filmu. 130 minutová stopáž naopak za mě nebyla problém. (31.01.2018)

Doháněčka posledních oscarovek a rozhodně ne zbytečná. Přemýšlím, copak jsem s Day-Lewisem v hlavní roli viděl, a že těch možností vlastně ani tolik není. Posledního mohykána, kterého jsem skoro celého protrpěl, Scorseseho (možná slabší) Gangy v New Yorku a Lincolna v kině, kterého jsem si naopak užil maximálně a dotyčnému anglickému hereckému velikánovi byla tahle role ušitá přímo na míru. A stejně tak ta jeho jeho nynější poslední a tolik propíraná. A já si nemůžu pomoct, ale Phantom Thread mi připomíná takové gentlemanské Odstíny šedi. S nebesky jistější režií Paula Thomase Andersona a v kulisách a kostýmech, právem ověnčenými zlatým plešounem. Nit z přízraků je 130 minutovou velkou hrou. Hrou o nadvládu, sebekázeň, uspokojení (v tomto případě spíše duchovní, než fyzické, ovšem tady nám scénář cíleně nedává jasná vodítka) a samozřejmě pokušení. Hrou s bohatýrem, který jasně dominuje křehké dívence odnikud, jenom aby se nakonec možná sám zapletl do pevných sítí své vyhlídnuté společnice. Naproti tomu ovšem nerozehrává žádné teatrální divadlo a pomaličku polehoučku se sune pevným krokem ke snadno zapamatovatelnému konci, který ohromí spíše svou jednoduchostí, než čímkoliv jiným. A je zkrátka nádhera se na to dívat. Nebýt zvolnění v druhé polovině, půjdu s hodnocením úplně nejvýše. Daniel Day-Lewis odchází do hereckého důchodu a mně extra chybět nebude, ovšem jeho tři rekordní oscary za hlavní roli zůstanou navždy zapamatovány. (30.03.2018)

Zprvu v celku nadějné drama, které cca. v polovině mutuje v cosi prapodivného a v tomto prapodivném duchu už bohužel l zůstane. Stopáž je těžce přepálená, postavy se po většinu filmu motají v nezáživném kruhu a dokonce i "zvraty", kterými je příběh prokládán, selhávají; jako bych sledovala něco, co už jsem jednou viděla (a co už znovu vidět nemusím). Filmy PTA mi zkrátka nesedí. 2* za sheldonovského DD-L a za krásné šaty. (31.01.2018)

Nevím, co je větší přírodní úkaz. Jestli Nit z přízraků jako taková, nebo Anderson, který si tady na vysoké úrovni zajistil režii, scénář i kameru... Tenhle film jednoduše boří vše, na co jsme byli v současné kinematografii zvyklí. Člověk má chvíli pocit, že kouká na komplexní drama o vztahu dvou lidí, které se na oko tváří jako Pigmalion (My Fair Lady), ale ve skutečnosti odkrývá úplně jiné stránky lidského života. Náhle se však všechno s ladnou elegancí obrátí až k tragikomedii, která je úžasně nenásilná a až děsivě přirozená. Pokud máte někdy letmý pocit, že byste se mohli nudit, vykreslí se před vámi "zčistajasna" tato složitá struktura vjemů a pocitů, která diváka zaručeně vyvede z míry. I tak... Nakonec pět hvězd dát nemůžu, protože někdy se komplikovanost projevila až moc pozdě. (31.01.2018)