Contratiempo

Precizně vykonstruovaná báchorka s osudovými rozhodnutími a neuvěřitelnými náhodami, kde  jedna z point na diváka celou dobu pořvává ze všech zákoutí příběhu.  Dokonalé však v tom, že lze právě prohlásit "jedna z point" , ta druhá a neméně důležitá  a řekněme genderově zajímavá (více o ní spoilerovat nehodlám) mě pak opravdu nadchla. Ve Španělsku se thrillerům opravdu daří a Contratiempo rozhodně patří k tomu nejlepšímu. Čtyři verze skutečnosti pro soud, která je ta pravá? (01.06.2021)

Španieli v celej svojej kráse. "Contratiempo" však treba sledovať s veľmi silnou dávkou neurotík, ktorých užitie by sa zišlo najmä v závere, keďže posledná tretina si doslova robí "žarty" s divákovej mysle. Nie každý to vstrebe, no kto áno, bude svedkom "podobného" zázraku, ako Ja 8.3.2017 o 20:45 toho historického, na Camp Nou, kedy Barcelona vyprášila PSG /6:1/ Hodnotením som to mierne prehnal, ako hlavný rozhodca určitými verdiktmi, no keď máte v srdci "Blaugranas", koho to trápi ;) (14.03.2017)

Toľko vykombinovaných variácií, až to začalo byť únavné a navyše otravný ton hlasu tej Goodmanovej ma fakt zabíjal! Záverečné odhalenie, musím uznať, bolo výborné, ale čo z toho, ked' po toľkých možných twistoch som bol už psychicky na dne. A že film má relaxovať potom... Takže spravodlivých 50% u mňa. (02.03.2017)

Španělé jsou zpátky a opět ve formě! Když se řekne Španělská tvorba automaticky se mi vybaví klenoty : Zatímco spíš, La Cara Oculta, Divoké historky, El Cuerpo, Los ojos de Julia, Kůže kterou nosím a je jich samozřejmě více, ale tihle zástupci jsou nejhlavnější no a po dnešku si tam můžu přidat i Contratiempo. K ději nebudu vůbec nic prozrazovat, abych nezkazil zážitek, protože Zvratů je ve filmu nespočetně moc, jen v závěrečných 20 minutách jich je asi 5 a ten závěrečný doslova bere dech a koukal jsem nevěřícně s otevřenou pusou jak se mnou Španělé opět slušně vyje*ali. I přes pomalejší tempo se mi film líbil a nepředvídatelnost děje je vskutku hlavní devízou filmu. 80% (05.03.2017)

To, co mohla být jen uměle vykonstruovaná hříčka bez života, nakonec funguje velmi dobře díky zručné práci se subjektivní perspektivou (kvůli níž bych se na to někdy rád podíval znovu, i když více než logická a důmyslná mi přišla prostě zábavná na sledování). Zároveň mám ale obavy, že napodruhé a při plné znalosti fabule to hodně ztratí na své efektivnosti a zbyde “jen” hravě a dynamicky odvyprávěná španělská variace na Hercula Poirota o jednom sofistikovaném výslechu. Napoprvé ale převažuje spokojenost, protože Oriol Paolo to celé rozkličkoval tím způsobem, že divák, zuřivě odhadující možná vyústění, bude v závěru cítit satisfakci z toho, jak si ho film povodil a nedělal z něj přitom blbce. 80 % (08.01.2022)