American Horror Story - New York City

/// Tahle série si aktuálních 54% procent rozhodně nezaslouží, takže i přes výhrady, které k ní mám, nechám čtyři hvězdičky. Na NYC jsem se netěšil a po těch letech, co seriál sleduju šlo o první řadu, na kterou mě nenalákaly ani plakáty, ani trailer. Prostě ani ťuk. A přitom jsem se konečně mohl těšit na sérii, která si nastaví dvě příběhové linky a dokáže se na ně soustředit a nepřidávat deset dalších vedlejších (teda až na věštkyni, na kterou se potom poněkud zapomene). Jistě, není to příliš hororové a ke konci to zase klasicky zaskřípe, není to ale takový průšvih jako obvykle. K větší spokojenosti mi chybí větší dbání na detaily, takhle je to takové klasicky AHS sloppy (myslím že český výraz nemáme) s několika WTF momenty. Je ale fajn si potvrdit, že pořád jde přijít s dobrým námětem. Takže to s AHS ještě nevzdávám! Ještě bych rád vyzdvihl roli Leslie Grossman, která konečně není jenom nějaká blbka pro zasmání. (28.07.2023)

11. série: Bleju. Nejhorší série AHS v historii a oficiálně jsem se už každým dílem násilím nutila, abych si ho pustila. Tohle je tak odporná, levná, hnusná slátanina, která nemá hlavu ani patu, až podezřele divně kopíruje minisérii o Jeffreym Dahmerovi, přesto, že tu analogii jsem pochopila. Ale proboha ta laciná režie, nudné pasáže, nesympatické arogantní postavy. Asi až na dva díly to pro mě bylo naprosté utrpení. A ten finální díl? Vysvětlení dlouhé deset minut, při kterém hraje furt dokola jedna a ta sama strašná písnička, natočené jak pro debily, aby pochopil i člověk bez mozku to špatně zahrané metaforické divadlo roztažené na deset epizod, které ve finále uráží komunitu LGBTQ+ jejím ohyzdným zobrazením. Murphy to podle mě viděl tak maximálně z vlaku a akorát do toho sype. Totální dno a už to fakt přestaňte natáčet, prosím vás. Nedivím se, že OG herci už od toho dávají ruce pryč. (07.02.2023)

Série natolik Murphymu a spol. osobní, že neměla od začátku šanci na úspěch v mainstream vodách. Možná proto se jedná o nejlepší sérii od Hotelu (a experimentální (meta) Roanoke). Symbolika a metafory jdou ruku v ruce s mrazivou, a dost možná nejděsivější společenskou výpovědí. Závěrečná double trip variace na Chrismas Tale je bezpochyby tím nejemotivnějším od Orphans. Po křečovitém Double Feature řádná resuscitace série. (22.11.2022)

AHS bylo vždycky svoje, ale poslední tři série jsou solidní kvalitativní sešup. Ta zatím poslední je sice lepší než předchozí Double Feature a dokáže nabídnout solidní momenty, ale ani tak mě nedokázala nijak výrazně oslovit navzdory tomu, že chápu co tím chtěl Murphy říct a že to pro něj musí být hodně osobní téma. Bohužel do universa AHS mi to úplně nezapadá, jakkoliv je to po delší době v rámci série pokus o jiný a vlastně celkem originální přístup...50% (14.08.2023)

Bez menších spoilerů se z atypické kapitoly vypsat nedokážu. Přiznaně béčkový směr 1984 i Double Feature nahnal seriál do slepé uličky, kdy bylo potřeba zvážnět a přijít s příběhem, který (s nadsázkou) bude dávat smysl. A výsledkem je zážitek z horkem rozpálené metropole, kde někdo vraždí a někdo další taky. Dvě linky se proplétají tak dlouho, až se nakonec oddělí a zatímco jedna z nich se k AHS vesmíru hodí, ta druhá diváckou obec rozdělila velkou silou. Ryan Murphy totiž přišel s Angels in America(n Horror Story) a přestože bych podobný zážitek čekal v nějaké jiné antologii nebo třeba v Pose, nějakou záhadou to díky brilantnímu finálnímu dílu skličuje, dojímá, napíná úplně jinak než libovolná minulá série - a hlavně funguje. I navzdory tomu, jak scénář záměrně mate divákovo očekávání a naopak díky tomu, jak se sem hodí fistule Russella Toveyho, návrat slizkosti Zacharyho Quinta, metafory očividné i poschovávané a desetiminutovky, kdy se zdánlivě nic neděje, a přitom není potřeba nic dodávat. (21.12.2023)