Najtemnejšia hodina

Tenhle film pro mě stojí a padá s hereckým výkonem Gary Oldmana. Churchill v jeho podání působí jako nemohoucí, zmatené, mumlající a politováníhodné zvířátko zahnané do kouta, které každou chvíli trefí šlak, a vzápětí zase jako impozantně vitální a umanutě hřímající dědek. Ani nevím, jestli jsem někdy na nějaké postavě tak visel očima, protože mi přišla tak fyzicky přítomná/zahraná. (11.07.2018)

Rok 2017 přinesl zajímavě propojenou trojici filmů: Dunkirk, Nejtemnější hodina a Churchill. Tři filmy spojené tématem druhé světové války a jedné z jejich největších osobností. První dva jmenované dokonce mohou fungovat jako doplňkové filmy. Nolanův Dunkirk vypráví o klíčové operaci války z pohledu vojáků uvězněných na pláži v Dunkirku, kteří si zoufají, proč pro ně z domova nepošlou pomoc. A Wrightova Nejtemnější hodina osvětluje politické pozadí. Trochu ironicky ale Dunkirk Wrightovu filmu škodí, protože Nolan nám ukázal utrpení vojáků, kdežto ve Wrightově filmu vidíme hlavně politikaření. To je sice zajímavé, ale působí cynicky. Budiž Darkest Hour připočteno k dobru, že krátce uvidíme obětované britské vojáky v Calais, což je jedna z nejsilnějších scén filmu. Je mi proto i trochu líto, že Wright neukázal hrůzy války. Winstonovo drama by pak mělo ještě větší sílu, protože základní téma filmu je opravdu dobré. Budete vyjednávat s tygrem, když máte hlavu v jeho tlamě? Nebo budete bojovat? Wright kolem toho postavil fenomenální a elegantně natočené drama (nepleťte si ho ale s biografickým filmem). Obrovsky pomáhají herci - Gary Oldman jako Churchill je zkrátka výjimečný (nejlepší herecký výkon, co jsem viděla za poslední dobu), jeho hlas, gesta, řeč těla i mimika jsou k nepoznání. Ben Mendelsohn jako koktavý král má unikátní charisma a přála jsem si ho vidět víc. Na jeho scény s Oldmanem jsou radost pohledět - stejně jako Oldmanovy scény s úžasnou Kristin Scott Thomas. Nebudu se dále rozplývat nad herci, všichni jsou skvělí, tohle je prostě něco, co si Wright umí pohlídat. Spolu vytvořili dobře napsaný, silný a sofistikovaný snímek - sice ne jeden z nej Wrightových filmů, ale něco, za co se rozhodně stydět nemusí. (11.01.2018)

Historicky věrné, herecký výkon Garyho Oldmana brilantní (Oscar in coming...), kombinace vážných a humorných scén na jedničku. Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že z filmu, který pojednává o jedné z nejsilnějších osobností 20. století, mohl pan režisér vytřískat daleko víc. Alespoň, co se emocí týče, neboť jedinou opravdu silnou scénou je London Underground. Nebo by možná stačilo, kdyby byl film koncipovaný jinak než "odnikud nikam". (30.01.2018)

Neměl bych, ale stejně se od toho nemůžu oprostit. Ten rasově kvótový černoch z lidu znalý antické literatury mě tam prostě sral. Co se zbytku týče, místy velmi vtipné, klasicky podané, i když dialogům občas trochu jiskry chybělo. V nich Nejtemnější hodina ztrácí na Královu řeč asi tak dvě délky. Nikoli koňské, ale Churchillova nezbytného doutníku. Nejlepší věty tak zaznějí v premiérových skutečných projevech. To se to pak píše, když je půl práce hotovo. (12.01.2018)

K Nejtemnější hodině jsem měl od začátku výhrady, trailery mě nikterak zvlášť nepřesvědčily a očekával jsem sterilní oscarovku s výborně namaskovaným Gary Oldmanem, který mě posledních pár filmů už také příliš nebaví. No jenže mě naprosto vytrhl z letargie už samotný začátek, který není našlapaný nějakými "wow momenty," je "pouze" výsledkem precizní filmařiny Joe Wrighta (na jehož Pokání nedám dopustit) a mě to dokázalo naplno vtáhnout do dokonalého zážitku a už nepustilo takřka po celé dvě hodiny. A krom režie v tom hraje zásadní roli ještě několik proměnných. A tou hlavní jsou samozřejmě herci, kteří byli precizně vybráni a pevně zapadli do svých rolí. Počínaje samozřejmě Oldmanem, proti jehož čerstvému Zlatému glóbu a pravděpodobně i oscarovi nemůže říct nikdo ani popel, sympatické Lily James, která je takřka k nepoznání a už od Popelky mě neskutečně baví a konče mým oblíbencem Benem Mendelsohnonem, který se konečně dočkal pořádného přívalu výrazných rolí. Zde sice nemá roli nikterak vděčnou, ale ke konci jsem dospěl k závěru, že se mu i tentokrát z této příležitosti povedlo vymačkat maximum. A tou druhou neodmyslitelnou částí je samozřejmě podmanivá a správně tíživá hudba Daria Marianelliho, kterého sice nemám tolik naposlouchaného jako jiné hollywoodské stálice, ovšem v Darkest Hour jsem si každý Churchillův výrok v korespondenci s perfektním ozvučením neuvěřitelně užíval. Dvojkombo s Dunkerkem určitě bude velmi příjemné zpestření pro domácí sledování, v jistém ohledu bych se dokonce nebál říct, že je Nejtemnější hodina ještě napínavější než Nolanovo loňské veledílo. Zatímco se totiž Dunkirk zabývá tou praktickou částí operace Dynamo, tento film se zabývá vším, co se dělo na pozadí a musím směle uznat, že se tentokrát tvůrcům povedlo vyrazit mi dech. A to jsem takhle zkraje roku nečekal. (11.01.2018)