Najtemnejšia hodina

1. Film je postaven na komediálním mustru a tím, že z hlavního hrdiny dělá klauna. Tím jednak odzbrojí skeptičtější či neutrální (ve smyslu citové zainteresovanosti) publikum, jelikož mu předloží klišé v podobě sympatického nemotory, medvídka, kterého si prostě musíte oblíbit. Jakmile děj potemní, komediální prvky zůstanou ve stopovém množství, aby se divákova sympatie nevytratila, zbytek se transformuje v patos. 2. Se skutečností – především co se týče vykreslení Churchillovy postavy – nemá film nic společného. Místo toho je celý film agitací za národní hrdost, která je prostřední karikaturou historického filmu. Film kromě dosti přímočaré snahy pozvednout národní sebevědomí nepřinese ke zpracovanému tématu vůbec nic nového, naopak si bere ta nejprostší klišé, které se pojí s Churchillem i britskou kulturou jako takovou, přičemž všechno negativní vynechává, potlačuje, nebo karikaturně převrací. 3. Celý film by bylo možné vyjádřit i takto: Britové si myslí, že jsou úžasně roztomilí, jenže nejsou. 4. Podobně jako biografie Borise Johnsona, i Darkest Hour Churchilla využívá ke glorifikaci názorů jakéhosi „obyčejného člověka“ a to dost křečovitým způsobem. Což ovšem na druhou stranu neznamená, že – jak Johnsonova kniha, tak Darkest Hour - není ve svých základních tendencích funkční. 5. Po formální stránce se film drží na Joea Wrighta poměrně při zemi. Přesto je zde několik pěkných scén, dále celá průměrných a několik přímočarých klišé, které pomocí otřepaných vizuálních postupů podtrhují patetické vyznění. 6. Nemluvě o hudbě… 7. Pěkná ukázka šablon, s jakými Wright pracuje, jsou například scény s Churchillovou sekretářkou (celou situaci lze zároveň brát jako návod, jak si ochočit mladou holku na způsob Padesát odstínů čehokoli): nerudný medvídek Churchill ji nejprve na úvod seřve, aniž by se té chudinky mladé zeptal alespoň na jméno; na to je pokárán svojí korektivní sympatickou manželkou, načež se začne k mladé dívce chovat jakože pěkně, což dokládá zejména kapesník, který ji empaticky podá, aby si mohla usušit slzičky, když zjistí, v jak těžké situaci se jejich národ nachází. Dívka je mu pak naprosto oddaná. A takové srágory se, zdá se, lidem opravdu líbí. 8. Představoval jsem si, jaké by například byly reakce na film, který by v podobném stylu zobrazoval třeba Václava Havla. Těžko si každopádně představit, že by s tím byl kdokoli spokojený. 9. Shodou okolností jsem se dal do sledování populární série Game of Thrones – přišlo mi vtipné, když jsem si uvědomil, že zobrazení politikaření a mezilidských vztahů je zde o dost realističtější, než v případě Wrightova filmu. (12.01.2018)

Doufám, že to Garymu vyjde a vyhraje Oskara. Leta nám dokazuje, že je to pan Herec, neskutečný univerzál, dokáže přesvědčivě zahrát cokoliv. Jinak film lehký nadprůměr, většina filmu se odehrává v Churchill War Rooms. Při návštěvě Londýna minulý rok jsem si je prošel, návštěvu doporučuji. [Kino Atlas CSFD předpremiéra]. (10.01.2018)

Historicky věrné, herecký výkon Garyho Oldmana brilantní (Oscar in coming...), kombinace vážných a humorných scén na jedničku. Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že z filmu, který pojednává o jedné z nejsilnějších osobností 20. století, mohl pan režisér vytřískat daleko víc. Alespoň, co se emocí týče, neboť jedinou opravdu silnou scénou je London Underground. Nebo by možná stačilo, kdyby byl film koncipovaný jinak než "odnikud nikam". (30.01.2018)

Stačí přesvědčivé interiéry, zdatný kameraman a jeden bravurní herec k podnětné dějinné rekonstrukci a oscarovým fanfárám? Not really.... Gary Oldman si bezpochyby leští cenného plešouna zaslouženě a jeho projev mě zatraceně bavil, ale Joe Wright se tentokrát projevil jako nezajímavý rutinér, který možná umí poskládat obrázky hezky vedle sebe a hrát s divákem vtahující šarádu, jenže k tomu využívá dost podřadné fígle a zkratky. Jako televizní projekt by to bylo super, ale jako ambiciózní hvězdné drama to působí jednoduše, vedlejší postavy jsou ploché jak hrudník Cary Delevingne a vyprávění se mechanicky posouvá k vytyčenému cíli, aniž by se snažilo přidat něco ozvláštňujícího či uvěřitelně lidského - a když už se o to pokusí, vypadne z toho velká filmařská i dějová křeč (metro). Díky charismatu Churchilla, jehož film prodává opravdu bohatě, to dobře funguje na motivační úrovni a příběh je celistvý, ale Wright zkrátka není Spielberg, jehož Lincoln došel v závěru skrze mnohem promyšlenější prolínání soukromé a politické linie nesrovnatelně silnější katarze. Na jedno pohodové zhlédnutí ale hodně OK... (18.03.2018)

Výborný Gary Oldman a ďalší výborní herci a niektoré vypiplané zábery neokážu zakryť, že Najtemnejšia hodina je vlastne iba klasická akademická jednohubka s výrazným zameraním na oslovenie akademikov. Našťastie to nie je akademická nuda, studená ako psí čumák, ale možno by jej striedmosť a nejaké tie drsnejšie a chladnejšie momenty pomohli sa odraziť od patetickosti a snahy zapáčiť sa každému, aj menej náročnému divákovi. Churchillove chyby sú prezentované ako chyby poručíka Columba, čiže tak, aby ste si ho obľúbili a nadobudli dojem, že bol morálne dokonalý a všetky chyby, napríklad Gallipolli, bola iba zhoda nešťastných okolností, čo tak možno aj v skutočnosti bolo, neviem. Každopádne sme v teritóriu Čistá duša a spol., na čom nie je nič zlé, ide iba o to, aké očakávania od projektu, venujúcemu sa Churchillovou osobnosťou očakávate. (15.01.2018)