Nechajte mŕtvoly slniť sa

Snové výjevy  s "La femme dorée" čili "Zlatou ženou" (Aline Stevens)  byly naplněny zvrácenou a lascivní atmosférou smrti, kterou jsem chlemtal  plnými doušky a opět jsem se ocitl v hlubinách svého freudovského podvědomí.  Postupné prolínání zdánlivé reality se skutečným sněním vybuchující v závěrečném splynutí obou světů.  La femme dorée přichází...  Jen pro zvané! (08.09.2023)

16.53 Púšťam film. Umenie v ruinách prastarej stavby. Radosť z pohľadu na more. Cikajúca žena v rokoch. Prvé kadávery (= mŕtvoly). Prsia. 17.30 Lúpež zlatých tehličiek obohatia černošky. Stále artovo, avantgardne. 17.32 Nezvyčajných obrazov pribúda. Emočné zaujatie rovná sa nula celá nič. 17.35 Prerušujem pozeranie. Idem sa prejsť na hrad. 22.05 Viem, že to bude až do konca rovnaké, ale keď Horatius povedal, že "Začaté je z polovice urobené", tak pokračujem. 6.30 Uff. Pif a Paf. Som z toho paf. Výnimočný a vysoko nadštandardný umelecký zásmrtok (opak zážitku). (10.01.2021)

Artový western připomene nejen Tentkrát na západě jak hudbou E. Morriconeho (mj. Faccia a Faccia či Severamente), tak i smyslem pro detail a některými delšími záběry, kterých ale není mnoho. Ač snímek stojí na kameře, přesto nelze říci, že by forma přebíjela obsah. Jen tu máme další vizuální počin dua C+F, jež ví, že film jsou především obrazy. Surrealistická vybíjená, kdy není jednoduché si tipnout, kdo nezemře. Snové scény mají blízko k hudebním videoklipům - zlacení těla, odstřelování šatů až na nahou kůži či halucinogenní milování. Nechybí piss, bdsm na kříži, krev, vystřelené oko ani hořící zlato. Barvy. Rudá, zlatá, modrá, zelená, černá. Oheň. Blankytná obloha, azurové moře, bělostné hřebínky vln. Smrt na každém kroku. Alegorie s mravenci je výstižná. Lidské pinožení často postrádá vyšší cíl. Pro okrajové publikum, které se nebojí u filmu snít. (16.07.2018)

Laissez bronzer les cadavres! spĺňa vysoké štandardy autorskej dvojice, no nikam ich neposúva – čo je pri tvorcoch označkovaných prívlastkom “experimentálny” vážny nedostatok. Preskúmanie nového žánru neprinieslo do tvorby filmárov žiadne nové postupy. Viac na: http://25fps.cz/2017/nenechajme-autorov-slnit-sa/ (21.09.2017)

Forzani/Cattet ve spojení s Dacossem je vizuálním orgasmem na stříbrném plátně. Kamerou, zvukem zachytávají experimentální dotyk, až propojený s divákovým podvědomí. Odkloňující od běžné optiky, pod kůži avantgardy a experimentálního pásu. Snové, až hypnotické scény s ženou v černém je naprostá dokonalost. [MFF Cinematik, 2017] (17.09.2017)